Při stříhání starých listů také zároveň kontrolujeme srdíčka rostlin. Pokud mrzne a přitom chybí sněhová pokrývka, mohou vymrznout a pokud se to stane, vymrzlé rostliny na jaře nevyraší a my je musíme nahradit novými sazenicemi. Je proto třeba již v létě po odplození jahodníků uschovat sazenice, které nevysadíme v srpnu, ale právě až nyní na jaře místo rostlin poškozených. V prvním roce se od nových sazenic sice nedočkáme úrody, tu a tam se objeví nějaká ta jahůdka, ale ve druhém a třetím roce již budou jahodníky plodit bohatě. Obzvláště v takzvaných mrazových kotlinách jahodníky vymrzají silně. Zaschlé, staré listy zastříháváme až poté, co srdéčko jahodníku mírně naraší. Pryč musí všechny staré listy, načež odpad vyvezeme do kompostu. Hned poté, co ostříháme suché listy, je třeba prokypřit půdu okolo rostlin. Ideální je ruční nářadí a postupujeme opatrně, abychom rostliny nepoškodili. Použít však lze též elektrickou nožovou plečku, která je lehká a snadno se s ní manipuluje. Pokud ale jahody opravdu milujeme a záhon máme obrovský, lze si práci urychlit pomocí motorového okopávače. V každém případě dáváme vždy dobrý pozor, abychom příliš hlubokým kypřením nepoškodili kořeny jahodníků. Po prokypření půdy je třeba sáhnout po vhodném hnojivu. Ale můžeme to udělat ještě i před kypřením, v takovém případě rozhodíme po záhonu v rozumném množství NPK (granulované hnojivo), případně pelety z kravského hnojení, načež toto hnojivo kypřením mírně zapravíme do půdy. Prodávají se též speciální granulovaná, ale i kapalná či rozpustná hnojiva určená pro jahody. Kapalné hnojivo aplikujeme až po kypření, načež tak provádíme zároveň i důkladnou zálivku.Pokud hnojíme granuláty, je třeba mít záhon nejprve důkladně zalitý, aby hnojivo při kypření nepoškodilo kořínky jahodníků. Ať už ale hnojíme jakýmkoli způsobem, je třeba dodržet doporučené dávkování, které najdeme na obalech výrobků, případně v přiloženém návodu na použití. Na záhonech s jahodníky je vhodné použít netkanou textilii, obzvláště pokud nemáme mnoho času na údržbu záhonů, ale i chuti. Netkanou textilii si pořídíme bílou, případně černou, je propustná, čili můžeme přes ni zalévat, půda pod ní se lépe zahřívá a hlavně potlačí růst plevelů. Půda navíc zůstane dobře nakypřená. Pozor však, zdaleka ne všem odrůdám jahod se v textilii daří. Netkaná textilie se prodává buďto již s připravenými výřezy pro výsadbu rostlin, nebo bez perforací, načež si výřezy uděláme dle potřeby. Kromě textilie je možné použít i jiné materiály, například mulč slabší vrstvou štěpky, slámou či senem a nebo na drobno posekanou trávou. Vrstvu vždy volíme tenčí, silná vrstva těchto materiálů není vyloženě vhodná, jelikož se snižuje propustnost vody a dochází k přílišné hnilobě, která se pak projeví i na jahodnících. Vyloženě nevhodná je mulčovací kůra, jelikož při svém rozkladu spotřebovává z půdy značné množství dusíku, který pak chybí rostlinám. Následkem nižšího obsahu dusíku v půdě rostliny slábnou a úrodu poskytnou menší.I mulčování pomůže udržet půdu nakypřenou, navíc ale též omezí odpar vody a svým rozkladem mulč obohacuje půdu o živiny. Jedinou stinnou stránkou mulčování je jeho obliba u slimáků, kteří milují místa teplá a vlhká, ale ve stínu. Právě v mulči vám budou odpočívat přes den a večer vylezou. A samozřejmě se před nimi neschovají ani dozrávající jahody.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
