Olivovník evropskýOlivovník evropský (Olea europaea) je strom z čeledi olivovníkovité (Oleaceae) pocházející z Asie (původem z Íránu) a Afriky (plané olivovníky v dubových lesích), který se před cca 5000 lety zabydlel ve Středomoří, ovšem i v Jižní Americe a Mexiku. Plody olivovníku – olivy – jsou významné v potravinářství, lékařství a kosmetickém průmyslu. Například na řeckém ostrově Ithaka najdeme strom starý 1500 let. Kulturní rostliny se pěstují v olivových sadech, které se dědí po celé generace. Zralé plody se nechávají spadnout na plachtu a sbírají se, což je metoda sběru stará cca 2000 let. Bez jakékoli úpravy chutnají plody hořce, trpce a jsou nepoživatelné. Proto jsou nakládány do solného nálevu, nebo se nechávají mléčně kvasit. Šetrná konzervace v plodech uchová všechny důležité látky. Olivový olej je méně kalorický a rychle nasytí.Olivovník v historiiOlivovník se v historii stal významným symbolem, židé jej považují za důkaz a výraz blahobytu, pro muslimy je olivovník posvátným stromem, v Antice byl symbolem míru, blahobytu a plodnosti, v Athénách symbolizoval olivový věnec na dveřích, že syn odešel do světa, poražení prosili za války olivovou větvičkou o milost, mír a nakonec nejznámější zmínka o olivovníku je v biblickém příběhu o Noemovi a potopě světa. Olivovník je též spojen s mýtem o vzniku Athén - bohové Poseidon a Athéna se přeli o to, kdo z nich bude město chránit a po kom bude pojmenováno. Spor neměl konce a proto jim ostatní bohové dali úkol. Oba měli věnovat městu nějaký dar a vítězem se stane ten, kdo daruje dar nejvzácnější. Poseidon, bůh moří, zabodl do kamene trojzubec a z kamene začala prýštit voda, Athéna dupla nohou o zem a na tom místě vyrostl zelený strom – první olivovník na světě. Athéna zvítězila a město se jmenuje po ní. Věřte, nebo ne. Základní taxonomie olivovníkuOlivovník je stálezelený strom dosahující výšky 5 až 10 m. Kmen má nízký, s šedozelenou rozpukanou borkou, korunu bohatě větvenou, nepravidelnou, vejčitou až kulovitou. Vzhled obzvláště starých olivovníků může být opravdu bizarní. Listy olivovníku jsou kožovité, tuhé, elipsovitého až kopinatého tvaru, na spodní straně šedozelené, shora tmavozelené, dlouhé až 8 cm a neopadávají. Květy olivovníku jsou drobné, žlutobílé, silně vonné, mají čtyřzubý kalich a čtyřdílnou žlutavou korunu. Vykvétají na přelomu dubna a května ukryté v úžlabních latách. Plodem olivovníku je dužnatá peckovice kulovitého až válcovitého tvaru s tvrdou peckou. Mezokarp plodů obsahuje velké množství ceněného oleje. Hovoříme o olivách. Tato teplomilná rostlina má ráda kamenité a suché půdy. Roste velmi pomalu, ovšem to si vynahradí svou dlouhověkostí. Kromě výše zmíněného olivovníku na Ithace najdeme např. u Athén tzv. Platónův olivovník, který je starý cca 2500 let. První úrody oliv se dočkáme okolo dvacátého roku, většinou však až po padesáti letech, poté strom plodí i 150 a více let a když doslouží, roste dál a zraje jeho ceněné dřevo. Pěstování olivovníkuPokud se vám podaří sklidit za celou dobu pěstování olivovníku v našich podmínkách několik oliv, bude to obrovský úspěch. Na první plody si můžete počkat až 50 let. Při pěstování olivovníku musíme mít na paměti jeho nároky ve volné přírodě a ty nejsou de facto žádné. Olivovník dokonce přežije i požár (ze zuhelnatělých pahýlů vyrostou nové výhony) a extrémní sucha, co však vyloženě nesnáší, to je stěhování. Čili minimální nároky na péči znamenají, že olivovník v mobilní nádobě zalijeme jen když se nám podle listů zdá, že by si to už zasloužil a to jen velice mírně. Zeminu mísíme s pískem v poměru 1:1 a zajistíme dobrou drenáž. Nádobu volíme raději větší, ovšem na druhou stranu můžeme olivovník úspěšně vypěstovat i jako bonsaj. Jelikož olivovník rychle obrůstá novými výhony, využijeme tuto vlastnost k jeho tvarování, řez snáší olivovníky velice dobře. Hlavně je třeba rostlinu umístit na slunné místo, v tomto případě se nemusíme bát úpalu ani za těch největších veder. Vzrostlé stromky upravujeme řezem na jaře, nejpozději pak v půlce července, aby nové výhony stačily do zimy vyzrát. Řez však nemusí být radikální, stačí jen pravidelně zastřihovat bujné letorosty. Co olivovník skutečně nesnese, to je mráz, který nenávratně poškodí kořeny. Olivovník proto před zimou ukryjeme do místnosti s teplotou okolo 10 oC a přes zimu zaléváme jen minimálně (klidně i jednou za 14 dní až měsíc a jen mírně). Potřebu zálivky poznáme tak, že se listy olivovníku začnou svinovat, kroutit. Důležité je vědět, že jakmile olivovník přestěhujeme z místnosti ven a naopak, vždy zareaguje částečným opadem listů. Stejně rostlina zareaguje i na přelití. Pokud však necháte rostlinu několik dní bez zálivky, srovná se. Pokud ale olivovník již hnije od kořenů, nezachráníte jej. Koupit si menší stromek olivovníku není žádný problém. Můžete se však pokusit i o pěstování z pecek.Výhodou je pro pěstitele opojná vůně olivovníku. Hmyz tato rostlina neláká. Olivové olejeNejkvalitnějším olivovým olejem je takzvaný samotok, který vypustí olivy samy svou hmotností, po uložení v sudu. Dále je olej z oliv lisován mírným tlakem za studena do 4 dnů od sklizně. Je tak zachována jeho kvalita a obsah všech důležitých látek. U nás se běžně prodávají oleje panenské (panenský, extra panenský), rafinované a jejich směsi. Samotok v našich prodejnách nenajdete.Gurmánské olivyStředomořští gurmáni nepřipraví bez olivového oleje salát, marinádu, ani ryby. Tento olej nemění své složení ani při vysokých teplotách. Olivový olej je dobré kápnout i do špaget a těstovin, nakládané olivy jsou zase nezbytnou součástí mnoha jiných pokrmů. Například marocké grilované či pečené kuře na olivách za užití místní speciální směsi koření je skutečně neopakovatelné. Pokoušeli jsme se o ně doma, ale nepodařilo se, chuť byla jiná (možná původ a kvalita kuřat? :-). Olivový olej snižuje výskyt srdečních, cévních i nádorových onemocnění, má antioxidační účinky, ale i pozitivní vliv na střevní mikroflóru. Pokud má vaše pleť sklony k zánětům, je olivový olej též vynikající, proto se používá i při výrobě různých krémů. Zdroj: wikipedia.org, abecedazahrady.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
