Psidium cattleianum má oválné a tuhé kožovité listy svěží zelené barvy, podle kterých tento rostlinný druh jednoznačně zařadíme do čeledi myrtovité (Myrtaceae), stejně jako podle květů. Anglicky se rostlině říká “red cattley guava“, česky “jahodový strom“, “citronový strom“, případně “katlejána“. V zahradě si tuto subtropickou dřevinu sice vysadit nemůžeme, vyžaduje hodně tepla a nesnese mráz, za teplot nižších jak 15 oC dokonce ani neroste, můžeme ji ale pěstovat jako velice zdobnou pokojovku, miniaturu stromku plodící chutné ovoce. Jahodový stromek pochází z pobřeží Brazílie, kde se mu říká araçá, a dnes jde o velice vyhledávaný rostlinný druh, který má však i stinné stránky. V tropech se stává silně invazním druhem vůči místním endemitům. Navíc roste velmi rychle, proto si však doma snadno řezem vytvarujeme opravdu zajímavou rostlinu, vlastně bonsaj. A řekněte sami, které z druhů dřevin využívaných k pěstování bonsají plodí výborné ovoce? Za mladou sazeničku přitom nezaplatíte více jak 100 korun a kdo kdy pěstoval třeba citrusy, které mají docela vysoké nároky, určitě ocení skromnost a jednoduchou péči o jahodový stromek. Stačí v bytě co nejsvětlejší stanoviště, vysadit do obyčejného zahradnického substrátu, pravidelně zalévat, přihnojovat a od dubna do října letnit v zahradě. Jednou za rok přesadíme v předjaří do většího květináče a to je kromě tvarování řezem v podstatě vše. Zkušení pěstitelé doporučují přemístit jahodový stromek na zahradu ještě za chladnějších dubnových dnů, nebo na začátku května, urychlí se tím násada květů. A že jahodový stromek kvete v sezóně ochotně a opakovaně, často na něm vidíme vedle sebe květy, nezralé i zralé plody. Pokud navíc “stromek“ pravidelně upravujeme řezem, podporujeme tím tvorbu plodotvorných větviček, jelikož jahodový stromek plodí na jednoletých výhonech. Plodnost v sezóně podpoříme i zazimováním v chladnější místnosti. Kopírujeme tak subtropické podmínky, v subtropech je v zimě přece jen chladněji, i když zrovna nemrzne. Sytě červené plody jahodového stromku jsou velké přibližně jako meruňky. Dozrají přibližně 4 měsíce po odkvětu, pokud však nemají dost sluníčka, vyrostou menší a nejsou dobré. V ideálním případě však chutnají jako zralé jahody. Úrody se přitom můžeme dočkat i dvakrát v roce, pokud se bude konkrétnímu stromku opravdu dařit. Zralost plodu poznáme jednoduše tak, že plně zralé plody ze stromku samy opadnou. Poté je třeba si plody vychutnat co nejdříve, rychle se totiž kazí. A právě to je hlavní důvod, proč je u nás v obchodech běžně nenajdeme. Bohužel však nejsou v našich zahradnictvích běžné ani sazenice, přesto se ale sehnat dají. Rostlina se výborně množí ze semen, která však dosti dlouho klíčí. Právě “jahodový strom“ či také “červené psidium“ říkáme červenoplodé variantě, zatímco žlutoplodé se říká “žlutý jahodový strom“, “citronový strom“ nebo “žluté psidium“. Ať tak či onak, bílé květy vyrůstající na jednoletých výhonech z paždí listů nádherně voní. Provoní celý byt, případně terasu či balkón. Přitom v době, kdy rostlina kvete, je květy doslova obsypána. Květy nikdy nenajdeme na starém dřevě! Prvního kvetení se dočkáme zhruba 3 roky od výsevu. Jahodový strom má v tropech tendenci tvořit husté, monotypické porosty, které brání opětovnému růstu původních druhů. Velice obtížné je pak porosty vymýtit. Navíc nabízí útočiště vrtulím, což jsou škůdci, kteří způsobují rozsáhlé zemědělské škody. Rychlé množení dřeviny podporuje šíření semen prostřednictvím především ptáků a divokých prasat, navíc se dřevina šíří i kořenovými klíčky. Doslova invazní poprask způsobila třeba v Indii a Tichomoří. Invazně působí především tvorbou hustých houštin, které vytlačují sluneční světlo a jakékoli jiné rostlinstvo nižších či stejného patra. Jahodový strom ohrožuje původní flóru mnoha různých typů stanovišť. U nás se to však stát zatím nemůže. Byť jsou zimy poslední roky dost mírné, přesto by jahodový strom zimu v zahradě nepřežil. Konzumovat lze celé ovoce včetně slupky, která se ovšem někdy pro získání sladší chuti odstraňuje. Z listů lze dokonce připravovat chutný čaj. V domovině se využívá i tvrdé dřevo, které je kompaktní, trvanlivé a odolné. Ideální je proto pro soustružnické práce, výrobu násad nástrojů, ale i k výrobě dřevěného uhlí. Skvělé je toto dřevo po proschnutí i jako běžné palivo. Zdroj: Wikipedia, ireceptar.cz, nelenprozelen.cz, zahradnictvi-spomysl.cz, nasezahrada.com
