Čekají vás dva nejteplejší měsíce v roce, kdy se teploty přiblíží tropům. A také se nejspíš dočkáte zálivky vydatných letních bouřek. K tomu ještě můžete přičíst pozvolný pokles teplot k babímu létu až do října. Zkrátka a dobře, není důvod se obávat, že by se na vaší zahrádce neurodilo ještě napodruhé. Prvním krokem, kterým by měl druhý výsev započít, je důsledné odstranění všech posklizňových zbytků z prvního pěstitelského kola. Mohly by nést zárodky nejrůznějších chorob, hostit škůdce, patogeny. Takže vyčistit záhonky, stejně důkladně, jako když jste začínali na jaře. S kypřením opatrně, v horkém létě by to mohlo vést k prosychání půdy do hloubky. Přihnojit můžete, ale raději jen mírně. Většina hnojiv se už stejně nestačí rozložit a efektivně přispět ke zkvalitnění růstu. To už je lepší zkusit zelené hnojení. Záleží i na tom, co byste chtěli sadit: mrkev nebo řepa třeba čerstvě prohnojenou půdu nemusí. To nejrůznější tykve, cukety nebo okurky přihnojení docení. Přemýšlejte taky nad tím, kolik asi živin v půdě po prvním kole zůstalo. Po hodně náročných plodinách tedy znovu nesázíme na živiny náročné. Ale třeba po pěstování hrachu nebo fazolí je v půdě dusíku víc, než na jaře. Druhý výsev je proti jaru trochu víc uspěchaný. Zatímco napoprvé se pečlivě chystáme, napodruhé je to většinou trochu chvatnější. Zahradníci, kteří s druhým výsevem počítají dopředu, jsou ale připravení. Vědí, že podmínky léta jsou pro start rostlinek docela nemilosrdné, a na vyklíčené kousky číhá spousta nástrah. Ochrana výsevu s pomocí sítí, hlídání před slimáky a hmyzáky, nebo nenechavým ptactvem, to je běžná součást letní praxe. Stejně jako boj s plevelem. Pozor také na sucho nebo vyplavení deštěm. Přidržme se zlatého pravidla, že na záhonek nebudeme sadit to, co už tam na jaře vyrostlo. Takže ředkvičky (jinak oblíbená plodina pro druhý výsev) nemůže následovat na bývalém ředkvičkovišti. Zelí nenásleduje zelí, brokolice se míjí s místem, kde se pěstovala brokolice. Jinde je samozřejmě pěstovat můžete, a nejspíš se nemalým úspěchem.Sadit ale můžete v podstatě cokoliv, co dokáže dozrát do sklizňové fáze za 80+ dní. V prosluněných oblastech a tam, kde zima nastupuje pomalu, si můžete dovolit víc. Do čeho se tedy pustit a čím vyplnit prázdná místa na vyčištěných záhoncích? Jistotu představují saláty. Jsou svěží, lehké, k letní kuchyni sedí. A protože raných odrůd jste se už jistě přejedli, můžete si dovolit experimentovat. Celoroční polní kousky, ledový salát, listové letní saláty, které netrháte celé, ale ořezáváte. V červenci lze též vysít zimní salát, ten do září dobře zakoření, přežije zimu a na jaře nás čeká brzká sklizeň.Populární jsou i do plochy pěstované, nebo listové směsi. A hned vedle salátu si místo najde špenát. Ten si pak odrostlý můžete klidně v podobě pyré nebo listů naskladnit a zamrazit na zimní měsíce. Jen krok od salátů se nachází rukoly, rokety a další „jedlý plevel“. Hlávková čekanka, červená hořčice, mangold, polníček. V létě vzchází ještě lépe. Hned vedle listové salátové zeleně se pak vyplatí vysít hrách a fazole. Umí být rychlé a pořád chutnají. Fazolky pěstujte spíš na zelený lusk. Výhodou luštěnin je pak to, že půdu pod sebou regenerují dusíkem. Takže je to vlastně forma hnojení, a to si sousední saláty nechají líbit. Spojujete tak příjemné s užitečným.Ředkvičky si rozhodně druhé kolo také zaslouží. A nemusíte se s nimi držet při zemi. Vyzkoušet můžete velké vodnaté a bílé ředkve, odrůdy z Asie, jaroly a daikony (a mizunu, mibunu). Jsou chutné, jen trochu náročnější na zálivku. Vysévat můžete ředkvičky červené i žluté, kulaté i podlouhlou, nebo černé zimní. Zážitek a radost z vydatné sklizně přináší i brukve řepáky neboli vodnice. Chutnají spíš jako kedlubny, nepálí. Ale chutnají a v kuchyni mají široké využití, od salátů přes „zelí“ až po polévky. Pokud už víte, kdy k vám přichází zima, můžete se pustit do druhého kola s mrkvemi a řepou. Chce to trochu trpělivosti, protože jim to „ven“ bude chvilku trvat. A podzimní sklizeň pak může přijít v poslední chvíli.Obohatit volný prostor můžete i o kedlubny. Jen je nezapomeňte během léta vydatně zalévat, aby byly k jídlu. Chybu rozhodně neuděláte s pekingským zelím. Zvlášť, když je vysadíte na místa, kde dřív rostly luštěniny. To proto, že tvoří objemnou listovou hmotu a jsou náročné na dusík. A taky na zálivku. Jinak ale rostou zběsile. Sklízet je můžete na konci září.Že vám pořád ještě pár volných místeček na záhoncích zbývá? Než by tam rostl plevel, zkuste tam vysadit bylinky. Jsou pro radost i pro užitek.
