Když do lodi teče a břeh je daleko, jsou rady o tom, že jsme vůbec neměli vyplouvat, poněkud zbytečné. Je spíš třeba ucpat díry. Možná žijete v domácnosti nebo bytě, který je s energetickou efektivitou poněkud na štíru. Což se vám jistě nelíbí. Ale třeba momentálně nedisponujete dostatečnou finanční rezervou, abyste tuto „loď“ plně renovovali. Hledáte tedy prostor pro nenáročná zlepšení s okamžitým efektem, která, ač nejsou zásadní, vám mohou pomoci doplout bezpečně do přístavu. Podobně, možná patříte mezi ty šťastné, kteří energetickou efektivitu svého domu už od projektu nepodcenili. Ale přesto je bilance vaší spotřeby energií stále nepříjemně vysoká. Co s tím? Inspirujte se pár postřehy, které vám mohou pomoci. Desítky procent sum na účtech? To už člověk musí být radikální a nebát se investic. Pořízení dobré tepelné izolace může udělat dobře 20 a víc procent. Přibližně 10 % zvládnou lepší okna, a se střechou je to podobné. Samotný způsob vytápění je také zásadní, a opět je to 10-20 %, v závislosti na zvoleném modelu a jeho pořizovací ceně/dostupnosti. Je tu ale spousta „kdyby“, které je třeba nejprve zodpovědět, a není dobré je zobecňovat. Super-těsnící čtyřvrstvá okna nikdy nebudou z hlediska úspor špatně, ale mohou být svou pořizovací cenou u neexponovaného domu spíše nadbytečná. Podobně je nesnadné někomu doporučovat ekonomicky výhodné topení dřevem, pokud zrovna nebydlí u lesa a zdroje paliva. Proto se raději budeme soustředit na nenáročné zdroje spíše menších úspor, v řádu jednotlivých procent. Jen abyste nelepili malé díry, a nenechávali ty velké. Když o tom budete chvilku přemýšlet, zjistíte, že je lepší klimatizaci nemít, než mít. Patří mezi zásadní žrouty energií, a přitom lze stejného efektu dosáhnout bez zbytečných energetických výdajů. Jen pro příklad: Závěsy, žaluzie, posuvné zastiňující rošty, venkovní markýzy, předsazená transpirující zeleň před okny, transparentní okenní fólie, rozumný přístup k pravidelnému větrání v optimální čas. Všechny tyto alternativy dorovnávají efekt klimatizace, za zlomek nákladů a péče, a přitom se neprojeví ztrátou na vašem účtu. Jinak ve velkých městech jsou klimatizace zdrojem nehezkého ekologického paradoxu: máme je proto, že je nám horko. A horko nám bude ještě větší, protože všichni máme klimatizace. Jde to i bez ní…V oblasti rozvoje techniky jsou klimatizace hodně v trendu, takže po přibližně 12 letech provozu se teoreticky vyplatí „úspora“ pořízením zcela nové klimatizace, protože ta už bude mít o 30% lepší výkon a současně nižší spotřebu. Přezbrojení na nový model přesto nemůžeme z hlediska domácí ekologie/ekonomiky doporučit. Pořád je klimatizace „něco zbytečného, navíc“, co můžete nahradit sérií jiných, stejně kvalitně fungujících a klima (i finance) příznivě ovlivňujících opatření. Chcete ušetřit? Neberte si prosím klimatizaci za parťáka. Jen by vás zdržoval. Komfort, i ten tepelný, je velmi relativní pojem. Když ve Skotsku náhodou neprší, nastává většinou zima. Lidé to tu řeší tím, že si vezmou druhý svetr, aniž by jim to nějak kazilo dobrou náladu, jen občas prohřejí své kosti ve svých „přetopených“ domech na standardních 17°C, byť je venku kolem nuly. Navzdory proklamovanému úsloví, Skoti nejsou extra spořiví a šetrní. Jen mají zdravý selský rozum. Nemusíme být jako větrem ošlehaní Skoti, stačí, když budeme trochu rozumnější, než jsme. Když se přihlásí zimní roční období, tak je holt zima. A naše snaha o vytvoření tropického klimatu v interiéru zrovna rozumná není. Vedou se dlouhé, poněkud bezpředmětné debaty o tom, jaké optimální teplotní klima by v našich domácnostech mělo panovat. Víme, že ke spánku potřebujeme ideálně klima chladnější (onu skotskou sedmnáctku, mimochodem), k práci manuální něco kolem 20°C a kancelářské krysy pak o něco víc. A také, že tu jsou rozdíly mezi vnímáním optimální teploty u mužů a žen (ano, ženy si často žádají více tepla, ale také častější větrají). Něco jiného je to u důchodců a dětí. Takže výstupem odborných debat je víc čísel, než si můžeme vybrat. Co je podstatné? Všechna tato čísla odráží, že je v praxi zbytečné dosahovat o 10°C v interiéru vyšší teploty, než za okny. Dům určitě nemá být studený, ale příjemně temperovaný. Ale současně není naší druhou kůží, jak si rádi myslíme. Běhat v prosinci po bytě jen ve spodním prádle a přitápět, je prostě špatně. Je vám chladno? No ano, venku řádí vánice. Tak si doma vezměte něco s dlouhým rukávem, ale nedělejte si z domácnosti saunu. Netopte (ale temperujte), když nejste doma. Utáhnout časovatelný termostat v době vaší osmihodinové nepřítomnosti na 10 až 15°C znamená snížit spotřebu energie na vytápění až o 15 %. Když se prokřehlí z venku vrátíte domů, ani vám to nepřijde. A teprve pak, po aklimatizaci na domácí podmínky, trochu přitopte. Je to mimochodem pro vaše zdraví lepší, než tepelné skoky. A citelně ušetříte. Fyzikové by s námi asi nesouhlasili, ale pocit tepla je hodně o tom, co se děje v naší hlavě. Jinak vnímá zateplený prostor expert přes izolace a jinak vaše babička. Mezi nenáročný prostředky úspor, zvýšení komfortu a domácké atmosféry v zimním bytě/domácnosti může být instalace nejrůznějších nášlapných koberečků a předložek (na těch studených dlaždičkách v kuchyni, které vám kazí ráno), těsnících polštářků ve studených rozích kolem oken, a úniku tepla zabraňující podložky pod profukem dveří mezi místnostmi. Pro někoho je to možná kýč, ale tyhle metody vizuálního i funkčního zateplení jednotlivých místností fungují, a pomáhají udržet stabilní klima. Z hlediska celkové provozní bilance to není žádná bomba, ale pomáhá to. Z hlediska chuťových kvalit sice chutná o poznání lépe voda z kohoutku v Českých Budějovicích, než třeba v Brně, ale platí, že hygienicky zcela vyhovující je všude. Takže nepotřebujeme dodatečné filtry, nejsme v Africe. Ani překapávače a vzduchové uzávěry. Co ale potřebujeme, je pravidelná kontrola vodovodních instalací. Povídat něco o tom, kolik kapek z nedotaženého kohoutku nakonec udělá moře, ve kterém se při placení účtů utopíte, je snad zbytečné. Snad jen, že pravidelná údržba, kontrola, dotažení nebo výměna těsnění (přibližně v dvou až tříletém cyklu) je nezbytným předpokladem úspor. Týká se to mimochodem i těsnosti přepadů a sifonů pod umyvadly. Nepodceňujte je.Nesplachujte peníze do záchoduČlověk nemusí mít paranoidní šetřílkovské sklony, aby v oblasti domácího vodního hospodaření nalezl prostor k úsporám. Jímáte nějak dešťovku? Pokud ne, je to velká chyba, kterou byste měli napravit. Že barelů, do kterých ústí svod okapu, nemáte zapotřebí, protože nemáte zahradu? Sesbíranou dešťovkou můžete klidně splachovat toaletu, nebo v ní třeba mýt nádobí (s praním prádla je to vzhledem k rozdílné tvrdosti vody trošku složitější). To není návrat do středověku, ale spíš k rozumu. Sbírat to, co je zadarmo a používat to tam, kde za to musíte platit. Raději sprchu anebo vanu? Tohle téma radši vynecháme, ale zamyslete se nad tím, co s onou vodou děláte dál? Že ji po koupeli z vany vypouštíte do odtoku? A není to trochu škoda? Jsou to výrazné prostory pro domácí úspory, které si nežádají až tak zásadní reorganizaci vašich zvyků. A výsledky jsou vidět. V současnosti je těžší sehnat neúspornou žárovku, než tu úspornou, takže je to jasné. Přemýšlejte spíše o tom, jak často a kde vlastně svítíte, a jestli opravdu svítit potřebujete. Na různé typy našich činností je třeba různého světla, a ne vždy potřebujeme dosahovat hodinářského jasu v kuchyni. Vyvážené watty žárovek umí udělat hodně. Nepřesvětlujte zbytečně prostory, které jsou jen průchozími koridory. Ty nejvýkonnější žárovky si opravdu nechávejte jen tam, kde jsou zapotřebí. Mimochodem, věděli jste, že se vám čtením při chatrném osvětlení nekazí zrak? Jen vás dřív začne bolet hlava. Jinak alternativou, rovněž úspornou ke klasickým žárovkám, je nejrůznější LED a bodové osvětlení. Také to umí snížit spotřebu. Nečekejte hned výlet do Transylvánie, česnek a dubové kůly stranou. Ale budeme se bavit o upírech. Těch energetických, kteří se tváří, jak moc užiteční jsou, ale přitom z vás pomalu vysávají šťávu. Vlastně platí, že čím modernější domácnost máte, tím více jich asi pod vaší střechou bydlí. I takové má totiž naše přetechnizovaná společnost dopady.V principu se jedná o domácí spotřebiče, které se udržují v tzv. sleep módu. Nejsou zapnuté, ale v polospánku vyčkávají, až je jedním ťuknutím proberete k životu. Ještě donedávna to byla doména stolních počítačů, které dobu pracovní neaktivity přečkaly v úsporném klidovém režimu, a vy jste nemuseli čekat, až se znovu kompletně nastartují. Spí, a vy je jen probudíte. Vypadá to sice elegantně, ale výsledek trochu zamrzí. Mezi příkonem 0 u vypnutého a odpojeného a příkonem připojeného a polospícího stroje je vždy rozdíl. A ona nepatrnost spotřeby jde po čase docela patrně znát. Teď jde jen o to, kolik takových hraček máte. Stolní počítač a laptop, ty určitě. Kávovar a mikrovlnka? Možná. Videorekordér, to už je dnes spíš muzeální kousek, takže spíš DVD přehrávač. Televize, set-o-box, satelit? Určitě? Sporák s digitálním displejem? Rozhodně. Elektrický budík? Tiskárna, kuchyňský robot? Ano. Všechna tahle zařízení, velmi nepatrně a nenápadně, sosají energii. Ale když je jich hodně, je to znát. V jedné celo-rodinné domácnosti se nachází ve velmi rozvolněném průměru 75-276 takových aplikací (rozptyl je tak velký, protože řada domácností má zase jen 12 spotřebičů), které nejsou vypnuté, ale vyčkávají. To už je pořádná pecka. Cestou k úsporám je mít ty, které skutečně nepoužíváme, opravdu vypnuté. A samozřejmě, jsou tu i opravdu velcí a dobře známí žrouti energie: lednička, mraznička, pračka, sušička. Dnes už se nevyplatí je nepořizovat v jiné, než maximálně energeticky úsporné AAA+ verzi. Tady se ale vyplatí jedno zamyšlení na pomezí domácí ekologie a ekonomiky, jehož správné řešení je jen na vás. Vyhodit starou, ale fungující ledničku, nebo si pořídit novou a šetrnější? Možná pro někoho překvapivě, počkejte, dokud stará ještě drží pohromadě. Slovy klasika: „Jediná, která nezestárne, je ta, kterou si nekoupíte.“ Na novou ještě bude čas. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.CZ, shutterstock.com
