Plody mochyní jsou po usušení nádhernou ozdobou, která se hojně využívá do suchých vazeb, různých věnců a podobně. Ovšem tato rostlina se využívá i jako léčivka a její plody jsou uváděny jako jedlé, vaří se z nich džemy, nebo plody kandujeme. Ale pozor, chemicky prý není tato rostlina dostatečně prozkoumána a po požití většího množství plodů některých druhů mochyně se mohou projevit žaludeční nevolnosti a zvracení. Pokud nedojde spolu s nevolností ke spontánnímu zvracení, je třeba zvracení vyvolat například aktivním uhlím. Plody též mohou způsobit závrať a nebo halucinace, ovšem tyto druhy mochyní se u nás nepěstují, nebo pěstují jen vzácně. A pozor: nezralé bobule nejenže mají odpornou chuť, ale obsahují velké množství jedovatého solaninu, podobně jako zelená rajčata či brambory.Co mochyně obsahujeRod Physalis zahrnuje na 100 různých druhů a patří do čeledi lilkovitých (Solanaceae), jako třeba brambory. Již jen zařazením do čeledi o sobě tato rostlina říká, že konzumace plodů není až tak jednoduchá, i tolik známé a rozšířené brambory je třeba tepelně upravovat a pokud jsou zelené, jejich konzumace se nedoporučuje. Plody mochyně obsahují cukr (sacharidy), kyselinu citrónovou (větší množství vitaminu C než v citrónu) a další organické kyseliny, alkaloidy, karotenoidy, třísloviny, minerální látky a další. V prýtech a zvětšeném kalichu najdeme mírně jedovatou hořčinu physalin, v listech zase pektinové a pryskyřičné substance, cukr, mastný olej a tanin. Léčebné účinky mochyněPro léčebné účinky se sbírá právě plod mochyně, a to v době zralosti a bez kalichu. Plody se suší ve stínu či uměle, kdy teplota nesmí překročit 40 oC. Plody mochyně mají močopudné účinky a používají se k vylučování solí kyseliny močové při onemocnění ledvin a močových cest. Ovšem používají se i při otocích, dně a revmatismu do koupele a třeba šťáva z čerstvých plodů se osvědčila proti svědění. Svým obsahem pektinů mochyně dovede příznivě regulovat trávení, snižuje krevní tlak, obsah cholesterolu v krvi a zlepšuje činnost nervové soustavy. Odvar se vaří cca 5 minut a doporučuje se odvařit 15 až 30 g této drogy v 0,5 litru vody. Nesmíme přitom vypít více jak 2 skleničky denně. Plody mochyně - sladce nakyslé bobule – mají příjemnou ananasovou vůni. Plody se však dají pojídat i čerstvé, kandované, sušené, kompotované a v podobě džemu. Lze je přidat do moučníků a jiných cukrářských výrobků, ovšem i do likérů. Původ a botanikaMochyně pochází z Jižní Ameriky, především z Peru a Guatemaly. Plody mochyně jedli indiáni po tisíceletí. Z Jižní Ameriky se mochyně později rozšířila do USA, Asie, Afriky a Evropy. Mochyně židovská (Physalis alkekengi) je u nás pěstována jako jednoletá (v domovině i jako víceletá). Dorůstá do výšky 1 metr a šířky až 1,8 metru, pokud jí poskytnete ty nejlepší podmínky. Střídavě postavené listy mochyně jsou protáhle vejčité a celokrajně vroubkované. A právě z úžlabí listů vyrůstají převislé květy s pětiklanným kalichem a světle žlutou pěticípou korunou s pěti tyčinkami a svrchním semeníkem. Plodem mochyně židovské je oranžová bobule o průměru 2–3 cm. Bobule je zcela uzavřena ve zvětšeném a nafouklém lampiónku, typickém v době zralosti žluto-oranžovou barvou. Drobná semínka mochyně jsou rozptýlena v dužině každé bobule. Mochyně peruánská (Physalis peruviana) se též pěstuje jako jednoletá letnička, ovšem vypadá jako vzrostlý keř. Dekorativní je svými listy, květy i plody. Tato rostlina je až dva metry vysoká, její rozložité lodyhy se srdčitými listy bývají dlouhé až 17 cm. Mají výrazně vykrajované, zvlněné okraje, hnědavé žebrování a jemné ochmýření. I u této mochyně se po odkvětu její kalichy zvětší a vytvoří obaly plodů –lampionky. Uvnitř každého lampionku je 1 bobule žluté či světle hnědé barvy, velká 1 až 2 cm. Kalich (lampiónek) je po dozrání slámově žlutý. Plody mochyně peruánské jsou považované za velmi chutné, zdravé a bezpečné. Mochyně – nezastupitelný aranžérMochyně bujně rostou a bohatě plodí. Jejich plody s obaly (lampiónky) jsou přitom předurčeny k impozantním dekoracím. Můžeme využít lampiónky celé – nepoškozené, z lampiónků obnažené plody pravidelným naříznutím zbytnělého kalichu, kdy vypadá každý plod jako květ s okvětními lístky, ovšem můžeme použít k aranži i celé stonky (lodyhy) s mnoha květy. Aby nevypadaly rostliny v tomto případě po usušení nepřirozeně, sušíme je opačně než ostatní byliny – kořenem dolů. Plody tak zůstanou v přirozené poloze.Jak pěstovat mochyni?Tuto teplomilnou rostlinu pěstujeme především v nižších – teplejších polohách. Aby se jí dařilo, vyžaduje teploty mezi + 16 a + 25 oC. Ideální jsou lehčí a humózní půdy, v těžších půdách se opožďuje a špatně dozrává. Rostlina vyžaduje slunné polohy (polostín) a ochranu před větrem. Sazenice mochyně mají stejnou pozici v osevním postupu jako rajčata. Před výsadbou je třeba záhon pohnojit, ovšem stačí i jen kvalitní kompost. Ven můžeme mochyni vysazovat až po polovině května – po ledových mužích. Semena mochyně vyséváme do truhlíků v březnu až dubnu. Mochyni vysazujeme do sponu 80 × 100 cm. Sazenice můžeme nastlat bílou či černou netkanou textilií. Ovšem do studeného pařeniště lze mochyni vysazovat již od konce dubna. Jakmile rostliny dorostou až k zasklení pařeniště, vysadíme okna a rostliny necháme volně růst. Mochyni sklízíme od srpna až do prvních podzimních mrazíků. Nastýláním a pěstováním pod fólií urychlíme sklizeň o 2 až 3 týdny. Jedna rostlina nám vynese cca 2 kg čerstvých plodů. Mochyně roste poměrně expanzivně, časem proto může utlačovat okolní rostliny. Množí se dělením a nebo semeny. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
