Oba pozemky měly stejnou rozlohu. Jenže pak přišla stavba silnice, která z jedné parcely ukrojila takovou část, že z ní zbylo jen 120 m2. Bratr, jehož pozemek byl takto postižený, prý požádal svého sourozence, zda by se nemohli nějak domluvit a obě parcely zastavět jako celek.Jenže, jak už to tak bývá, šťastnější bratr se dělit nechtěl. Ten, který tolik štěstí neměl, odešel s nepořízenou – a v hlavě mu možná už tenkrát vzklíčil rafinovaný plán pomsty. „Když se nechce dělit o půdu, nebudu se já dělit o výhled.“Tak nějak by se dala parafrázovat myšlenka, která stála na počátku stavby, která vznikla v roce 1954 a postupem času získala přezdívku Al Ba’sá, tedy zášť.Jde vlastně o čtrnáctimetrovou zeď, která majiteli sousedního pozemku naprosto zastíní jakýkoli výhled na Středozemní moře. V nejtenčím místě měří asi 1 metr (podívejte se na fotky v Google mapách). Ale pozor, v této „zdi“ se dá bydlet! Zatímco v nehjlubší části budovy jsou mezi stěnami asi 4 metry místa, v té nejtenčí je to 60 centimetrů. Další úroveň ironie celému příběhu dodává skutečnost, že dům navrhla dvojice architektů: Salah Itani a Fawzi Itani. Ano, jsou to bratři, zjevně jim to však spolu klapalo lépe než těm, díky nimž tuto nezvyklou zakázku získali. O Al Ba’sá se někdy píše jako nejužším domě na světě, není to ale pravda. A nebyla by to pravda ani v případě, kdy by se v této souvislosti místo chybně uváděné šířky zmiňovala jeho hloubka. Pokud se totiž bavíme skutečně nikoli o hloubce budovy, ale její šířce, pak je světovým rekordmanem takzvaný Keretův dům. Tahle architektonická kuriozitka, doslova nacpaná mezi dvě budovy v polské Varšavě, má v příslovečném pase šířku pouhých 92 centimetrů! Pokud jde o hloubku budovy, je takových útlých domů a domků na světě samozřejmě mnohem více než libanonská kuriozita. Většina jich vypadá přesně tak, jaký je jejich vznik – jako z nouze ctnost.Ale třeba tento domek, který byste našli v londýnském Kensingtonu, vypadá docela roztomile, co myslíte? Jeho hloubka? Něco málo přes 1 metr. Zdroje fotografií: Shutterstock, Panek/Wikimedia. Příběhu domu Al Ba’sá se podrobně věnovala libanonská architekta Sandra Rishani na svém blogu.
