Řečený pan Tyler nebyl žádný podivín, ale uznávaná medicínská kapacita. Ve své době se počítal k předním americkým oftalmologům. Doktorům přes oči. A pokud jde o jeho praktické zásluhy, do historie medicíny se zapsal jako praktik, který v USA provedl první úspěšnou operaci šedého zákalu. Však se za ním také táhli klienti z okolních států a člověka, který lidem navrací zrak, si považovalo celé město. Tedy, téměř celé město.Zrovna představení místní radnice k panu Tylerovi mnoho sympatií nepociťovali. Viděli v něm nenapravitelného kverulanta. Zdroj věčných potíží. Neproběhlo snad jediné veřejné zasedání, aby na něm ten zpropadený očař nepřednesl nějaký proti-návrh, výtku nebo zlepšovák, který možná pomáhal lidem, ale úředníkům komplikoval práci. Proto také na radnici uvítali, když se jejich město v roce 1814 rozrostlo natolik, že bylo zapotřebí překreslit plán městské dopravní sítě. Plány ulic. Abyste rozuměli, pan Tyler totiž investoval peníze vydělané svou oči projasňující praxí do toho, že skupoval v dražbách volné pozemky. A úprava plánů místních dopravních komunikací umožňovala radnici ho o část těch jeho pozemků připravit. Vyvlastnit mu je ve veřejném zájmu, o kterém tak rád často hovořil.Zkrátka, směrem na jih vede West Patrick Street, a hodný kus od ní slepě končí Record Street. To „o hodný kus“ pak prakticky obnášelo parcely, které patřily panu Tylerovi. Radnice je o něj chtěla připravit tím, že obě ulice příhodně propojí. A tak by se i stalo, nebýt toho, že se jasnozřivý oftalmolog o chystané akci dozvěděl. Ne včas, spíš v poslední chvíli.Aby si dlouho do noci - sedě nad místními vyhláškami, normami a zákoníky – lámal hlavu, jak se proti tomu bránit. Možností mnoho nebylo, zábor pozemků měl následovat hned dalšího dne. V té komplikované místní legislativě ale Tyler narazil na určitou skulinku. Při svém pátrání totiž zjistil, že místní zákon stanoví, že pokud se v trase plánované silnice nachází velká stavba, nebo pokud je její výstavba právě v procesu budování, parcelu pod ní nelze vyvlastnit a silnici v takovém případě nelze ospravedlnit, nadřadit, veřejnému zájmu.Abychom to zkrátili, když druhého dne dorazili k pozemkům mezi West Patrick Street a Record Street městem najatí dělníci, aby tu začali budovat silnici, zjistili, že jim v cestě stojí základy nového domu. Ještě v noci totiž stačil Tyler sehnat architekta a partu zedníků, kteří se do rána pustili do práce. Tam, kde měla vést dopravní komunikace, se stavět nedalo. Rostl tam dům. A své velikosti navzdory rostl skutečně v rekordním tempu. Hotový byl za tři měsíce. John Tyler nešetřil penězi, protože ho velmi silně motivovala chuť pomstít se radnici města Frederick. Což se mu skvěle povedlo, vypálil jim rybník. Idea propojení silnice nakonec musela být opuštěna a zrealizována docela jinak. Přičemž k tomu definitivnímu provedení dodal pak Tyler spoustu doplňujících a zlepšujících návrhů.Pozoruhodné na tom je i to, že v jednou dohotoveném sídle – elegantním, třípodlažním, rozměrném - nakonec nepřespal ani jednou. O celý ten dům v principu nestál, byl to jen faktický nástroj jeho pomsty. Dál bydlel ve svém „starém“ domě, nedaleko farního domu místního episkopálního kostela. Místo toho zkolaudované obydlí pronajímal rodinám nájemníků, na čemž rozhodně netratil. Dům opředený tak pozoruhodnou historií – o boji občana s radnicí – se stal nesmírně populární. Nejen ve městě Frederick, ale i v celém Marylandu. Lidé jej rádi navštěvují jako připomínku vynikajícího medicínského praktika, tak i doklad jeho praktické neústupnosti.Docela nedávno v tom „domě postaveném na truc“ vznikla malá čajovna v novoanglickém stylu a podkroví bylo adaptováno pro krátkodobé pobyty výletníků. Obydlí, které se postavilo do cesty silnici a otrávilo radní, tak krášlí město hrdě dál.Zdroj: LAtimes.com, izi.travel, HMDB.org Zaujalo vás tohle téma? Nás taky! Proto jsme připravili celý seriál, najdete ho tady: Spite houses neboli domy natruc.
