Rada EU, Evropská komise a Evropský parlament se v neděli 25. 12. brzy ráno předběžně dohodly na revizi systému EU obchodování s emisními povolenkami. Dohoda se týká zpřísnění trhu s emisními povolenkami a zajištění více finančních prostředků pro nejzranitelnější domácnosti (cca 50 miliard Euro). Dojednáno je též vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem z třetích zemí. Šlo o poslední klíčové návrhy z balíčku legislativy Fit for 55, díky kterému má EU dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050. Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS 1) se dosud vztahuje na emise z elektráren, tepláren, rafinérií, železáren, oceláren, ze zařízení vyrábějících cement, sklo nebo papír a také na emise z letecké dopravy. Tyto sektory by měly dle dohody nově snižovat emise rychleji (do roku 2030 by měly dosáhnout snížení o 62 % oproti roku 2005, původně byl plán 43 %). Nakolik reálná tato čísla jsou se teprve ukáže, převažuje však skepse. Dohodnuto také bylo postupné snižování množství emisních povolenek v průmyslových odvětvích zapojených v systému EU ETS 1. Ochrana průmyslu v podobě bezplatných povolenek se bude soustředit na zodpovědné podniky, které snižují svou energetickou náročnost a mají plán své zelené modernizace. Průmysl má tedy nalajnovánu perspektivu, směřování v příštích letech. A to především ve smyslu technologických investic. Například teplárenství má dohodnut nárok na dodatečných 30 % bezplatných povolenek, pokud bude mít plán přechodu na klimatickou neutralitu. Od roku 2024 bude také do systému emisních povolenek nově zahrnuta námořní doprava. A od roku 2026 bude postupně nabíhat zpoplatnění uhlíku v dovážených produktech, které zajistí zásadní vyrovnání konkurenčního prostředí mezi evropskými výrobci a dovozem ze zemí bez klimatických opatření (nástroj CBAM). Sociální klimatický fond přitom bude financován z nového doplňujícího systému obchodování s emisemi EU ETS 2. Ten bude od roku 2027 zahrnovat všechna fosilní paliva, čili i emise ze silniční dopravy, vytápění budov a ostatního průmyslu nezahrnutého pod EU ETS 1. Cílem je snížit emise v těchto sektorech o 43 % do roku 2030 (oproti roku 2005). Z celkového rozpočtu Sociálního klimatického fondu půjde více než 50 miliard korun nízkopříjmovým domácnostem a dalších 50 miliard korun ze systému ETS 2 bude příjmem státního rozpočtu určeným na klimatická opatření. Čerpání ze Sociálního klimatického fondu bude možné od roku 2026. Povolenky budou platit dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce, nikoli domácnosti a koncoví zákazníci. Těm se hrazené povolenky zobrazí v podobě zvýšení cen paliv a tepla. Existuje však teoretická možnost spuštění systému EU ETS 2 odsunout, pokud budou přetrvávat vysoké ceny energií. Pokud ne, spuštění systému je opět zvýší. Dosti úsměvně (ovšem úsměvem, z něhož mrazí) pak působí tvrzení, že české domácnosti mají nyní dostatek času provést investice s již existující dotační podporou na zateplování budov, čisté energie a využívání obnovitelných zdrojů. Vzhledem k současným cenám energií a vysoké inflaci lze jen těžko předpokládat, že se bude byť jen průměrná domácnost v nejbližších letech snažit investovat do obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Začíná rok 2023, zřejmě bude pro naše peněženky ještě obtížnější než rok 2022 a startovací čára je posunuta na roky 2026 a 2027. Přitom například povinnost výměny nevyhovujících kotlů na pevná paliva k 1. 9. 2022 byla zatím minimálně o rok posunuta. A jedním z důvodů je například i fakt, že je obtížné nový vyhovující kotel vůbec sehnat. Kotle prostě nejsou a čekací doby na konkrétní výrobky jsou dlouhé.Česká vláda tvrdí, že je cílem provést tzv. zelenou modernizaci v předstihu, aby na domácnosti povolenky EU ETS 2 vůbec nedopadly. Jak to ale udělat? Opravdu budou stačit dotační programy Nová zelená úsporám (NZÚ) a NZÚ light, případně další dotační programy? Dohodnuté návrhy z nedělního rána jsou součástí balíčku Fit for 55, čili souboru legislativních opatření s cílem snížit v EU do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti roku 1990 a dosáhnout klimatické neutrality EU v roce 2050. Nová pravidla byla zatím schválena politickou dohodu v rámci třístranných jednání mezi Evropskou komisí, Evropským Parlamentem a Radou EU. Nyní bude muset být ještě formálně přijata Radou a Parlamentem. Komu Ježíšek nadělil večer 24. 12. vytoužené dárky (když měl štěstí, nešlo o vyúčtování energií za uplynulý rok), probudil se do rána 25. 12. plného dalších darů. A za každý dárek si je třeba připlatit.Zdroj: mzp.cz, ekonomickydenik.cz, lidovky.cz, novinky.cz
