Myrta obecná (latinsky Myrtus communis) pochází ze Středomoří, což definuje i její nároky na klima. Snese nejnižší zimní teploty okolo 4 °C, mráz nepřežije v žádném případě. Zapomeňte proto na celoroční pěstování myrty v zahradách, letnění venku jí ale každý rok prospěje. Jinak musíme myrtu pěstovat v mobilní nádobě v bytě či zimní zahradě, případně vytápěném skleníku. Myrtu lze dokonce pěstovat jako krásnou a silně vonnou bonsaj (prodává se pod názvem „myrta japonská“).Myrta obecná (Myrtus communis) patří do čeledi myrtovité (Myrteae) a zahrnuje na 3000 druhů. Rozšířena je ve Středomoří, jihozápadní Asii a saharské Africe. Myrta však postupně zplaněla i v jiných klimaticky příhodných částech světa. Myrta znamená v překladu balzám. Je to stálezelený keř dorůstající výšky od 1 do 5 metrů, s nevelkými, sytě zelenými listy a bílými květy s množstvím nápadně dlouhých tyčinek. Některé odrůdy mohou mít květy zbarvené dorůžova. Myrta má tradiční využití již od starověku, dnes se pěstuje jako zdroj vonných silic, léčivá (především saharský druh Myrtus nivellei) a okrasná rostlina.Tmavě zelené listy myrty jsou vstřícné, jednoduché, přisedlé nebo krátce řapíkaté. A pokud list rozemneme v prstech, příjemně voní. Květy má myrta pravidelné, pětičetné, jednotlivě v paždí listů a sladce vonící. Koruna květů je bílá, složená z pěti korunních lístků, má mnoho tyčinek s dlouhými nitkami. Plodem myrty je kulovitá bobule obsahující několik semen, kvůli hořké chuti se však tyto bobule nedají jíst, v některých kulturách se ale pro své výrazné aroma přidávají do omáček k masu nebo do nápojů (ochucuje se jimi například slavný italský salám mortadella). Ačkoli myrta dosahuje v přírodě výšky 1 až 5 metrů, v květináči doroste obvykle nejvýše půl metru. Při letnění myrtu umístíme nejlépe na stinnější místo, při celoročním pěstování v bytě pak vyžaduje dostatečný přísun čerstvého vzduchu a stanoviště nejlépe u okna orientovaného na východ či severozápad. Během zimy bude rostlině nejlépe v chladnější chodbě, přičemž omezíme zálivku.Svatební tradice myrty, kdy si připícháváme větvičku na klopu, pochází ze starého Řecka, kde byla myrta zasvěcena bohyni lásky Afroditě. Poté, co se zrodila z mořské pěny, zahalila se Afrodita do větví myrty. Myrta se tedy stala symbolem krásy, mladosti a nevinnosti, čili symbolem nevěsty. Kromě toho však byla myrta uctívána i jako léčivá rostlina. Antiseptické odvary z listů a plodů se používaly jako obklady na rány a olej z myrty pomáhá při zánětech a mykotických onemocněních kůže. Myrtu též využívají výrobci parfémů jako zdroj vonných silic.Nejpěstovanější druh Myrtus communis je prodáván také ve var. boetica s užšími a hustěji sestavenými listy a var. italica s podlouhlejšími listy. Méně často se v prodeji objevuje Myrtus ugni s elipsovitými, na rubu bělošedými listy. Jak pěstovat myrtuAbychom dosáhli atmosféry Středomoří, zasadíme myrtu do terakotové nádoby řeckého či italského stylu. Myrta je tvárný keř, který lze pěstovat v podobě vzpřímené i poléhavé. Tvarovat lze myrtu stejně snadno jako třeba známý buxus, obzvlášť efektní je myrta s rovným a dlouhým kmínkem, na kterém je korunka sestříhaná do koule. Například dvě tvarované myrty mohou vyzdobit vstup do domu apod. Jak jsme již zmínili výše, myrta je vhodná i k tvarování jako pokojová bonsaj.Myrta vyžaduje lehčí a trochu zásaditý substrát, stačí směs listovky (1 díl), pařeništní zeminy (1 díl) a písku (0,5 dílu). Starším rostlinám ještě lze přidat 1 díl drnovky. Ve vegetačním období preferuje teplé, sušší a slunečné stanoviště, při letnění ji však raději ochráníme přistíněním. Myrtu lze s úspěchem pěstovat na okenním parapetu, terase nebo balkónu. V bytech vyžaduje po celý rok stálý přísun čerstvého vzduchu, přičemž přezimuje nejlépe v chladné a světlé místnosti při teplotě okolo 8 až 10 °C. Myrta je dosti citlivá na zálivku, vyžaduje měkkou, nejlépe dešťovou vodu, případně alespoň dobře odstátou vodu vodovodní. Zálivka by měla být bohatá, jelikož kořenový bal nesmí vyschnout. Je to sice paradox, v přírodě je tato rostlina zvyklá na dlouhá období sucha, ale opravdu je to tak. Nesnáší ale přemokření, nesmí vyloženě stát ve vodě, nehodí se proto ani pro hydroponii. Pokud zaléváme nedostatečně či příliš, myrta začne shazovat listy. V zimě vyžaduje pouze vlhčit substrát, jinak bude ráda i za rosení.Ve vegetačním období hnojíme 1x týdně tekutým hnojivem. Rostlinu přesadíme, pokud je jí květináč již příliš těsný. Každý rok ale alespoň vyměníme vrchní vrstvu substrátu. Tvarovací řez provádíme v dubnu, během růstu pak můžeme průběžně zaštipovat nové výhonky, myrta díky tomu zhoustne. Naopak však nepokvete tak bohatě.Myrtu si snadno namnožíme řízky z mateřské rostliny, ideálně na konci června. Odtrhneme větvičku tak, aby zůstala na konci část starého dřeva (takzvaná patka, ze které řízek lépe zapustí kořínky). Konec řízku s patkou namočíme do gelového růstového stimulátoru a zapíchneme do substrátu v mobilní nádobě. Řízky umístíme na stinné a chladnější stanoviště s teplotou mezi 16 až 20 °C, zaléváme a rosíme. Řízky by měly zakořenit cca do měsíce. V tu dobu rostlinky přeneseme na světlejší stanoviště. Množit lze myrtu též semeny, ale bude to zdlouhavé.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, dumazahrada.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
