Fíkovníky smokvoň (Ficus carica) jsou sice na mráz háklivé dřeviny subtropů, ale přesto je lze pěstovat i v našich podmínkách a vypěstovat si chutné plody. Pokud chcete riskovat promarnění investice do sazenic, můžete fíkovník zkusit vysadit do volné půdy a na zimu jej ochránit, ovšem to předpokládá výsadbu na jaře, aby rostlina stačila dostatečně prokořenit. V opačném případě je lepší fíkovník vysadit do velkého květináče a nechat jej zazimovat v chladnějším, ale bezmrazém a sušším prostoru. V květináči sice dosáhneme mnohem menší úrody fíků, ale zato máme jistotu, že rostlina zimu přežije.Zazimování fíkovníku v zahradě je totiž poměrně náročné a pracné. Kolem rostliny je třeba vytvořit konstrukci, kterou obalíme chvojím a netkanou textilií. Jakmile napadne sníh, je též třeba tuto ochranu ještě co nejvíce zahrnout sněhem. Sníh roztaje, znova zasněží a znova přidáme sníh lopatou ve větší vrstvě. Při „mírnějších“ opatřeních nemusí strom přežít. Ovšem na druhou stranu odolné odrůdy vydrží ve venkovním prostředí teploty i -15 oC a v zákrytu i více. Co není vůbec žádný problém, to je pořízení fíkovníku. Tato rostlina se u nás nedávno dostala do módy a proto je v sezóně běžně v prodeji v zahradnictvích i hobby marketech. Prodává se přitom více odrůd. Pokud chceme fíkovník vysadit v zahradě, je třeba koupit co nejodolnější odrůdu. Pro dosažení úrody v našich podmínkách je třeba orientovat se na odrůdy fíkovníku z takzvané adriatické skupiny. Ty totiž tvoří plody parthenokarpicky, tedy bez potřeby opylování. Zároveň jsou tyto odrůdy i odolnější vůči mrazu. Hovoříme o odrůdách Bornholm, English Brown Turkey, Brown Turkey, Brunswick, Marseilles, Hardy Chicago, Pastiliere, Romano Nero, Violetta Bayernfeige a Sal's.Fíkovníky v mobilních nádobách letníme od jara do podzimu v zahradě, na jaře ve stínu stromů, jelikož by slunce mohlo popálit listy, později jej postupně přesouváme na sluníčko. Po sezóně vyžaduje fíkovník vegetační klid, načež jeho listy na podzim opadají. V domech stačí chladnější místo (0 až 10 oC), které může být i temnější (třeba špatně osvětlená chodba). Z vnějšího prostředí můžeme fíkovník přemístit až při mrazících do -2 oC. Ve vegetačním období fíkovníky vyžadují hojnou zálivku, především pak v období tvorby plodů. Třeba je též přihnojovat nejlépe tekutým hnojivem každých 14 dní. Pokud fíkovník vysazujeme v zahradě, vybíráme slunné stanoviště s humózní a dobře propustnou půdou reakce neutrální až zásadité.Místo by mělo být chráněné, ideálně u jižní stěny či zděného plotu. I když ale takové stanoviště nemáme k dispozici, chráníme fíkovník od severu před zimními ledovými větry. Před zazimováním fíkovník formujeme řezem, abychom jej mohli snadno zakrýt. Kostru zákrytu můžeme vytvořit z ohebných větví, lepší je však betonářský a vázací drát, případně ocelové pruty. Z takovýchto materiálu vytvořená kostra vydrží větší hmotnost chvojí a sněhu, větve by nemusely vydržet. Vytvořená klec bude po zakrytí chvojím, netkanou textilií a zasypání sněhem vypadat jako iglú. Fíkovníky mají v zimě opadané listy a nepotřebují proto světlo, ovšem zákryt zajistí ochranu před mrazem a též před výkyvy teplot. Jestliže vám fíkovník přežije zimu, bude pro něj představovat největší nebezpečí jaro. Silné jarní slunce totiž představuje ještě větší nebezpečí. Za prvé je třeba rychle sejmout černou textilii, aby fíkovník nezačal vlivem přehřívání rašit příliš brzy. Pokud přijdou pozdní mrazíky, nenarašený stromek se s nimi vypořádá snáz než narašený, kdy mráz vyrážející lístky snadno spálí. Pokud si chceme namnožit odrůdu, která se nám osvědčila, provedeme to vegetativně, čili řízkováním. Zachováme tak typické vlastnosti konkrétní odrůdy a mateřské rostliny. Kromě řízkování lze použít i nakopčení a hřížení. V našich podmínkách vyroste fíkovník ve volné půdě do výšky 3 až 5 metrů, v květináči bude samozřejmě o poznání menší.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
