Do rodu Actinidia (česky též čnělkovec) patří opadavé, dřevnaté a ovíjivé liány. Tyto liány dorůstají až do několikametrové výšky, jejich listy jsou vstřícné, pilovité a chlupaté či zcela lysé. Květy má aktinidie drobné, bílé, silně vonící, s pěti okvětními lístky. Plodem jsou chutné bobule – doslova „napěchované“ vitamínem C, velké až několik cm. V místech svého původu jde o až 6 m vysoké keře či až 30 m vysoké liány. U většiny druhů jsou plody jedlé.Například aktinidie pestrolistá (Actinidia kolomikta), nejvíce mrazuodolná odrůda z aktinidií, je řazena mezi okrasné rostliny, byť jsou její plody též jedlé a chutné.Kiwi – ovoce s ohromnou zásobou vitamínu CKiwi je ovoce s jedním z nejvyšších obsahů vitaminu C. Ovšem v jeho dužnině najdeme i velké množství minerálů (draslík, fosfor, měď, mangan, …) a kromě vitaminu C obsahuje i vitaminy E a A a mnoho antioxidantů. Lékaři dobře vědí, že když denně sníte 2 až 3 plody, snižuje se riziko krevních sraženin a krevních lipidů, čímž ochráníte svůj kardiovaskulární systém. Pozor však – obzvláště u dětí může kiwi způsobit kopřivku, ale i těžší alergické reakce (nevolnost, silné vyrážky a otoky). Těm nejmenším kiwi prostě nedávejte. Opatrní musí být i lidé s nemocnými ledvinami a žlučníkem. Stanoviště a podmínky pěstování AktinidieAktinidie milují slunné až polostinné stanoviště a vždy je vysazujeme k pevné opoře, ke které se rostliny budou pnout (například pergoly, altány, zakrytí nežádoucích koutů zahrady – třeba kompostu či staré kůlny).Při výsadbě sazenic je třeba rostliny pořádně zavlažit do výsadbové jámy před výsadbou i po ní. Výsadbové jámy by měly mít velikost cca 40 x 40 x 40 cm. A pozor – pokud chcete po výsadbě povrch mulčovat, nikdy nenahrnujte mulč ke kořenovému krčku. Při hnojení se zásadně vyhneme organickým hnojivům, jelikož ta podporují růst výhonů na úkor kvetení a my bychom se nemuseli dočkat květů a plodů. V sezóně ale můžeme přihnojovat třeba Kristalonem plod a květ, či jinými minerálními hnojivy. Kristalon plod a květ obsahuje hodně fosforu a draslíku a právě tyto dva stopové prvky podpoří kvetení a požadovaný vývoj plodů. Aktinidii si můžeme sami i namnožit, ovšem raději zvolíme hřížení podzimních výhonů. Letní řízkování či výsevy trvají velice dlouho a úspěch není zaručen. Jakou Aktinidii si vybrat?Pokud preferujete krásné barvy, nadchne vás aktinidie pestrolistá (Actinidia kolomikta). Tato kráska pochází z Koreje, Mandžuska a severní Číny. Je slabšího vzrůstu a málo se ovíjí, její listy jsou srdčité, na špičce často bílé a později zrůžoví, jako bychom je namočili do barvy (samčí rostliny). Plody má žlutozelené a na jednu samičku se doporučuje současná výsadba 4 samečků, jinak se plodů nedočkáme, nebo jich nebude mnoho. Tato odrůda je ze všech aktinidií nejvíce mrazuodolná.Chcete-li skutečnou dominantu, sáhněte po sazenicích aktinidie význačné (Actinidia arguta) – bujně rostoucí liáně, která dorůstá až do výšky okolo osmi metrů. Její listy jsou lysé, s načervenalým řapíkem, stejně jako plody – zelené bobule o velikosti angreštu, ovšem před konzumací je nemusíme loupat. Plody dozrávají v září až říjnu. Tato zvláštní odrůda nabízí dvoudomé i jednodomé řešení, u dvoudomých se doporučuje až 6 samiček na jednoho samečka – je velice plodný. A pozor – tento druh vydrží i mrazy -30 oC. Rostliny sázíme 2 až 4 metry od sebe – samečka doprostřed. Nejčastěji se u nás setkáme s plody aktinidie čínské (Actinidia chinensis), s poměrně velkými plody hnědé barvy, zelenou dužninou a drobnými černými semínky. Chlupaté nejsou jen plody, ale celá rostlina, na plném slunci budou její výhony načervenalé. Tato aktinidie je nejčastěji dvoudomá a vydrží mrazy do -15 °C, ovšem dejte si pozor na vymrzání. Za tužší zimy vyžadují rostliny přikrývku. Raději proto tuto aktinidii umístíme do nevytápěného skleníku a do venkovního prostředí zvolíme odolnější odrůdu. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.ireceptar.cz, www.wikipedia.org, www.magazinzahrada.cz, www.shutterstock.com
