Rodinný dům ze Záhřebu je ukázkou pokročilé architektury a chytrého designu. Jeho novostavba, usazená na zastavěné ploše o rozměrech 499 metrů čtverečních, vytváří životní prostor pro pětičlennou rodinu. Ve svém objemu pak kombinuje rysy hybridní stavby, jež spájí dohromady odlišné materiály a stavební postupy. V jeho charakteristice se mísí prvky řadovky, domu terasového i archetypální klasiky. Přízemí je zvenku nenápadné, blok zahrady – nádvoří za plotem - diskrétní, patro introvertní. Jenže cihlová fasáda, obalující přízemí, stejně jako měděný obklad patra, klamou tělem. Hostí totiž prostory štědře koncipované, s vysokou mírou otevřenosti a širokou návazností. Zvenku to vypadá jako obyčejný dům z předměstí, se stopami lesku kovu fasády a cihlové červeně. Zevnitř je to spíš vila. Její přízemí zahrnuje obytné prostory, plynule uspořádané kolem řady obslužných bloků. V návaznosti na přirozený spád terénu jsou prostory kaskádovité, od nejnižšího - vstupu - až po nejvyšší - obývací pokoj. Vše z přízemí tu je výhledy orientované do „soukromého mikrokosmu“, na jih směřujícího nádvoří, kde se dlážděný dvůr i bazén kryje obvodovou strukturovanou cihlovou zdí. Terasy na nádvoří navazují na vnitřní roviny domu. Mírně předsunuté první patro pak kryje vlastní vstup do domu, a ze své úrovně výhledy rámuje město. Přízemí je obslužně funkční, denní. Nádvoří je pro odpolední relaxaci a patro s ložnicemi je klidným zázemím pro spánek. Vertikální komunikace v domě, prostorově navazující na vstup, slouží jako víceúčelový prostor -knihovna, pracovna a dětský obývací pokoj. V interiéru patra jsou moduly ložnic lineárně uspořádány, doplňuje je koridorem vedoucí nekonečná (22 metrů dlouhá) vestavěná šatní skříň. Dětské pokoje jsou koncipovány jako mini-lofty, s malými vnitřními galeriemi, pro spaní nebo hraní, podle chuti malých obyvatel. Sklon parcely se podbízel vytvoření suterénu: tady jsou vedle technických místností umístěny prostory malé fitness mučírny a sauny. Skrze zanořené patio je odtud možné nahlédnout do vody v bazénu na nádvoří. Obydlí je tak vlastně perfektně propojeno, komunikující se všemi svými částmi. Zvenku hrubé, texturované a zevnitř naopak hladké obklady vytváří linie přechodů. Dům s nádvořím svými viditelnými proporcemi nikterak nevybočuje z toho, co je k vidění na záhřebských předměstích. Zevnitř je ale fantastický.Materiály: MVA Mikelić Vreš ArhitektiFoto-kredit: Bosnić+Dorotić
