Dobrá kostra, to je základ správného růstu. A pokud se něco nehezkého tělu přihodí, dá se čekat, že tam, kde je skelet silný, bude i zhojení probíhat lépe. Tedy těžko říct, jak to vypadá ve skutečné medicínské praxi, ale tenhle příměr s kostrou a lidským tělem použili architekti z torontského studia AAmp, když hodnotili svůj aktuální projekt v Portlandu ve státě Maine.Byli sem přizváni k řešení projektu rekonstrukce rodinného domu, který navzdory ne zrovna šetrným zásahům a úpravám z času předchozích majitelů dostal šanci na své uzdravení. Protože jeho jádro, vnitřní skelet, bylo nanejvýš v pořádku. Současné majitele ten dům, vystavěný původně v padesátých letech minulého století, oslovil „svým klasickým šarmem“. Dýchala z něj minulost, vyjádřená například rozlehlými okny, která plynule propojovala interiér s jeho přírodním okolím. A líbilo se jim i to, že navzdory tomu, že byl usazen v dnes poměrně hustě zabydlené čtvrti, díky promyšlenému umístění mezi svahem a okolními stromy dokázala jeho silně prosklená fasádní konstrukce zarámovat výhledy do přírody, aniž by přitom ohrožovala soukromí obyvatel. Ke kladům se počítalo i to, že kuchyň i koupelny tohoto domu byly ve velmi dobrém stavu. V čem byl háček? Že ten dům jeho předchozí majitelé v 80. a 90. letech nechali rozsáhle poupravit. A bohužel přitom nechali odstranit mnoho původních konstrukcí.Což se mimo jiné projevilo půdorysem místy omezeným, zbytečně komplikovanou cirkulací pohybu v interiéru - například jste tu museli projít koupelnou, abyste se dostali z kanceláře do kuchyně – a neduhy, jako nedostatkem světla ve středu domu. Proto si také současní majitelé domu přivolali na pomoc architekty až z Kanady, aby jim pomohli ten dům vyladit tak, aby odpovídal jejich nárokům na moderní bydlení. Lidé ze studia AAmp v podstatě vyhodnotili situaci tak, že ta úplně nejpůvodnější podoba domu a jeho rozvržení z 50. let bylo dokonalé, a že nejlepší cestou, jak přiblížit dům vyšší obyvatelnosti nyní, bude navrátit mu jeho původní podobu. Kostra domu byla dobrá, jen ten nános rekonstrukčního balastu uškodil jeho hmotě. V rámci plánu tak navrhli očištění struktury domu, úpravu využitelného prostoru na všech třech podlažích a rekonfiguraci místností. S modernizacemi a úpravami, kde bylo třeba. Pracovalo se s prostorem, moderním designem, ale též taktem pro zachování toho, co činilo dům mimořádným a jeho majitele napoprvé tolik oslovilo. V přízemí to bylo hlavně o detailech a modernizaci, druhé patro, které nyní výhradně nese jen hlavní ložnici, bylo kompletně přestavěno. Obydlí se tak dočkalo docela zásadní transformace, která z něj učinila, rokům navzdory, nově vypadající i sloužící domov.Zdroj: AAmp StudioFoto: Eirik Johnson
