Stavba přístřešku na auto, neřku-li realizace zpevněné plochy bez přístřešku, nejsou nijak složité. Navíc si lze v případě přístřešku zakoupit jednoduchou stavebnici a postavit svépomocí, nebo si jej nechat přivézt přímo na pozemek již hotový, případně si jej lze nechat postavit na klíč. Parkování pod střechou s sebou nese podobné výhody, jaké má garáž. O to více, je-li přístřešek spojen s domem a to tak, že z auta vyneseme věci a vneseme do domu vchodovými dveřmi, aniž bychom byli vystaveni klimatickým vlivům. Na druhou stranu ale samozřejmě pouze garáž nabízí plnou ochranu vašeho vozu před počasím. Ale jde o řešení výrazně dražší. Pokud máte alespoň přístřešek, nemohou váš automobil poškodit kroupy či padající větve, stejně jako nemůže být vystaven velkému horku a vy nastoupíte do komfortního, nepřehřátého prostředí, aniž byste před jízdou museli použít klimatizaci. A pokud ji nemáte, nemusíte ani dlouze větrat. Garážové stání lze též doplnit bočními stěnami, v případě připojení k domu pak jen jednou stěnou, čímž zabráníme zafoukání zaparkovaného vozidla sněhem. Pokud navíc stavíte novostavbu, lze uvažovat o zastřešeném automobilovém stání pomocí přesahu střechy a ten může být skutečně značný. Vedle toho se nabízí různá důmyslná architektonická řešení, využívající různé materiály, proto je dobré u novostaveb počítat s přístřeškem pro auto již ve fázi projektu. Dosáhneme pak na až neuvěřitelné architektonické návrhy a jejich realizace. V každém případě platí pravidlo, že ke zpevněnému stání či přístřešku na auto musí vést příjezdová cesta. Stačí i zpevnění terénu, ale musí být provedené tak, aby bylo možné dostat se na místo bezpečně i za silných dešťů. Stačí pro tento účel zpevnění vrstvou štěrku, kterým vrstva proteče a poté se postupně vsakuje do půdy. Čím silnější vrstva štěrku je, tím vydatnější déšť plocha pojme. Pravidla pro vybudování příjezdové cesty ze štěrku jsou přitom stejná jako pro samotnou odstavnou plochu. Nejprve je třeba vykopat odpovídající vrstvu zeminy, dnu výkopu zhutnit a je též dobré položit na něj geotextilii fungující vůči prorůstání plevelů. Nakonec je třeba upěchovat i navezený štěrk. I v tomto případě lze použít vibrační desku, ale i ruční pěch a nebo válec. Vytvořená vrstva bude fungovat pod přístřeškem i bez něj. Ovšem podklad lze upravit mnoha způsoby, respektive jakkoli vydláždit, aby vydlážděná plocha mohla být pojezdová, nikoli jen pochozí. Do štěrku můžeme ukládat kámen a spáry vysypávat jemnou frakcí štěrku, ovšem kámen a další materiály lze uložit i do betonu. Nevýhodou tohoto řešení je zamezení vsakování vody na vybetonované ploše, což není vzhledem k nedostatku srážek vůbec ideální.Nabídka prodávané dlažby je jinak opravdu široká, použít navíc můžeme i dlažbu zatravňoavcí (betonovou či plastovou), což je velmi sofistikované řešení. Položit lze jinak jakoukoli betonovou dlažbu včetně zámkové, vhodná není pro pojezd především dlažba keramická, prostě by praskala, ta je určena pro pochozí plochy. Odstavnou plochu lze přitom řešit jako samotný nájezd, čili stačí jen 2 pásy pro pojezd automobilu i stání. A toto řešení je pak i finančně nejúspornější. Mezi pásy může být tráva, štěrk a nebo oblázky.Vždy musíme myslet na to, že zvýšená zátěž spojená s pojížděním vozu požaduje vyšší podkladní vrstvu než plochy, které jsou pouze pochozí. Rozlišujeme garážová stání a venkovní přístřešky pro auta samostatně stojící a napojená na stávající objekt. S ohledem na náročnost stavebních prací je výhodnější napojit garážové stání na rodinný dům již při jeho stavbě. U samostatně stojících garážových stání je mnohem jednodušší dodatečná stavba u staršího domu. Co se týká samotné konstrukce zastřešeného garážového stání, postupujeme stejně jako v případě zastřešené pergoly. Nejčastějším řešením je střecha sedlová, složená ze dvou vůči sobě šikmých ploch a nebo pultová mírného sklonu, jakékoli jiné řešení šikmých střech je zbytečně složité, u ploché střechy by pak bylo složitější odvádění srážek, ale i toto řešení lze využít. Pokud však máme vedle přístřešku postaven dům například se střechou valbovou či polovalbovou, určitě bude vypadat přirozeněji toto řešení (tento tvar střechy) i pro automobilový přístřešek. Vedle členění na stání samostatně stojící a napojená na objekt, zastřešená a nezastřešená, ještě rozlišujeme stání podle počtu automobilů, které zde chceme ustájit. Obvykle jde o jeden automobil či dva. V případě dvou automobilů může vypadat v mnoha případech působivě napojení dvou sedlových střech na sebe, půjde však o dražší řešení. Pokud však naopak napojíme na sebe 2 střechy pultové tak, že vznikne střecha sedlová mírného sklonu a nebo vyřešíme stání pro dva automobily jednou střechou pultovou, ušetříme spoustu peněz na krovu i střešní krytině. Konstrukce přístřešku pro automobil se jinak staví podobně jako pergola a nebo střecha nad terasou, tedy na betonových patkách. Jde o nejlevnější a nejsnadnější řešení. Využít však lze i zemní šrouby (vruty), ty ale nedrží tak dobře. Střechu nesou trámky (pilíře) usazené v betonových patkách Přišroubované k nim. Oproti běžným střechám domů či garáží je pak konstrukce střechy co nejjednodušší. Krytina je ukládána či kotvena na latě. Pro garážová stání je praktická co nejlehčí střešní krytina, která nepropouští světlo a teplo, respektive minimum tepla, jelikož k nahřívání dochází u každé střešní krytiny. Střecha bývá na přístřešku nejčastěji posazena o něco výš, což umožňuje bezproblémové otevření pátých (zadních) dveří vozu a nebo zaparkování vyšších aut. Konstrukci střechy lze sice pokrýt průhledným dutinkovým polykarbonátem, ten však propouští i mnoho tepla, byť dutinky částečně tepelně izolují. Vhodnější je využití takové krytiny, která bude do prostoru pod sebou sálat tepla co nejméně a nebo využití prkenného či deskového záklopu, na který až položíme latě. Záklop zlepší stabilitu konstrukce, ovšem na druhou stranu zvětší i její hmotnost. Jelikož však dřevo výborně izoluje teplo, nebude se prostor pod záklopem přehřívat bez ohledu na použitou krytinu. Zvolit lze jakoukoli z krytin dostupných na trhu, ohled musíme brát pouze na sklon střechy kvůli zahánění vody. Tomu pak odpovídá i vzdálenost latí od sebe a hustota pokrytí plochy krytinou. Kromě zakázkově vyráběných konstrukcí a prací prováděných svépomocí lze garážové stání zakoupit hotové. Nejjednodušší garážové stání je vlastně pouze zastřešení umístěné na dostatečně stabilní konstrukci, vyráběna jsou však i stání s částečně či zcela krytými bočními stěnami a stěnou čelní (dál do zahrady již projíždět nebudete). Ovšem čelní zakrytí je nepraktické při cestě k autu ze zahrady, proto bývá doplněné dveřmi pro pěší. Nejlevnější dřevěná garážová stání pořídíme za cca 20.000 korun.Kromě dřeva se tato stání vyrábí stejně jako pergoly a altány z hliníku či oceli. Tyto konstrukce jsou odolnější vůči klimatu a též variabilita materiálů je při výrobě větší. Takové přístřešky pak mohou mít střechu například i obloukovou apod. Na paměti je též třeba mít, že pro garážová stání platí stejná pravidla jako pro pergoly nebo altány. Nepotřebujete žádat o stavební povolení ani zjednodušené stavební řízení (ohlášení stavby), ale potřebujete územní souhlas nebo rozhodnutí. Garážová stání pro 2 vozy pak přesáhnou plochu 25 m2. V tomto případě bude stavební úřad vyžadovat rozsáhlejší dokumentaci.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com
