Móda domácích bazénků, a to nejen nafukovacích a skládaných, ale i těch solidních, zapuštěných do země, k nám pronikla už před roky. A konečně se kvůli pravidelným vlnám veder začíná rentovat, v získaném pohodlí a komfortu. Ještě pár takových horkých let, a bazén na dvoře se stane skutečnou nezbytností pro přežití. Byť by měl být jen skromným kouskem vodního živlu, v němž stěží uděláte pár cachtavých temp. Co k nám zatím ovšem nedorazilo je praktické know-how, jak tyto vodní tělesa funkčně napojit na profil okolní zahrady nebo dvora. V tom zatím selháváme a chybujeme. Přitom právě tady se dá nejvíc vyzískat, ale i ztratit. V závislosti na provozních charakteristikách, náročnosti údržby, dostupnosti zázemí, stínu. A pochopitelně, celkové estetiky. Pokud jste zatím nenaskočili na vlnu bio-bazénů a koupacích jezírek, je velmi pravděpodobně vaše soukromé vodní dílo nasycené čištěnou chlorovanou vodou. Což znamená, že svým tekutým obsahem rozhodně neprospívá všemu živému a zelenému ve svém okolí. Hned první zádrhel související s každodenním provozem tedy vychází z toho, že všude tam, kam se cáká a cachtá takovou vodou, nic rozumného a zeleného dlouho neporoste. Obklopit bazén zeleným pažitem koseného trávníčku se sice jeví nejsnadnější, ale v praxi to končí zažloutle-šedavým sešlapaným senem. Podobně pak chlorované vodě a její blízkosti nefandí ani ovocné stromy a keře. Bazén je třeba chápat jako svébytný konstrukční prvek, který má na své bezprostřední okolí určité krajinářské nároky. A k tomu na zahradě patří i solidní obklad a chodník, který chlór a čisticí přípravky jen tak neznehodnotí. I když se nám představa vodní laguny, do které ze stran proniká vegetace, líbí, praktickým nápadem to rozhodně není. Myslete na veškeré manipulační kroky obsluhy: výměnu filtrů, čištění, překrývání plachtou. To vše si žádá přístup ze všech stran, kde by trvalá zeleň dost nešťastně překážela. Bazén potřebuje místo kolem sebe, pásmo, kde neroste nic. Zvlášť v místech přístupů, vlezů a výlezů. Obestavět profil bazénu přenosnými květináči není rozumné, pokud tedy výhledově nechcete nějaký lovit z hlubin. Stejně tak asi netoužíte po tom, sbírat z hladiny síťkou větrem vyfoukanou štěpku nebo mulč z přilehlých záhonků. Současně je ale víc než žádoucí, aby alespoň část hladiny byla překrytá přirozeným stínem vegetace. Snižujete tím odpar z hladiny a šetříte si vodu, omezujete případný růst řas. Takže? Umístění bazénu na zahradě si dvoře se hodí projektovat tak, aby v jistém odstupu požíval výhod zástinu vzrostlé či vyvýšené zeleně, která zbytečně netrousí listí. Požadovaný stín vám laskavě a zdarma poskytnou popínavé rostliny, hnané do výšek a umístěné v odstupu od vodní plochy. Treláže, zelené stěny, na drátcích a lankách vyvázané vyvěšené úpony, živé ploty. Vytvoří stinný kout, překrývající hladinu a poskytující útočiště v parné odpoledne plavcům a hrajícím si dětem. Cloní. Tuhle službu nabídnou i sestříhané stálezelené a vytrvalé keře, neopadavé, které si svůj pokryv umí podržet přes sezónu. Podstatná je tu vertikála, rozhodující o tom, kam až stín dosáhne. A samozřejmě, svou roli hraje i estetické hledisko. Protože bazén vizuálně zakončený smaragdovou zelení se zdá být nekonečnou, líně plynoucí řekou. Zjednodušeně načrtnuto: máme vodní těleso, v odstupu od něj z jedné nebo více stran zelenou stěnu. Přičemž samotný vstup do vody je obklopen vydlážděnou/vyskládanou pochozí plochou (například hladkým lomovým kamenem, štípanou břidlicí – nemusí to být zrovna univerzální zámková dlažba). Vše dohromady je sice navýsost praktické, ale pořád to působí dost nepatřičně, nespojitě. A onu dosud chybějící finální návaznost poskytne až doplňková, podpůrná zeleň. Kterou si můžeme rozdělit buď k „bodovým“ prvkům (výrazné solitéry rozbíjející stereotyp krajinky) anebo „plošným“ nenápadným rostlinám, s výrazným půdo-krycím efektem.Pro obě skupiny přitom platí, že se budou muset umět vyrovnat s výrazným přesluněním, sníženou dostupností vody v hrubozrnném substrátu (kterou ale mohou kompenzovat přísunem vody ze vzduchu, protože kolem bazénu celodenně panuje vyšší relativní vlhkost). A nejlepší přírodní inspirací je pro nás v takové situaci krajina, kde to funguje podobně. Tedy xerotermní středomořský či lehce tropický „rovníkový“ design. Skladbu volíme tak, že vytváříme „sešup“, od nejvyšších rostlin umístěných dál od bazénu (blíže vertikální vegetační cloně), až po nižší či přisedlé, směrem blíže k bazénu. Tím vytváříme dokonalý zelený rám pro modrý obraz vodní hladiny. Takže konkrétně: dokonale smaragdově dekorativní efekt pak zajistí (na péči někdy náročnější) bambusy. Výškový profil dodají i zeravy, túje a cypřišky. Pro vertikální bariéru, která vytvoří zelený pás, je vhodné pracovat se středomořskými cedry, jalovci, zimostrázem. Exotikou zavání albízie a tavolníky. Pochopitelně, že tu platí pravidlo minimálního odstupu od vodní hladiny (2-3 metry), kterou nechceme znečišťovat. Příjemně sestavu laděnou směrem do tropického designu zpestří palmy žumary, rozložité agáve, červeně či bíle kvetoucí mandevilly, aloe a oleandry. Dopustit nemůžeme ani na palmy – juky, fíkovníky, nebo velkolisté tropické lopuchy baroty (z rodu Gunnera). Pokud se nebojíte zimy, která jednou určitě přijde (a hlavně máte kam nastěhovat okrasnou zeleň), můžete experimentovat s ibišky, kalokvěty, lilky a durmany, nebo rozrostlými granátovníky. Efektní jsou i zdobné palmičky Chamaerops humilis Výrazné bodové prvky přechodových linií vyplní „suché“ trsy ostřice, pampové trávy kortadérie, ozdobnice čínské či šlechtěných ozdobných kostřav. V ne až tak slunci exponovaných ploškách zazáří kosatce a bergénie. Pozornost k sobě stoprocentně připoutají i kany/dosny (Canna indica), dračince i dračinky, nebo příjemně barevné libory (Lantana). Z uhlazeného profilu pak mohou vyplnit „lokální“ druhy, zvyklé na sucho. Aksamitníky, ozdobné netýkavky, gazánie, případně rostliny na sucho vyloženě stavěné, jako levandule a šalvěje. Plochu přechodové zóny mezi dlažbou a bazénem krásně doplní a zakryjí drobné trsy mateřídoušky a tymiánu (současně odpuzují bodavý hmyz, což je někdy k nezaplacení), uplatnění najde i šrucha nebo do nekonečna se rozrůstající kosmatec. Místo tu mohou mít i okrasné třezalky, krásnoočka, devaterníky, sluncovky. Krása střídá nádheru, která si přitom zachovává velmi praktický ráz. I když už je dnes běžnou realitou, je bazén sám o sobě v české zahradě pořád dost netypickým a neladným/neskladným prvkem. Naučit se jej příhodnou zelení zarámovat a vsadit do užitného celku je umění, které se musíme naučit. Odměnou za takovou snahu je ale zážitek z mimořádného prvku, který je osvěžující nejen koupáním, ale i na pohled. Svěží vegetace je totiž tím nejpřirozenějším doplňkem každé oázy.
