Ptáte se, co že je to vlastně Heimaklettur? To slůvko z norštiny v překladu znamená cosi jako Domácí skála. A vyložit se dá různě. Předně, na Westmanových ostrovech u Islandu se jedno mohutné skalisko Heimaklettur jmenuje. Říkali mu tak odnepaměti místní rybáři, kteří díky tomuhle jim povědomém šutru věděli, že už jsou skoro doma. A v přeneseném významu se pak to slovo přeneslo na cokoliv povědomého, známého na obzoru. Něco, co vypovídá o tom, že domů to už máte blízko. Heimaklettur, o kterém teď bude řeč, byste ale v celé Skandinávii hledali marně. Nachází se totiž v kanadské provincii, Britské Kolumbii. Ne až tak daleko od Langley, ale pořád dost v divočině. A tady, v té severské divočině, mezi lesy a bažinami u Williamsova potoka, se zhlédla rodina Lambových. Přesněji řečeno Ruth, Reuben a Atli. Rodina, která je hrdá na své skandinávské kořeny. Proto si tu také vystavěli obydlí, které jejich seveřanského ducha odráží. Pochopitelně, že s takovou realizací se pojila spousta projektového řešení. Jednak proto, že stavební parcela a pětihektarový pozemek, který si tu Lambovi pořídili, je součástí přírodní rezervace. A pak hlavně proto, že zdejší klima skutečně k pohostinným nepatří. Návrh stavby, vypracovaný architekty ze studia MOTIV, proto pečlivě zohledňuje stávající charakteristiky celé lokality. Místo pro výběr základů tak určovala například orientace na slunce, stín od stávajících stromů a převládající směr větru v údolí. S ohledem na poptávku po tradičním vyznění se stavba vyznačuje šikmými střechami, přístavbami a dřevěnou konstrukcí, která umožnila použití mnoha materiálů z místních zdrojů. Interiér domu Heimaklettur je rozdělen na „obytný štít“ a „spací štít“. S tím, že rozdíl výšky mezi nimi činí 450 mm. To proto, že rodina žijící v malém prostoru potřebovala vytvořit pocit odlišnosti a soukromí mezi těmito obytnými zónami. A též usilovala o kreativní využití půdního prostoru pro dítě, aby mělo své nezávislé místo pro hraní a tvoření. Okna jsou hravě orientována tak, aby poskytovala zarámované výhledy napříč otevřeným půdorysem. Prosklené dveře se otevírají na farmu a terasu s výhledem na zapadající slunce. Rodina Lambových spolu s architekty úspěšně splnila i to, že obydlí splňuje kritéria/strategie pasivního domu, ale podle kanadských standardů. Kromě umístění projektu vedle okraje lesa, které omezuje přímý tepelný zisk z odpoledního slunce, je prostor po celý den zaplněn nepřímým denním světlem, což omezuje používání elektrického osvětlení na večery. Tepelné mosty jsou minimalizovány, zatímco silně izolované vnější stěny a střechy přispívají k energetické účinnosti stavby, spolu s rekuperačním ventilačním systémem. Jinak od prvního dne bylo pro tým architektů prioritou lehké položení stavby na staveniště. Obnášelo to zajistit malý půdorys pro využití stávajícího septiku a umístit stavbu na stávající narušenou plochu pozemku, při zachování stromů na staveništi a dodržení 30 m vzdálenosti od břehové oblasti potoka a úrovně protipovodňové konstrukce. Pak už následovala jednoduchá organizace plánu, která také definovala formu. Přičemž předsíň hraje v plánu klíčovou roli, filtruje chaotický každodenní ruch a zároveň odlišuje jižní štítovou formu domu. Cílem projektu bylo omezit dopad na stanoviště tím, že se na stávající narušené ploše lokality staví a využívá stávající septik. Všechny stromy byly zachovány a nové listnaté stromy byly vysazeny podél západní orientace. Všechny plochy lokality zůstávají propustné a dešťová voda ze střechy je zachycována s kontrolovaným vypouštěním do severní mokřadní oblasti lokality. Dům není velký, ale jeho tvar připomíná svým obyvatelům, že tady jsou doma.Zdroj: MOTIV Architetcs Inc.Foto: MOTIV Architetcs Inc.
