Nejprve malá zrada a trocha historie. Svěží a překrásně zelená rostlinka šťastného bambusu (lucky bamboo), není bambus. Ve skutečnosti máme co dočinění s exempláři Dracaena sanderiana, z čeledi chřestovitých. A nepochází z Asie, ale ze západní Afriky. Skutečným rychle-rostoucím bambusům, lipnicovitým travinám s dřevnatými stonky a dutým kmenem, není tedy ani trochu příbuzná. A její cesta za světovou slávou byla rozhodně nepřímočará. Když ale budeme v její historii trochu více šťourat, narazíme v jejích počátcích na potěšující českou mikro-stopu. Její latinský název totiž upomíná na německo-anglického zahradníka, vášnivého botanika a znalce květin, jménem Henry Frederick Conrad Sander. A zrovna tento Sander si v Anglii mezi lidmi vydobyl reputaci stavbou komerčního tropického skleníku (s rozměry 16 000 metrů čtverečních), pro exotické orchideje sloužící k výstavám i prodeji. Nu, a tento tržně vele-úspěšný projekt, překrývající všechny světové biotopy s orchidejemi, spolu-zafinancoval a technicky naprojektoval Benedikt Roezl, rodák z pražského Smíchova. Svého času nejznámější sběratel orchidejí na světě. Jeho invence tedy stála za tím, že Conrad mohl začít prodávat orchideje v chladné a klimaticky nevlídné Británii ve velkém, a vydělat si tím tolik, že už mohl čas trávit vědeckým bádáním. Zvláštní péči přitom Sander věnoval překrásným květům orchidejí, dovážených z tehdy nehezky koloniálního belgického Konga. Jedním z cenově dostupnějších „okrasných plevelů pro chudé“ se pak stala i jakási Belgická stálezelená trvalka, pojmenovaná Dracaena sanderiana. Přezdívalo se jí také kadeřavý bambus nebo pruhovaná dracéna, ale na rozdíl od orchidejí pro západ Evropy zrovna marketingovým trhákem nebyla. Zásadní boom zažila až v Indii a Indonésii, kam byla jako instantní okrasná zeleň interiéru exportována z Anglie. A z Indie se pak dostala do Číny a na Tchaj-wan, kde ji s velkým nadšením přijali za vlastní. A po pár generacích pěstění se nám pak vrací, už jako „F?gu? zhú“, tedy bohatý bambus, šťastný bambus. Skromný „dračí keřík“, který vyniká silou, přizpůsobivostí a štědrostí. To vše, obalené nezbytnou porcí feng-shui a východní filozofie, která zrovna frčí. Jako mnohonásobný re-export ze západní Afriky, s malinkatou českou stopou, se stávají šťastné bambusy po 129 letech od svého objevení novým hitem evropských domácností. Jejich prostá elegance a zjevná nenáročnost pěstování, stejně jako uměle vytvořená legenda o tisícileté tradici pěstění v Asii, je k takovému úspěchu prostě předurčují. Pěstovány jsou momentálně v nejméně 150 zemích světa, přičemž hlavními vývozci tohoto zeleného potěšení jsou Čína a Tchaj-wan. A jak tedy správně postupovat, když se téhle nádhery doberete? Pokud jste si tuto dracénu koupili v obchodě, do kterého připutovala z druhého konce světa, není od věci dopřát ji dvoutýdenní karanténu. Nejde o viry, ale spíše o rostlinné parazity, které může na svém povrchu přenášet. Tímto neduhem ostatně trpí většina rychlených importů ze zahraničí. Takže menší izolací, abyste si novým kouskem nezlikvidovali celou svou kolekci, chybu neuděláte. Rostlinku je zapotřebí zbavit obalu a původního květníku, a dopřát jí trochu pohody v novém bydlení. Má raději spíše vyšší květináče, v nichž najde trochu opory. Ocení i pár hladkých kamenů, umístěných na dně nádoby. Navíc to vypadá hezky. Ona nádoba – květináč či váza – totiž mohou být klidně transparentní, průhledné. Kontakt kořínků se světlem ji nevadí, a stimulují růst nových výhonků. Záleží jen na vás, jestli budete pro tuto dracénu preferovat tradiční model „rostliny s kořeny v zemi“, tedy pěstování v substrátu, anebo hydroponii. Šťastný bambus snese obé, s tím, že možná o něco lépe vypadá zasazený do vody. Té přitom musí být vždy tolik, aby plně zakryla kořeny. S dracénou ve vodě je ale o trošku víc práce. Dracaena sanderiana si říká o světlo. Hodně světla. Ale určitě se nedá říct, že by docenila přímý osvit. Potřebuje světlou a jasnou místnost (kde potenciál vzdušnosti a svěžesti sama svou přítomností hezky umocňuje), nikoliv však přímý kontakt se slunečními paprsky. Jinak její listy začínají přesychat a „kroutit se“ od špiček. Příliš málo světla zase vypozorujete z blednutí listů. Na ideálním stanovišti si zachovávají listy až smaragdově zelený (tmavší odstín). Obvykle to obnáší východo-jižní expozici slunci, místo s delším osvitem, vzdálené cca 30-50 centimetrů od okna (nikoliv však přímo na okenním parapetu), ani u zdroje tepla. Optimální teplotní rozsah činí šťastný bambus velmi nenáročnou, byť komfortní rostlinkou domácností a kanceláří. Fungovat může od 18 °C (větraná ložnice) až po skleníkových 35°C. Africké kořeny ji tedy předurčují k tomu, aby byla okrasou nejrůznějších domácích vivárií. Má ráda stálé prostředí, průvan moc nemusí. Pokud pěstujete tuto dracénu v substrátu, vyplatí se jej držet „vlhčí“, než je běžné. Drobná občasná bažinovitost hlíny ji nevadí, naopak. Jen pozor na hnití kořenů při stabilním přemokření. Trefit to nemusí být úplně snadné, a proto se hydroponie jeví schůdnějším řešením. Při něm je rostlina stále zanořená do vody, a podle hladiny poznáte, kdy je potřeba vodu dolít. Respektive vyměnit, a to přibližně každých 10 dní. Vodní prostředí pochopitelně láká nejrůznější řasy, takže udržování pěstitelské nádoby v čistotě je trochu pracnější. Tedy, pokud vám z kohoutku neteče chlorovaná voda, pak je to snazší.Takovou vodu je ale třeba aplikovat odstátou, a v pokojové teplotě, abyste zabránili teplotnímu šoku. Prchavý chlor tolik nevadí, jako přemíra fluoru, který se v rostlině koncentruje a může ji zahubit. Šťastný bambus zalévaný tvrdou vodou je nešťastný, což poznáte podle žloutnoucích listů. I na interiérovou zálivku je tedy nejlepší odstátá venkovní dešťovka. Není od věci přilepšit jí, cca. jednou za 4 týdny trochou tekutého hnojiva pro podporu růstu. V optimálních podmínkách se pak šťastný bambus dožívá 10+ let. Šťastný bambus možná vypadá k nakousnutí, ale tomuhle pokušení byste měli odolat. Přeci jen, není to skutečný bambus, a jeho výhonky tudíž jedlé nejsou. Vlastně, jsou trochu jedovaté. Trochu víc. Bez zbytečné paniky, celá rostlina obsahuje slušnou koncentraci saponinů, které vám mohou podráždit žaludek, a také několik kyanogenních glykosidů (to už je horší). Zvláště pak taxifylin, který je jinak k nalezení třeba u tisu červeného. A na tom byste si skutečně pochutnávat neměli. Dospělci kromě nevolnosti a závratí pár lístků této dracény ustojí, s dětmi už je to na neplánovaný výlet k lékaři, pro kočku nebo psa je to mezi veterinářem a zvířecím hřbitovem. To, že nebudete ohlodávat pokojové květiny, je ale snad všem jasné, ne? V širších seznamech je stále Dracaena sanderiana vedena jako nejedovatá rostlina, protože se s její konzumací nepočítá. Obvyklým nezvaným hostem na těchto rostlinách jsou nejrůznější červci. Odstranit se dají manuálně, setřením, například hadříkem namočeným do slabšího lihového roztoku. K „bambusu“ se také rádi stahují nejrůznější roztoči (zvláště na podzim, během zahájení topné sezóny), kteří mu ale nikterak neškodí. Jsou z toho komplikace pro alergiky. Nevhodně udržovaná dracéna může být také zdrojem plísní, čemuž se dá předejít správnou péčí. Z hlediska péče je zvláště u hydroponicky pěstovaných rostlin udržovat čistý povrch listů, a odstraňovat z nich sesedající prach. Ten by pak zanášel průduchy, které dracéna ve vodě intenzivně využívá. Čas na přesazování nastává, až pro kořínky a kořeny není uvnitř nádoby místo. Přesun do většího květináče nebo nové nádoby není nic těžkého, a je ideálním momentem pro oddělování (odstřihávání) výhonků. Ty nejlépe zapouští kořínky ve vodě. Neláká vás pěstovat malé špalíčky, ale chcete „super-dlouhý“ bambusovitý stvol? Začněte pěstovat ve velmi úzké, podlouhlé nádobě. Třeba v odměrném válci. Rostlinka pak bude rychle přidávat další patra, ve snaze vytáhnout se do nejvýš. Díky jejímu relativně rychlému růstu si můžete pohrát i s jejími dalšími tvarovými proměnami. Když pěstitelskou nádobu umístíte do kartonové krabice, ze které jste odstranili jednu stěnu (a tedy světlo dovnitř bude přicházet jen z jedné strany), začne dracéna růst tímto směrem naklánět. Po čase květináč pootočíte.A tak pořád dokola, než se ze šťastného bambusu stane šťastná spirála. Tvarování můžete urychlit dalším zastřiháváním výhonků. Podobně si počínáte při spájení a proplétání několika výhonků současně. Vypomáháte si přitom provázky nebo širšími gumičkami, přičemž výpletu dodáváte vlastnosti samonosné konstrukce. Tak, aby se jednotlivé stvoly opíraly samy o sebe. Po několika „patrech“ propleteného růstu pak celá struktura šťastných bambusů drží sama sebe. Metody takového tvarování u nás nebývají časté, a Dracaena sanderiana je ideálním adeptem na to, vyzkoušet si to v praxi. Pokud bychom měli dát zapravdu tradicí z Asie, jak tedy pěstovat bambus, aby přinášel štěstí? Nejprve musíte vyladit přítomnost všech pěti živlů (ano, oni jich mají pět). Zemní element zajištují kameny v nádobě; dřevěným prvkem je rostlina samotná; voda přítomná v zálivce; oheň nahrazuje červená mašle nebo pentle, uvázaná na vrcholku rostliny, a většinou je k ní připojena i mince, reprezentující kov. O kouzlu rostliny pak rozhoduje, kolik výhonků na ní roste.Jeden výhonek značí proud energie a jednotu, dva přináší štěstí v lásce (je to ideální dárek pro zamilované), tři reprezentují růst a rodinu, čtyři výhonky značí smrt (ano, dát někomu bambus se čtyřmi výhonky je urážlivé a výhružné), pět výhonků přináší štěstí ve smyslu trvalého bohatství a prosperity, šest je pojistkou štěstěny před riskantním podnikem, sedm výhonků je pro zdraví a osobní růst a osm v sobě kombinuje „nekonečnou energii a mnoho požehnání“, ať už to značí cokoliv.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
