Někdo pojímá Valentýna s pompou, jiný rád decentnost a s vytříbeným citem pro detail sáhne jen po takových věcech, nad kterými jeho oči a srdíčko zaplesají. Někdo si nějaký ten valentýnský dáreček vyrobí i pěkně zabalí, jiný utrácí horentní sumy za pugety, dorty, drahá vína i šperky a jiné dárky a jejich drahé profesionální zabalení. Že je Valentýn dnes svátkem výsostně obchodním, kdy obchodníci opět nabývají na váze po měsíc a půl dlouhém povánočním půstu, je nasnadě. To však neznamená, že bychom museli po tak krátké době nutně finančně vykrvácet jako před Vánoci. Velký dárek není synonymem velké lásky, ale spíše velkých útrap, zato malý a milý dárek mile připomene, že na vás ten druhý myslí. Plná vana vypichovaných růží za deset i více tisíc korun? Jako omluva za nevěru možná, i ta se však může minout účinkem. Lásku můžeme projevit mnoha způsoby. Právě na Valentýna by však měl zvítězit klid, pohoda, harmonie. Žádné žárlivé scény, srovnávání s jinými. Oslava lásky je přece pro každého čistě intimní záležitost, aniž bychom museli koukat přes ramena jiným. Jsme lidé různí, i naše lásky jsou různé, stejně jako naše finanční možnosti. A když ten druhý zapomene? Nevadí, připomeneme my sami, že jej (ji) máme rádi, bez nároku na protislužbu. Taková by láska přece měla být. Prostě láska. A láska, to je i odpuštění. Ostatně největší radost, myslím, udělá nějak rafinovaně aranžovaná drobnost, aby si jí druhý sice všiml, ale ne hned. Případně až v tu pravou chvíli, třeba až vstoupí do kuchyně či ložnice. A proč třeba ne do koupelny. Anebo až vyjde na zahradu. Nakonec malé srdéčko můžeme vtipně naaranžovat třeba i u plotu, na branku anebo zavěsit pod oblíbený strom. Třeba ten, kde jsme si dali první polibek.Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
