Chilští architekti ze studia Cazú Zegers tomu s úsměvem říkají „tour de force“. Je to situace, kdy se vyskytnou nějaké zjevné nedostatky (v terénu, parcele, přístupu), a oni je pak „na sílu“ řeší s pomocí neotřelých stavebních a technických řešení. Zatímco jinde by takový model asi působil obhrouble, v Chile se ale často o moc jinak stavět nedá. S tím, že někam nevede cesta nebo cifry nadmořské výšky vyvolávají závratě, se tu prostě počítá. Energie navíc, kterou je třeba do takových realizací vložit, se zato bohatě vyplácí. Protože dům PYR z ingrediencí různých nepříjemností umíchal velmi opojný koktejl. Ve kterém se z očividných problémů - například toho, že stavba domu, rozdíl mezi přízemím a podlažími, překlenuje svou výškou 12 metrů a že pod celým domem je „propast“ padající do hloubky čtyřiačtyřiceti metrů – vytváří klady. Například vyzvednutí jedinečných vlastností místa a fantastických výhledů na jezero, které lemuje celý obzor. Návrh projektu se přitom odvíjel od dvou hlavních témat. Tím prvním byla orientace stavby. Musela být v krajině usazena tak, aby maximalizovala výhledy do okolí. V případě „obydlí s jednou linií výhledu“ by toho ale z okolí zase tolik vidět nešlo. Proto se tu už od počátku rozvíjela idea překrývajících se výhledů a překrývajících se objemů stavby. Kam ji ale vložit? To už bylo tím druhým nosným tématem architektonické práce. Terén tu zkrátka měl svá specifika. Název Dům PYR není jen nahodilou třípísmennou zkratkou, jde o odkaz na pyrit, disulfsid železnatý, minerál, železitou rudu. Ta je ve zdejším podloží hojná. V Chile se o ní hovoří jako o „ohnivém kameni“, v Evropě spíš jako o zlatě bláznů. A oba ty příměry vlastně sedí. Lokalita PYR totiž vypadá jako dost bláznivé místo k usazení domu. Ale když se do něj opře zapadající slunce, zazáří ohnivými barvami. O pyritu je navíc dobré vědět, že vyniká tzv. čtvercovou odlučností. Štěpí se, dělá kostičky. A podobné kostičky, byť tedy náležitě zbytnělé, charakterizují i postup při výstavbě. Vznikala po částech, z geometricky pravidelných bloků seskládaných na sebe. Stavba byla vytvořena z kombinace materiálů - kovu, dřeva a betonu - vybraných podle jedinečných potřeb jednotlivých úrovní. Beton byl použit především pro základové části přízemí, ale prorůstá celou strukturou. Zvenčí je méně patrný než ocel, která tvoří stavební rámy. Navenek nejvíc vyniká dřevěná fasáda, která nápadný dům na skalním útesu trochu kryje. Jádrem domu PYR je centrální schodiště, které architekti z ateliéru Cazú Zegers navrhli jako vertikální spojení, vedoucí z horní části pozemku až na úroveň pobřeží jezera. Geometrický design tohoto schodiště čerpá inspiraci z krychlové formy pyritu, která symbolizuje uzemňující prvek v architektuře. Tento ústřední prvek organizuje vnitřní prostory domu a vede k dynamické třípodlažní stavbě, která přirozeně komunikuje se skalnatým terénem pozemku.Pokud započítáme přístupové těleso mostu, schodiště i tři rozsáhlá „překládaná“ podlaží domu, činí celá plocha projektu 2000 metrů čtverečních. To vypadá dost přehnaně. Pro vlastní obydlí je ale vymezena jen menší část.Zdroj: Cazú ZegersFoto: Marcos Zegers
