Celé to stojí na třech veličinách: materiálu, úložném prostor, lenosti. Záleží totiž na tom, jestli nejsme moc líní uklidit součásti z neodolného materiálu dětského hřiště tam, kde na jejich naskladnění máme místo. Může být, že místo máme - líní nejsme, a hřiště je vyrobené ze součástí odolných vůči vlhkosti, mrazu. Ani pak to to ale neznamená, že by stejně nelíné byly i naše děti, a chtěly se šplhat po prokluzujících a namrzlých průlezkách. Takže na zahradě místo sněhuláků bude až do jara stát jakási nezajímavá konstrukce. Zvýšíme tím životnost jeho součástí, a dost možná i dětí, které se na něm nedolámou. Bezpečnost by totiž pro nás měla být na prvním místě, a zdaleka ne každý set klouzaček, průlezek, domečků a houpaček je designován na to, aby ustál zimu. A zima, to není jen romantická dvaceticentimetrová návěj bílé peřiny. Je to konstantní vlhkost, hlodavá námraza, bahno, plísně. Když sníh nenapadne – a děti si náhodou budou chtít hrát – zůstane po nich zamokřený a blátem oplácaný domeček vypadat spíš jako stavebnice z hororu. A vy se na tu neustále znečištěnou ruinu budete muset dívat celou zimu (a ani ji nebudete moci ostříkat hadicí, abyste kolem ní nevytvořili kluziště). Vlhkost taky může narušit statiku některých nekotvených prvků a snížit kvalitu spojů. Nemasivní kusy plastu se stávají o poznání křehčí, lana a vodící prvky se mohou konstantní zátěží nebo chladem prověsit, deformovat. Netýká se to nutně všech sestav dětských hřišť, ale větší části určitě. Jinak děti mohou mít obecně problém s tím, že ledovkou pokrytá klouzačka jede o dost rychleji a končí v zamrzlé kaluži; že plastové schůdky a úchyty boulderů zvýšily svou obtížnost na7+; že podlážky nacucané vodou a zatížené mokrým sněhem se mohou prolomit a nejrůznější výplety, které dříve jejich chodidlo neprošláplo, teď může kluzce proklouznout skrz, a zpátky už vytáhnout jít nemusí. Budeme muset hřiště udržovat v provozuschopném stavu, a budeme ho muset na „zimní“ provoz připravit už teď. Obnáší to kontrolu všech míst, kde se v okolí hřiště usazovala voda (a kde se teď bude tvořit bahno a led). Znamená to taková místa vysypat nějakým drénem, vyčistit interiér domečků – jen proto, abyste je vysypaly protiskluzovou vrstvou písku, zkontrolovat nepřítomnost prasklin a trhlin ve všech pryžových obkladech. Musíte vzít v potaz, že povrchy s nízkou schopností absorbovat nárazy (tvrdá zem, sloupky konstrukce) teď budou o něco tvrdší a nárazy do nich mohou způsobit větší újmu. Je třeba počítat s tím, že většina stříšek a stínících prvků není stavěná jako skutečná střecha, a závěje neunesou (s nosností jsou kolem 5-10 kilogramů na metr čtvereční). Přetížené stříšky se mohou zřítit, takže je musíte pravidelně zbavovat sněhu.Riskantní je i námraza na kovových součástech, ale to už znáte z Obecné školy. Nechat hřiště celoročně v provozu tedy znamená spoustu práce, a to často práce, která nebyla od jara do podzimu vůbec zapotřebí. A pořád nad vámi bude viset Damoklův meč toho, že na nerozebrané houpačce se nezraní vaše děti, ale třeba děti sousedů, které si sem přišly na pozvání hrát. U masivních konstrukcí ze dřeva vás bude nejspíš zajímat, zda byly ošetřeny tlakovou impregnací. Takové by totiž vlhko měly ustát. Podobného ošetření se ale nemuselo dostat připojeným součástem – to jsou ta dvířka, okenice, klapky a kormidla, kterými jsou dětské domky vybaveny. A ty byste měli na zimu odmontovat.Po pár sezónách byste měli dřevěným konstrukcím dopřát kompletní impregnační nátěr, abyste je znovu ochránili před vlhkostí. Jestli jste to loni nedělali, možná je na to čas právě teď.Pokud ji máte kam dát, odmontujte plastovou klouzačku a uložte ji na zimu třeba do garáže. Vydrží vám pak i pro vnoučata. Kompromitovat její odolnost nemusí nutně jen mráz, ale třeba i UV paprsky zimního světla – došlo by u ní k blednutí barev.Pokud jste pořídili „těžkou“ klouzačku z laminátu, bát se o ni nemusíte, ta zimu snese a nekřehne tak, jako plasty. Ale klouže opravdu hodně, takže ji – ne kvůli mrazu, ale z důvodu bezpečnosti – můžete odmontovat též.Schůdky a žebříky – bytelné kousky ze dřeva snesou hodně, zvlášť pokud jsou dobře ošetřené impregnací. Plastové ale raději odkliďte. K bezpečnému provozu mají stejně daleko, a mráz je činí klouzavé a křehké. A když se rozlomí, tak i velmi ostré.Stříšky na stínící prvky opravdu nejsou na zátěž stavěné, a tak se je vyplatí odmontovat. Většinou se tak dostanete k tomu, že dětský hrad nebo domeček zredukujete z vícepatrové stavby až na přízemní konstrukci. Ta na dvoře či zahradě nebude trnem v oku, a při dětských hrách se s ní pojí méně rizik. Zastřešující prvky z textilu, všechny ty polo-stany, musí na zimu samozřejmě pryč.S korozí by mohly mít problémy všechny ty řetězy a řetízky závěsných houpaček. Odstranit – demontovat – se vyplatí i kluzné prvky lanovek, nejrůznější kladky. Snadno reznou, kousnou se na laně (lano ale klidně napnuté ponechejte). Olejová lázeň v garáži jim neuškodí, houpačku prostě demontuje a instalujte znovu až na jaře.To platí i pro dřevěné košíky na sezení a plastové sedátka k houpačkám, na nichž by se usazovala námraza. Zima prostě venkovnímu houpán nepřeje. Je to i kvůli „stopám“ které po sobě houpání zanechává na podkladu. Trávník se během zimy vyšoupe až na hlínu, a zůstane holý napořád.Pokud chcete udržet hřiště v provozu, promyslet byste měli „dopadové“ plochy. Tlumící desky z plastové pryže totiž mráz moc nemusí. O dost lepší řešením, které nepodléhá zubu času a mrazu, je jemný štěrk, kačírek.Pískoviště? Záleží na velikosti. U menších se ale doporučuje před zimou vybrat z nich písek (třeba s ním posypejte cestu) a pískoviště odstranit, aby se pod ním půda přes zimu trochu vzpamatovala. Určitě je dobré i z větších pískovišť část vrstvy odebrat, povrch překrýt (netkanou textilií nikoliv igelitem) a na jaře pak doplnit objem novým pískem.Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
