Srovnávat bytovou politiku se státy Evropské unie je obtížné. V každé zemi funguje odlišně právní legislativa a ekonomika, je třeba brát v úvahu i historický vývoj země. Každý stát zasahuje jinou mírou do bytové politiky. Jaký je podíl veřejných výdajů na podporu bydlení, ukazuje následující graf. Údaje jsou v procentech z hrubého domácího produktu (HDP). V případě České republiky se jedná o výdaje nezahrnující výdaje krajů a obcí. V případě ČR je třeba vycházet z ekonomické situace naší země. V roce 2002 činil HDP na obyvatele přepočtený paritní kupní silou cca 15 813 USD, což činí 58,6 % průměru ekonomické úrovně EU. I když tato hodnota byla po Slovinsku mezi kandidátskými zeměmi nejvyšší, byla ČR zařazena do 3. skupiny nejchudších zemí v EU. Co se týče bytů, podle Evropské komise v ČR neexistuje bytový deficit. Samozřejmě až na takové lukrativní lokality jako je např. Praha, kde je bytů nedostatek. Hlavním problémem je uměle vytvořená hranice nájemného, která je nízká v podílu nájemního sektoru. Proto se již několik let uvažuje o deregulaci nájemného, což vyvolává velkou vlnu odporu z řad nájemníků. Je však nutné říci, že po tomto kroku by se trh s byty značné ozdravil. Kvalita bydlení a rovněž vybavenost obyvatelstva bytovým fondem má příznivý trend. Strukturu bytového fondu tvoří všechny typy bydlení z hlediska právního nároku na užívání bytu. Následující graf vyznačuje jednotlivé podíly. Podíl bydlení „ve vlastním“ je zastoupen nejvíce. Je to dáno faktem, že družstevní byty se převádějí do soukromého vlastnictví. Náklady na pořízení vlastního bydlení jsou sice vysoké, je to však určitě výhodná investice do budoucna. Družstevní bydlení tvoří 17 % bytového fondu. Členství v družstvu vzniká na základě legálních, úplatných převodů, čímž dochází k přenechání členských práv a povinností v družstevním bytě. Soukromý nájemní sektor se řídí regulovaným nájemným, což negativně ovlivňuje jeho fungování. Investiční společnosti také raději investují do vlastnického bydlení, protože se daná investice rychleji vrátí. Na základě výstavby nových domů s byty a rekonstrukcí stávajících bytů se také zvětšuje průměrná velikost bytů. V 80. a 90. letech bylo hitem bydlení v panelových domech - tedy co nejvíce lidí na co nejmenší ploše. Ponurá šedá sídliště začínají postupně hýřit barvami (zateplují se, opravují se fasády, mění okna). V současné době vznikají moderní sídliště, která se od těch starých podstatně liší; není už dům jako dům. Projektanti se snaží o co největší rozmanitost staveb, dostatek zeleně a parkovacích ploch. V okolí měst vznikají satelitní vesnice, které tvoří novostavby z rodinných domků. Každý domek je většinou opatřen ať už okrasnou nebo zeleninovou zahrádkou a v neposlední řadě zahradním sezením s krbem nebo grilem, kde celá rodina relaxuje. Jaký styl bydlení preferujete Vy? Jste se svým bydlením spokojeni? Napište nám… Zdroj: Konference k problematice bydlení pořádaná Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu ČR v rámci výstavy For Arch 2004.
