Vybavíte si ještě tu scénu z dnes už filmu pro pamětníky, prvního Jurského parku? Tu, jak k dravým velociraptorům spouští jeřábem živou krávu do oploceného výběhu? Drastické momenty a nebohý skot stranou - děti by si ale mohly na zahradě vyrobit právě takový výběh s džunglí pro dinosaury. Pochopitelně, že ve zmenšené verzi. Postačí k tomu bedýnka, pár květináčů anebo vyrytých květin či trsů trávy, něco málo vykopané hlíny a model výběhu pro plastové dinosaury je na světě. Klid do takových stavitelů bude aspoň na hodinu. Šikovnější děti, se sklony k tvoření a zkrášlování, se dají využít při vytváření vertikální zahrady. Očekávání výsledků pochopitelně utlumte na maximum, nejde o nic moc jiného, než pár kusů plechovek, které můžou malí designéři zvenku ozdobit, a zevnitř pak osadit květinami. Důležitou roli před tím, než je začnou zdobit, hraje propíchnutí prázdných plechovek a jejich provlečení provázkem. S tím asi budete muset pomoci vy. Zavěšená alternativa květníků bude zdobit, než ta krása uvadne. Anebo už navěky, pokud nezapomenete zalévat. Zahradničení je pro děti poněkud abstraktní záležitost. Mile tajemná. Ale zrovna taky trochu nudná. Protože to k výsledku od semínka ke svačině trvá. Určitě byste to ale neměli vzdávat, a vyzkoušet byste měli něco relativně chutného, rychle do sklizně dorůstajícího, zasadit. Tedy, děti by si to měli vyzkoušet, a vy to nejspíš budete udržovat při životě. Protože můžou zapomenout zalévat, anebo to naopak budou zalévat, jako rýži. Z nabídky toho, co roste rychle, jednoznačně vystupuje chutný sladký hrášek, ředkvičky a pro ty trpělivější pak třeba mrkev. PET láhve, to je většinou odpad a starosti. Ale na druhé straně se pro svou nadbytečnost dají zužitkovat pro nejrůznější tvořivé aktivity. Třeba výrobu zelených panáčků. Tedy, spíše pankáčků. Rozstřihněte PETláhev na polovinu. Spodní díl pak zvenčí ozdobte. Přilepit na něj můžete namalovaná očka, vypomoci si můžete tavicí pistolí nebo papírem, fixy. Mělo by to zkrátka vypadat jako obličej. To důležité je uvnitř. Hlína, substrát. A k tomu pořádní porce ječmenného zrna. Až vyklíčí – a nebude to trvat dlouho – získá tahle veselá lahvička netradiční zelený účes. Vybudovat si vztah k rýpání v hlíně není zase tak těžké, když se začne už v dětství. A děti pochopitelně chtějí, aby mohly vidět výsledky své práce. Jednou z možností je tedy vytvoření Barevného hrnce. Co vás to bude stát? Inu, třeba zrovna nějaký ten výběhový hrnec nebo velký květináč. A tak půltuctu kvetoucích rostlin. Za klidné odpoledne to ale stojí. Jde o to, že si děti do objemu té nádoby zasadí, co považují za esteticky nejlepší kombinaci z nabízených možností. Prostě si vytvoří svou miniaturní zahradu, plnou květů. Ta krása většinou nemá dlouhého trvání, ale zářit veselými barvami může na dvoře u babičky celý týden. Dámy a pánové, dědečkové a babičky – bláto. Ano prosím pěkně, bláto. Trocha hlíny, možná písku nebo jílu, a trocha vody. Nic jiného to není. Tedy, ono to může být úplně cokoliv. Bláto je vpravdě magická substance, která se může změnit tu na (blátivou) polévku, (blátivou) pečeni nebo (blátivou) kaši. Z bláta se nemusí jen vařit, ale klidně i stavět. S blátem se dá malovat, dají se z něj plácat postavičky. S blátem se dají vytvářet malinké tůňky a jezírka, říční toky a hráze. S blátem se dá dělat úplně všechno, a asi devadesát procent toho zvyšuje krevní tlak dospělákům. Hrát si s blátem a v uměle vytvořených kalužích je naprosto normální. Zábavné, fantazii podporující. A všechno se to nakonec dá umýt a vyprat, protože to je jen bláto. Peníze hýbou světem a děti o tom leccos tuší. O penězích a práci se totiž umí jejich rodiče bavit docela často. Tak proč si to prázdninově trochu nevyzkoušet? Ne, nebudeme vás nabádat k vykořisťování dětí. Nemusí fárat do dolů ani vyšívat peněženky. Jen ty zodpovědnější, které si chtějí přivydělat, by k tomu měly dostat možnost. Co je třeba pět dní, každé ráno, zalévat zahradu? Anebo - pokud si věří (a vy též) - nechat je posekat trávník? Stříhat květiny, natírat plot, pomáhat se sběrem ovoce. Ono je to celkem jedno, pokud to bude dostatečně nenáročný úkol. Hlavně, když na jeho konci bude odpovídající odměna. Prostě je zaměstnejte. A doufejte, že nezaloží odbory. Co může být zábavnější, než barevné malování květináčů? Pravděpodobně úplně cokoliv, ale dětem to raději neříkejte. Malování je totiž „ohromná zábava“ - u které mohou víceméně nehlučně setrvat celé odpoledne. Navíc když jim nabídnete místo stolu jako ve výtvarce pracovní prostor na trávníku, nic moc kromě špinavého oblečení neriskujete. Ty nespoutané projevy Umění se takříkajíc nepřenesou do interiéru. Namalované květináče pak můžete skutečně použít. Budou vám prázdniny s dětmi připomínat ještě dlouho. Pozorování je takové milé pasivní hobby. Ne každému svědčí, ale najdou se mezi dětmi exempláře, které to opravdu baví. O jakém pozorování je řeč? Záleží kus od kusu. Někoho zaujme pozorování ptáků ve větvích dalekohledem, jiní radši s lupou zkoumají brouky, detaily květů nebo kůru stromů a lišejníky. Fajn jsou i všemožné formy sběratelství. Co třeba udělat kolekci prázdných šnečích ulit? Nebo vzorkovník květů podle barev, celou paletu? Nedocení to každý, ale taková malá přírodovědecký expedice by se mohla vyzkoušet. Pojmout ty sběratelské disciplíny klidně můžete i soutěžně, když to chcete mít víc akční. Možná vám to tak nepřijde, ale čas strašně letí. Dva měsíce prázdnin dětem prošumí jako voda, a pak zase hurá do školy. A co zbylo z loňských prázdnin? Jen pár vzpomínek. Ovšem k jejich utužení a posílení může sloužit velmi atraktivní nástroj. Schránka času. Nebo Truhlice vzpomínek, Bedýnka zbytečností? Říkat se tomu může různě, ale princip je stejný. Do nějaké uzavíratelné schrány vložit pár prázdninových suvenýrů, obrázků, pohledů, kamínků z výletů, indiánských čelenek, drobností – a celou tu uzavřenou schránu pak zakopat na zahradě. Jako takové rozloučení s prázdninami. A za rok můžete prázdniny nastartovat tím, že si ty báječné zážitky vykopáním schránky zase připomenou.Zdroj: ageas.co.uk, GardenersWorld.com, Daviddomoney.com
