Rok 2022 byl z hlediska energetiky a emisních povolenek vůbec zásadní. Právě v roce 2022 se totiž evropské země dohodly na emisních povolenkách po jednáních trvajících od roku 2018 v rámci projektu Fit for 55. Aby bylo jasno, co se politického zastoupení týká, celá záležitost byla schválena všemi členskými státy EU, aniž by ji někdo rozporoval. Všechna projednávání proběhla v době vlády ANO v čele s Andrejem Babišem, ministrem průmyslu a obchodu byl Karel Havlíček. Vláda Petra Fialy (ODS) nastoupila na začátku roku 2022 (tehdejší prezident Miloš Zeman vládu jmenoval 17. prosince 2021 na zámku v Lánech), zavedení emisních povolenek pro domácnosti chtěla v ČR schválit loni v létě, nakonec od toho ale upustila. Ovšem za zavedením těchto povolenek na evropské úrovni Fialův kabinet rozhodně stojí. Je to politicky hodně třaskavé téma. Politici slibují, že toto opatření zmírní, oddálí nebo úplně zruší, podle právníků to však není možné. Systém se podle nich zavést musí. Ministerstvo životního prostředí sice poslalo Evropské komisi neoficiální požadavek, aby cenu povolenek udržela na uzdě. Na požadavku spolupracovalo s Francií, Polskem a dalšími státy a získalo pro svůj návrh potřebnou většinu v Radě EU, proto by Evropská komise měla přijít ještě letos s návrhem zmírnění dopadů. Jak to ale dopadne?Premiér Fiala se snažil o roční odklad platnosti, podpora takového návrhu ale nebyla nalezena. Pouze existuje jakási naděje na zavedení cenových mantinelů, aby byla cena povolenky lépe předvídatelná. V praxi by to podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) mohlo znamenat, že by cena povolenky například nesměla překročit 45 eur (1116 korun). Další možností je přidávání nových povolenek častěji než jen jednou za rok a zároveň jejich větší množství. Mohlo by to snížit tlak na růst ceny. Jenže současné emisní povolenky se obchodují na burze a jejich cena stále roste. V roce 2016 byla okolo pěti eur (cca 125 korun), nyní je to 70 eur (cca 1700 korun). A stejně tak budou moci i s povolenkami pro domácnosti obchodovat jak dodavatelé energií, tak spekulanti (např. finanční instituce). Dost těžko si lze představit, že by se nakonec s povolenkami pro domácnosti obchodovalo jinak než se stávajícími povolenkami pro velké podniky. I když se politici právě snaží dosáhnout omezení obchodování právě s povolenkami pro domácnosti. A možné dopady? Obzvláště český venkov se v podstatě nedoplatí a vypadá to, že se připravuje obrovský sociální šok. Růst cen může být z pohledu domácností, obzvláště těch s nízkými příjmy včetně důchodců, doslova tragický. Může dojít k velkému tlaku na restrukturalizaci sociálních podpor v Česku. Venkov totiž přešel z velké části z uhlí na plyn, nebo ještě stále spaluje uhlí. Paradoxně bylo ještě nedávno pořízení kondenzačního plynového kotle dotačně podporováno a kotlíkové dotace pro změnu podporovaly výměny nevyhovujících kotlů na uhlí za nové. Ani lokální distribuční rozvody nepočítají svou kapacitou s přechodem na masivní spotřebu elektřiny. Spoléhat se přitom pouze na elektřinu je velmi nebezpečné. A centrální rozvody tepla v obcích, to je již naprostá utopie. Mezi lidmi se přitom proslýchá, že se nevyplatí vyhazovat staré litinové kotle, protože právě v nich se kvůli kvalitní robustní konstrukci dalo topit čímkoli. Možná občanská neposlušnost, pálení PET lahví naplněných olejem a jiných odpadů, to všechno se může stát. A pokud by se emisní povolenky měly v budoucnu týkat i topení dřevem, to ani nemá smysl raději domýšlet. Nejvyšší cena emisní povolenky pro domácnosti by měla být zprvu 45 eur (cca 1116 korun) za tunu CO2. Při této ceně by to bylo přibližně 225 korun za megawatthodinu a cena by stoupla o více jak pětinu (levné nabídky plynu jsou nyní okolo 1000 korun za megawatthodinu). Pokud domácnost v rodinném domě na plynu vaří a plynem ohřívá vodu a topí, přitom ročně spotřebuje 3000 kubíků plynu, odpovídá to 31,65 megawatthodinám plynu a tedy ročnímu příplatku 8500 korun za emisní povolenky. Jenže zkušební obchodování s emisní povolenkou vytáhlo její cenu na hranici 100 eur (2500 korun). Pak už by to bylo cca 19 tisíc ročně navíc. A cena může růst dál. Ještě horší je to s uhlím, i při nízké ceně povolenky se topení uhlím zdraží až o cca 40 %. Ceny benzínu a nafty se povolenkami zdraží přibližně stejně. Při povolence za 45 eur by to bylo zdražení ve výši 3 až 3,5 koruny za litr. Ovšem každých 10 eur zdražení emisní povolenky představuje dalších 75 haléřů za litr navíc a při ceně 100 eur za povolenku by pohonné hmoty zdražily o 8 až 8,50 koruny na litr. Více jak 40 korun za litr je tedy předpokládanou realitou. Natankování plné nádrže o objemu 50 litrů by tak zdražilo o minimálně 400 korun. Domácnosti zaplatí povolenky nepřímo přes dodavatele paliv a pohonných hmot, kteří je nakoupí a promítnou do cen. Povolenky se vztahují na benzín, naftu, plyn a na uhlí. Kromě domácností to dopadne i na menší teplárny a značné množství firem. Dosud se emisní povolenky týkaly především výrobců elektřiny, dopravců a velkých průmyslových podniků. Evropská unie totiž určuje maximální množství emisí, které může konkrétní sektor vypustit do ovzduší. Kdo vyprodukuje více emisí, musí si povolenky dokoupit, kdo emise naopak sníží, může povolenky prodat. U domácností je to jinak, cena za povolenky se jim sníží snížením spotřeby konkrétní komodity. I nyní je sice stanovena horní hranice ceny, pokud je však prolomena, na trh se uvolní další povolenky, které by měly cenu snížit. Jenomže takové opatření je nyní možné pouze jednou za rok. Když tedy budeme uvažovat v modelovém příkladu, pokud cena prorazí strop v lednu, uvolní EU další povolenky, čímž cenu srazí. Pokud se to ale bude během roku znova opakovat, mohou být nové povolenky na trhu až v dalším roce. Když se to samé stane s povolenkami pro domácnosti, mohou lidé i značnou část roku platit velmi drahé povolenky. Evropské země počítají s podporou domácností s nižšími příjmy, takzvaný Sociálně klimatický fond má v Česku rozdělit do roku 2032 okolo 50 miliard korun právě z výnosů aukcí nových emisních povolenek. Další peníze půjdou na zelené dotace, kde mají směřovat k dosažení energetických úspor, zateplení, instalacím fotovoltaik, pořízení tepelných čerpadel apod. Kruh se uzavírá.Zdroj: oenergetice.cz, novinky.cz
