Každá zahrada, i ta úplně mikroskopická, potřebuje něco jako plán, návrh designu a uspořádání. Abyste věděli, co s ní vlastně chcete dělat a jak má vypadat. V případě zahrad, které vám až tak úplně nepatří, se ale vyplatí držet své vize zkrátka. To proto, že se odtud možná (a možná docela brzy) postěhujete dál. Říká se, že rakev nemá kapsy. Je to velké životní moudro, které ale svým způsobem platí i pro zapůjčené zahrady. Nevyplatí se do nich investovat víc, než kolik je opravdu vhodné. Nedotovat náročně jejich provoz a vylepšení. Nedávat a sázet sem nic, co pak nemůžete s klidem opustit. Anebo odstranit, zlikvidovat při navracení do původního stavu. Zrovna tak je nezbytné neničit, nebourat, nekácet. Aby po vás nezůstala spoušť. Je lepší svou invencí obestavovat prvky, které tu už existují, než je nějak zásadně modifikovat. Nutné je počínat si s respektem vůči stávajícímu uspořádání, a každý výraznější zásah raději několikrát konzultovat s právoplatným majitelem. Tím, že mu zryjete trávník anebo vyklučíte keře růží, si nejspíš jeho nebo její sympatie nezískáte. Využívat a používat není to samé. Chce to počínat si rozumně, skromně, opatrně. To ale neznamená, že – když už je to jednou máte řádně smluvně ošetřené - tu nemůžete vykouzlit fascinující prostor. Jak? Lidí, kteří neví za jaký konec držet nebo motyku, a přitom se cítí být zahradníky, se pořád najde víc než dost. Těžko poznat, kdo tomu vážně hoví. Když ale pronajímatel uvidí, že svému hobby skutečně výsostně rozumíte, bude víc než polichocen tím, jak mu vlastně děláte jeho zahradu hezčí. Možná se bude chtít sám něco přiučit, nechá si od vás poradit, dá na vaše poznámky. Pokud tedy budete o zapůjčenou zahradu důsledně pečovat (ne z povinnosti, ale proto, že vás to prostě baví), dá se očekávat, že vám bude postupně ponechávána stále volnější ruka v možných zákrocích a úpravách. Ukažte, že na to máte, a půjde to. Většinou. Začněte tím, že první výsadbu povedete v „mobilní“ úpravě. Snadno přesunovatelných květináčích, nádobách. Je to praktické. Můžete s nimi volně manipulovat, snáze je přesazujete a udržujete, není problém je zazimovat. A přitom z nich můžete vytvářet fantastické kompozice. Už pár květináčků dokáže polidštit prostor dvora a dodat mu vyšší estetiku. Stačí jen trocha takové kvetoucí zeleně, a už se tu můžete cítit skoro jako doma. Rostlinky v květináčích přitom vstupují do pronajaté zahrady jako zkrášlující složka, a nemají trvalý charakter. Nenarušují to, co už tu existuje. Jsou tu jen zaparkované a dočasné. Nikomu nevadí. Když už se vám jednou květináče přemnoží, a není pro ně už kam šlápnout? Hodí se učinit další krok, navrhnout decentně větší a na místo úspornou změnu. Vertikální stěnu. Nic razantního, jen kousek vyrobený z dřevěné palety, usazený na správné místo. Pronajímatel už vidí, že to s květinami umíte a není to jen nějaký náhlý popud. Takže nemá důvod nesouhlasit s tím, abyste takovou drobnou změnu k vlastní radosti provedli. Rázem máte více místa na květináče a další pokusy. Pokud se dílo daří, není důvod v něm dál nepokračovat. Možná by se dalo diskutovat o tom, že byste zřídili malý kompost? A co třeba vytvořit nějaký větší blok nad terén vyvýšené zeleně? Osadit pěstební stůl? Velký proutěný koš nebo dřevěné bedničky vyplněné zeminou? Nebo vtisknout zahradě trochu individuality tím, že ji zkrášlíte malým plůtkem? Co třeba natřít plot? Postupně je možné všechno. Ale pořád myslete na to, že tahle zahrada není vaše, a že se odtud jednou odporoučíte. Raději tedy nevytvářejte nic, co by vás jednou mrzelo opouštět. Nedá se počítat s tím, že zakoupíte a zúrodníte půdu pytli zakoupeného kompostu a hnojivy, a pak si je odvezete. Buďte tedy skromní a nenároční ve svém počínání. Pokud máte svolení k tomu na pronajaté zahradě kopat a rýt, sázet a pěstovat (a ne se jen kochat zelení trávníku), soustřeďte se spíš na „netrvalé“ rostliny. Z užitkových typicky bylinky ke spotřebně ve vlastní kuchyni, z okrasných letničky, exempláře s krátkou dobou růstu. Anebo zkuste květiny rostoucí z cibulek. Ty totiž není problém vykopat, uskladnit, odnést. Bolet by vás mohla ztráta takových exemplářů, které přestěhovat nejde.Shánět rybízové keře, pracně je sadit je, čekat na úrodu… a pak je do kufru nezabalíte. Stejné je to i s ovocnými stromky, nebo skutečně vzácnými exempláři (takový jinan nebo tisovec tu zapomenout nechcete). Pozor taky na neodbytné ovíjivé liány. Umí se opravdu rozrůst, a dost často si pak mohou vašemu pronajímateli stěžovat sousedé. Kteří třeba estetiku smaragdově zelené džungle nechápou. Přidržet se něčeho v květináči je prostě jistota. Vezmeme to z rychlíku: parádu udělá přenosné ohniště na trojnožce, světelné instalace k prozáření noční zahrady, skládací židle a rozložitelný stolek, lehátko, slunečník. Vynikající je malé pítko, soška, venkovní lucernička. Krmítka, ptačí budky nebo hotel pro čmeláky? Jsou mobilní, takže určitě ano. Je to další způsob, jak sem vnést život. Osvědčily se skládací/sloupové květináče. Vizuálně luxusní dojem vytvoří zavěšená rákosová rohož, estetiku dálného východu může dodat rozkládací paraván. Jsou to věci, s nimiž se dá hýbat, a nezůstanou tu po vás trvale. Výrazné oživení přináší atypicky instalované květináče – zavěšené, kaskádovité, vyskládané podél zdí a tvořící zelené stěny. Špičkové (byť ne vždy levné) jsou mobilní zahrady. Bytelné skládací boxy (bohužel většinou z plastu), s pojezdovými kolečky. Ty totiž můžete usadit všude. S dekoracemi se můžete prosadit na nečekaných místech. I na stabilní plot se dají zavěsit květináče nebo truhlíky, víceúrovňový stojan můžete vyrobit třeba ze starých štaflí. Tíha oné dočasnosti vás nepřímo vede a koriguje k nenáročnosti. K tomu, abyste to nepřeháněli se zásobami.S nářadím se také držte při zemi, není zapotřebí mít k dispozici velký arzenál techniky. Vystačíte si s malou a velkou motyčkou, hráběmi, nůžkami na zastřihávání a konví. Hospodaření na malé pronajaté zahradě, podmíněné tím, že odtud jednou odejdete, je vlastně velkou školou. Učíte se vyjít z mála, optimalizovat nabízené podmínky, improvizovat a hledat rostlinám to nejlepší místo. To je něco, o co nikdy nepřijdete. Tyhle zkušenosti se vám budou hodit, až budete zahradničit na vlastním.Zdroj: Gardenista.com, Houzz.co.uk
