Co je pro kroton, správně podivec pestrý (Codiaeum variegatum), zásadní, tím je správná péče. Nelze říci, že by šlo zrovna o nenáročný druh, listy mu snadno zežloutnou a později rostlina uhyne. Pokud však kroton dostane, co potřebuje, nádhera jeho listů nás nikdy nepřestane bavit. Sice na jaře vzácně i vykvétá, ovšem květy má o dosti cudnější, nenápadné, drobné, barvy krémové. Do Evropy se dostal na konci 19. století z tropů jihovýchodní Asie a patří do čeledi pryšcovitých. V oblastech svého původu roste jako tropický keř, v našich domácích podmínkách však dosahuje rozměrů poměrně menších. Tuhé kožovité listy krotonu mohou být úzké a dlouhé, široké a kratší či delší, mohou však být i spirálovitě stočené a mohou nabídnout velice pestrou škálu barev, počínaje žlutou, oranžovou, zelenou, červenou a hnědou. Často mají bílé či žluté panašování, u některých kultivarů panašování ve smyslu zdobnosti převažuje. Ovšem pokud chceme opravdu sytě barevné listy, musíme krotonu poskytnout dostatek světla. Za nedostatku světla listy začnou barvu ztrácet. To lze ještě zachránit, ale jakmile začnou žloutnout a blednout a nakonec až osychat a opadávat, blíží se konec vašeho krotonu. A to se obvykle stane, pokud nemá kroton dostatek vláhy. Jde o rostlinu tropickou a ty bývají obvykle na zálivku dosti náročné. Navíc kroton vyžaduje teplo, teploty nižší jak 16 °C nesnese, stejně jako průvan. Vadit může i jen nedostatečně utěsněné okno. Vyloženě miluje stojatý a teplý vzduch. A také za prohřešek vůči těmto nárokům se nám kroton odmění schnutím a opadáváním listů. Aby toho pak nebylo málo, kroton též vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, obzvláště mladé rostliny jsou na ni náročné. Je proto třeba používat zvlhčovač vzduchu, pravidelně rosit listy a nebo potírat vlhkým hadříkem. Dobré je také občasné sprchování krotonu, alespoň se zároveň zbaví prachu a listy mohou lépe dýchat. Další z libůstek krotonu je, že nesnáší stěhování z místa na místo. Dost obtížně se přizpůsobuje novým podmínkám a aklimatizuje se velmi dlouho. Z tohoto důvodu se ani nedoporučuje letnění. A jelikož kroton miluje a pro barevnost svých listů vyloženě potřebuje sluníčko, je třeba mu najít co nejsvětlejší stanoviště v bytě. Výborně snáší i přímé sluneční paprsky. Dokonce je vyloženě potřebuje alespoň 4 až 5 hodin denně. Ideální je jižní, ale i západní a východní okno, samozřejmě vnitřní okenní parapet. Na jižních oknech je však třeba zajistit alespoň mírné zastínění před letním úpalem. Prostě platí, že pokud chcete opravdu náročnou zeleninu, pěstujte okurky a v případě pokojových rostlin je to kroton. Za nedostatku světla listy nejenže nejsou dostatečně probarvené, ale také rostou pomalu, nerostou vzpřímeně, postupně klesají a nakonec upadají. Důležitá je pro kroton též vhodná zemina a odpovídající velikost květináče. Ideálním složením substrátu je směs rašeliny, písku, drnovky a listovky. Takový substrát je lehký a dobře propustný, optimální pro mladé rostliny. Ty starší pak přesazujeme jednou za 2 až 3 roky, když již kořeny vyplní květináč. A jak kroton hnojit a správně zalévat? Od dubna do srpna přidáváme každé 2 týdny speciální minerální hnojivo a nebo výživu pro rostliny s barevnými listy. Zálivku pak kroton potřebuje prostě tak akorát, ani ne příliš, ani ne málo. Nejlépe hned, jak substrát trochu proschne. Nikdy kroton nevystavujeme suchu a ani nepřeléváme. Na zimu pak zálivku omezíme, jelikož je rostlina méně aktivní, odpočívá. Málo roste a potřebuje méně vody, které i méně odpařuje. Nebezpečím je pro kroton sucho, které nahrává suchomilným škůdcům. Vlhký vzduch je prostě třeba udržovat. Nejčastějšími škůdci krotonu jsou svilušky a červci. Prostě zvlhčujte vzduch a zalévejte, jak je třeba, sucho krotonu škodí ve více ohledech.
