Jak již bylo zmíněno, zima je pro pokojové rostliny obdobím odpočinku. V této době rostliny přestávají růst a jsou často velice citlivé na škůdce, houby a choroby, které je často napadají, pokud má rostlina něčeho nedostatek, nebo naopak nadbytek. Základem je v zimě rostlinám dopřát co nesvětlejší stanoviště. V létě jim světelné stanoviště, kde se jim dařilo, nemusí za tmavých zimních dní stačit. Dny se zkracují, sluníčko je v tomto období i na sluneční paprsky skoupé, takže světla není v interiéru mnohdy příliš. Rostlinu proto přestěhujte co nejblíž k oknu. Neměla by však stát v průvanu, při příležitostném větrání zase může rostlinu popálit mráz. Fatální chybou, které se často mylně dopouštíme, je umístit rostlinu v blízkosti ústředního topení. Teplo rostlině nejenže nesvědčí, navíc listy často trpí suchým vzduchem, který ústřední topení způsobuje. Obecně platí, že rostlinám se daří při teplotě, která je o několik stupňů nižší, než je běžná pokojová teplota. Optimální teplota je okolo 18 oC, některé rostliny však vyžadují i nižší teploty kolem oC; jinak v období vegetace nevykvetou. Pokud není možné rostlině dopřát světlé stanoviště bez těsné blízkosti ústředního topení, je třeba ji častěji zalévat a listy pravidelně rosit. Jak o rostliny pečovat Dá se říci, že čím méně se o rostliny v zimě staráte, tím lépe. V zimě je základem snížit zálivku na minimum a zalévat spíš mírně. Lépe je nechat rostlinu raději zvadnout, než ji opakovaně přelít. Přelití totiž způsobuje přemokření substrátu, ve kterém pak uhnívají kořeny. Opakovaným přelitím se může stát, že rostlina uhnije celá a už se jí nepodaří zachránit. Zaléváme tedy 1 až 2x týdně vždy v závislosti na pokojové teplotě, při které rostliny pěstujeme. Čím je teplota pokoje nižší, tím zaléváme méně. Dá se říci, že pomocníky nám mohou být prsty ruky, kterými zkontrolujeme vlhkost substrátu. Ten by měl být vždy jen mírně vlhký, nikoli přemokřený. Od podzimu do zimy vynecháme hnojení, se kterým pak začínáme až na začátku jara. V důsledku suššího vzduchu v topné sezóně je třeba zvýšit vzdušnou vlhkost pravidelným rosením listů. Je také možné na dno misky nebo dekorativního obalu na květináč umístit vlhké oblázky, které rostlině nepřímo zvyšují vzdušnou vlhkost. V období klidu se nedoporučuje rostlinu jakkoli ´vyrušovat´, čímž se myslí přesazování a množení. Oba výkony je nejvhodnější provádět vždy začátkem jara, pokud to je nezbytně nutné, rostlinu přesazujeme zejména tehdy, je-li květináč už malý, nebo pokud je substrát přemokřen a vy jste se rozhodli rostlinu zachránit. Nesprávná péče se brzy projeví. Často se mohou objevit škůdci, houby, choroby nebo jiné problémy. S některými si snadno poradíte sami, jindy budete muset sáhnout po chemii. Nezoufejte, na každý neduh existuje nějaký lék a u rostlin to platí také. Vždy je však dobré přijít na problém včas. Pokud jsou špičky listů suché, je nutné zvýšit vzdušnou vlhkost, protože právě suchý vzduch způsobuje hnědnutí listů stejně tak jako příliš teplé stanoviště a nedostatečná zálivka. Má-li naopak rostlina vody nadbytek, začnou jí listy žloutnout, což je první příznak. Opakované přelití může způsobit zahnívání kořenů a v nejhorším případě úhyn rostliny. Špatná péče s sebou záhy přináší některé škůdce, zejména mšice, puklice, svilušky nebo červce. Mšice patří mezi savý hmyz, který z rostlin vysává šťávu. Mšice se obvykle objevují na příliš teplém zimním stanovišti, nebo pokud rostlina nemá přísun čerstvého vzduchu. Účinně s nimi bojujeme pomocí insekticidů. Puklice jsou hnědé vypouklé štítky, které se nepohybují. Lze je snadno setřít mýdlovou vodou nebo lihem. Často je poznáte i podle toho, že rostlina je lepkavá. Boj s puklicemi je zdlouhavý a mnohdy nezbude nic jiného, než sáhnout po chemii. Účinným pomocníkem je přípravek Savel. Drobný škůdce, pokrytý bílou vatou, se objevuje nejčastěji v úžlabí listů. Hubíme jej za pomocí systémových insekticidů. Příliš suchý vzduch sebou často přináší svilušku. Je to malý roztoč, který rostlinu vysává a ze spodní strany listů vytváří bílé pavučinky. Preventivní ochranou je pravidelné rosení, účinnou nápravou jsou vhodné přípravky. V příliš vlhkém substrátu se pak mohou usadit larvy smutnic, které okusují kořeny. Z těchto larev se později vylíhnou malé černé mušky, které poletují nad substrátem. S příchodem jarního sluníčka však většina rostlin pookřeje. Pokud rostlinu sužoval nějaký škůdce, nebo se jí příliš nedařilo, obvykle jí bude svědčit letní pobyt venku, na světlém stanovišti bez přímého slunce. Jakmile na jaře rostlina začne jevit známky růstu, její klidové období obvykle končí. Začínáme pomalu zvyšovat zálivku a hnojit. S počátkem jara je také nejlepší doba rostliny přesadit. Rostliny kvetoucí v zimě období odpočinku nemají, takže je po celou dobu kvetení pravidelně zaléváme a přihnojujeme.
