V případě sevillského bytu o rozloze šedesáti metrů čtverečních se barva stala hlavním prostředkem, jak v otevřeném prostoru vytvořit pocit členění, intimity a rytmu. Byt byl koncipován jako otevřený půdorys bez pevných příček, přesto působí členitě a přehledně. Každá z jeho částí – kuchyň, jídelna, obývací zóna i ložnice – je vymezena barevným výklenkem, který slouží jako vizuální rámec i architektonický prvek. Tyto výklenky jsou vytvořeny z běžných stavebních profilů, použitých netradičně ve vertikální poloze. Jejich rytmická textura zachycuje světlo a vrhá jemné stíny, které prostoru dodávají hloubku a pohyb. Kuchyň v sytě limetkovém odstínu působí jako záměrně vymezené jádro celého interiéru. Barva zde funguje nejen dekorativně, ale i funkčně – zvýrazňuje pracovní zónu, která se díky rámování stává samostatným „objektem v objektu“. Matné plochy kontrastují s leskem kuchyňské desky a vytvářejí čistý, ale živý celek. Na kuchyň navazuje jídelní kout obložený teplým odstínem oranžovožluté, který do interiéru přináší energii a optimismus. Světlo, pronikající z oken, přechází po stěnách od zářivého tónu k jemným stínům, takže se prostor mění během dne. Pevné členění prostoru nahrazují závěsy z těžké tkaniny. Jediným tahem lze oddělit hostinský kout nebo skrýt šatnu, aniž by se ztratil pocit otevřenosti. Textilie fungují jako měkký architektonický prvek – rozptylují světlo, tlumí akustiku a zároveň vnášejí do interiéru dynamiku. Zatímco strukturované panely definují prostor ostře, závěsy jej zjemňují a vyvažují. V ložnici se objevuje jasně žlutý výklenek sloužící jako šatna. I zde barva plní dvojí roli – vymezuje funkci a zároveň vytváří atmosféru, která kontrastuje s jinak klidnou paletou bytu. Žlutý prostor působí jako sluneční kapsa ukrytá uvnitř bílého obalu interiéru. Celý byt ukazuje, že i na malé ploše lze pracovat s architektonickou hloubkou a proměnlivostí. Místo klasických zdí zde funguje systém barev, struktur a závěsů, který dovoluje neustále měnit proporce i charakter prostoru. Interiér je díky tomu živý a flexibilní – přizpůsobuje se potřebám obyvatele, nikoli naopak. Barevná paleta zároveň odkazuje na sevillskou tradici – město, kde se život odehrává v odstínech okru, oranžové, modré a zelené. Barva hraje klíčovou roli v architektuře i každodenním životě. Interiér na tuto paletu navazuje současným jazykem: místo ornamentu pracuje s geometrií, místo dekoru s texturou. Kombinace chladných a teplých odstínů vytváří dialog, který je stejně racionální jako emotivní. Tento byt je důkazem, že současný design nemusí spoléhat na strohý minimalismus – někdy stačí pár odvážných tónů, aby vzniklo místo, které má duši.Zdroj: Studio NojuFoto: Studio Noju
