Jaké známe druhy konopí? Rozlišujeme tři základní rody: 1. Konopí rumištní (Cannabis ruderalis Janisch.), jednoletý plevel, rostoucí volně na rumištích a skládkách, bez významnějších omamných účinků.2. Konopí indické (Cannabis indica Lam.), které je zakázané pěstovat pro jeho vysoký obsah psychoaktivních látek zvaných tetrahydrocannabinoly (THC). Druh má vysoké omamné účinky, neboť obsah THC je v suché hmotě vyšší než 0,3%.3. Konopí seté (Cannabis sativa L.), je teplomilná plodina náročná na vodu, půdu, živiny i agrotechniku. Je to dvoudomá, nebo i jednodomá prastará přadná a kulturní plodina, dorůstající výšky 2 – 6 metrů. Potlačuje růst plevele, má rekultivační a protierozní schopnosti, odčerpává z půdy nečistoty, jedovaté látky a těžké kovy. Při jeho pěstování nejsou třeba ani pesticidy ani herbicidy, které zatěžují životní prostředí. Obsahuje cca 23% vlákna a cca 75% dřevité hmoty – tzv. pazdeří. Vegetační období trvá 100 – 120 dní, na 1 ha pěstební plochy během této doby naroste minimálně dvaapůlkrát více dřevité hmoty, než na 1 ha lesa, který roste několik desítek let. V tomto článku se zaměříme především na konopí seté. Stručná historie používání konopí Pro naše předky bylo konopí běžnou a nedílnou součástí každodenního života. Za nejstarší archeologický doklad o konopném produktu je považována keramika z Tchaj-Wanu zdobená vtlačovaným konopným provázkem, stáří bylo odhadnuto na 12 000 let. Rostliny konopí byly záměrně pěstovány před 5 000 lety v Číně, brzy se začaly používat pro výrobu papíru z konopí a morušové kůry. Do Evropy prý konopí přišlo dvěma směry z Asie.V Českých zemích byl nalezen konopný textil starý 5 000 let a to na Moravě, v Mohelnicích. U nás se setkáváme s konopím v několika oblastech. Jsou to textil, řemesla a výtvarné umění (grafika, malířství, sochařství), stavebnictví (omítky i instalatérství), a nejmladším je papír (od středověku). Konopí se v lidové kultuře používalo hlavně v textilním odvětví- hlavním zdrojem přadného vlákna na venkově bylo především konopí, len, vlna a jejich kombinace. Vlákno se využívalo také na výrobu plachet a lanoví pro lodě a potřeby armád. Od počátku 20. století docházelo k poklesu pěstování konopí z důvodu dovozu levnějšího bavlněného vlákna a také díky nátlaku monopolů vyrábějících syntetická vlákna. K oživení pěstování došlo na krátkou dobu v meziválečném období, kdy se v Evropě pěstovalo konopí na 50 000 ha hlavně pro potřeby armád. Po druhé světové válce ale nastal úpadek pěstování konopí v důsledku převahy bavlny a umělých vláken. Svou roli sehrála i protidrogová kampaň. S pěstováním se v bývalém Československu skončilo v roce 1956. Po celosvětovém zákazu pěstování konopí v roce 1961, daném Jednotnou úmluvou OSN o omamných látkách, došlo postupně k vyšlechtění odrůd konopí se sníženým obsahem THC. V 80. letech uznala EU pěstování konopí s obsahem THC do 0,2 % pro technické či průmyslové účely a vznikl pojem technické či průmyslové konopí. Opětovně se konopí seté začalo v ČR pěstovat od roku 1996. V roce 2007 bylo touto plodinou oseto celkem 1 600 ha a v provozu byly i čtyři zpracovatelská centra na zpracování konopného stonku. V období 2010–2013 dosahovala osevní plocha konopí již pouze kolem 200 ha. O pěstování konopí setého je u našich pěstitelů zájem minimální, snad se to již brzy změní. Současná celosvětová plocha konopí pro hospodářské a průmyslové účely je odhadována na 70 000 – 80 000 ha. Využití technického konopíKonopí seté tzv. technické konopí, je všestranně využitelná ekologická plodina. Z konopí se dá vyrobit až 25 tisíc stoprocentně recyklovatelných výrobků. Základní využitelnou surovinou je biomasa (vlákno, pazdeří) a semeno. Stonek obsahuje rostlinnou buničinu – dřevitou část – vhodnou pro výrobu biopaliv – peletek, briket, benzínu, dřevěného uhlí, metanolu i elektřiny. Ve světě se konopné suroviny využívají v oblasti potravinářství, v chemickém a textilním průmyslu, v lékařství, kosmetice atd. V ČR se konopí seté pěstuje hlavně pro produkci krátkého vlákna k technickému využití, pro netkaný textil, papírenský a automobilový průmysl a pro stavební účely. Velmi důležité je i využití dřevité hmoty pazdeří – jak pro stavebnictví, tak hlavně pro energetické využití ve formě biopeletek a biobriket, jejichž výhřevnost je při vlhkosti 9% cca 16,5 – 18 MJ/kg. Jsou vhodné zejména do zplyňovacích kotlů na dřevo, krbových kamen a krbů. Tyto brikety jsou lisovány pod vysokým tlakem bez jakéhokoliv pojiva či jiných škodlivých látek a jsou dobře využitelné i do ostatních druhů kamen a kotlů na tuhá paliva. Další produkt, konopná semena, obsahují 30 – 35% vysychavého oleje s vysokým zastoupením mastných kyselin, vitamín E, bílkoviny, bezdusíkaté látky, vlákninu a popeloviny. Konopný olej, získaný lisováním z konopných semen, lze využít jako motorové palivo, na výrobu barev a laků pro přírodní ochranu dřeva (viz níže), nebo ho lze využít v oblasti potravinářství a konzervárenství.Konopné semeno nachází uplatnění v potravinářství, u rybářů a chovatelů ptactva. Pokrutiny, které zůstanou po lisování semene, se využívají jako dietetické krmivo pro hospodářská zvířata, nebo jako palivo. Využití konopí ve stavebnictvíStejně jako ostatní přírodní materiály, také používání konopí je ve stavebnictví na vzestupu. Konopí je obnovitelná strategická plodina s tradicí pěstování v našich klimatických podmínkách a s vysokými výnosy z hektaru. Zpracování konopí na konopné vlákno a pazdeří je prováděno mechanicky bez procesů znečišťujících životní prostředí. Konopné vlákno vyniká svou pevností, trvanlivostí a přirozenou ochranou proti škůdcům. Vlákno a pazdeří z konopí bylo dáváno do omítek ke zpevnění struktury od počátků stavebnictví, stejně jako obilné plevy, otruby a živočišná vlákna. V současné době se konopí ve stavebnictví využívá hlavně k výrobě izolací a tzv. konopného betonu. Konopné izolaceTento přírodní materiál zajišťuje dobré mikroklima s přirozenou ochranou proti plísním, hnilobám a škůdcům a v interiérech domů vytváří zdravé prostředí. Konopí má výborně tepelně izolační vlastnosti, konopí izoluje v zimě a v létě klimatizuje, zajištuje fázový posun vnikání tepla do objektu. Tepelně izolační a akustické vlastnosti konopí jsou srovnatelné s konvenčními izolacemi, ale odolnost proti vlhkosti a kapilární vlastnosti při odvádění vody zaručují stabilitu i v podmínkách, kdy konvenční materiály podléhají destrukci nebo dochází ke značnému snížení jejich izolačních schopností. Aplikace v konstrukcích a pracovní postupy jsou totožné s konvenčními materiály, manipulace s konopím je ale příjemná, bez nutnosti používání ochranných rukavic či respirátorů, bez nebezpečí poškození kůže nebo dýchacích cest. Nezanedbatelnou výhodou konopí oproti většině konvenčních izolačních materiálů je rovněž relativně vysoká tepelně akumulační schopnost konopí, srovnatelná např. se dřevem.Uplatnění nacházíme v široké škále konstrukcí, jak v novostavbách, tak ve starších domech. Konopné izolace se používají hlavně v difúzně otevřených konstrukcích, tj. skladby prostupné pro vodní páry, které tak nikde nekondenzují a nehrozí nebezpečí narušení konstrukce či tvorby plísní. Konopnou izolaci můžete použít do podkroví, do stropu, do podlahy i na vnitřní a vnější stěny, k dispozici bývá v tloušťkách od 4 do 20 cm, které lze v případě potřeby skládat i do více vrstev. Měkké konopné rohože o objemové hmotnosti nejčastěji 30-40 kg/m3 se vyrábí z vyčištěného konopného vlákna smícháním s pojivem, buď bikomponentním vláknem na bázi polyesteru nebo kukuřičným škrobem, kterého je ve směsi zapotřebí řádově 10%. Proti hoření je konopná izolace ošetřena retardantem, např. jedlou sodou. Finální směs se tvaruje do nekonečného pásu a zapéká dohromady při cca 150 °C, na konci pak řeže na standardní rozměry. Tyto rohože se vkládají do vnitřní konstrukce sendvičového typu stejně jako většina jiných měkkých izolací.Naprosto ojedinělým produktem na trhu jsou omítatelné fasádní konopné panely o hmotnosti kolem 100 kg/m3. Jejich výroba je obdobná jako u měkkých rohoží, jen je potřeba více pojiva (asi 15%), a přidává se významný podíl konopného pazdeří pro větší tuhost (kolem 40%). Takovýto panel je dostatečně pevný, aby se dal na venkovní fasádě zapracovat stejně jako fasádní polystyren, tzn. připevnit fasádním lepidlem či hmoždinkami ke stěně a omítnout souvrstvím tenkovrstvých fasádních omítek vyztužených perlinkou. Zde je důležité dbát na to, aby byly použity difúzně otevřené materiály pro zachování paropropustnosti celé skladby a plného využití vynikajících vlastností konopí.Kromě rohoží z dovozu lze na našem trhu sehnat i špičkové konopné izolace vyrobené v ČR pod značkou Vicarius Canna. Dá se zakoupit buď přímo u výrobce nebo v některých specializovaných obchodech pro přírodní stavitelství, např. na www.ekostavivo.cz. Konopný betonVápeno-konopná stavební hmota je revoluční stavební a tepelně izolační materiál, se kterým lze postavit celý dům, není třeba cihel ani další tepelná izolace. Trend se šíří po Evropě z Francie, kde se směs pazdeří a vápna používala již v 16. a 17. století pro stavbu hrázděných domů. Ačkoliv v Evropě stojí z konopného betonu již stovky staveb, u nás s jeho použitím teprve nesměle začínáme. Prvním konopným domem v Čechách je dům Petra Žáčka u Litoměřic. Konopné zdivo, někdy též konopný beton (z angl. názvu HempCrete) tvoří směs konopného pazdeří (vnitřky stonku konopí), hašeného vápna, cementu a vody. Jde o recyklovatelný materiál, který nabízí vysokou tepelnou i zvukovou izolaci. Největší výhodou je nesporně rychlost výstavby, konopný beton totiž tvrdne velmi rychle. U nás bylo do nedávna obtížné sehnat konopné pazdeří, které se do zdiva přidává. Dnes už ho naštěstí seženeme, např. u firmy Mabeko, která dodává i konopné zdivo. www.mabeko.cz.Práce se stavební směsí nevyžaduje zvláštní um. Při stavbě stěn se konopný beton nejčastěji „temuje“ do falešného bednění (vtlouká se palicemi). Při izolování střechy se spíše volně rozhrabuje, při dělání podlahy se nakonec stírá, utahuje. Při omítání se klasicky nahazuje, použít se dá i stříkací pistole. Pro fajnové omítky se vyplatí si pazdeří prosít a použít jen jemnější částečky. Vždy je dobré nasadit rukavice a ochranné brýle (vápno je přeci jen agresivnější než hlína).Vedle toho, že konopný beton je univerzálně funkční a cenově dostupný stavební materiál, je také environmentálně šetrný, jeho ekologická bilance je A+. Konopné oleje a lakyVětšina přírodní staveb potřebuje pro svoji konstrukci větší či menší množství dřeva, které je dobré ochránit před působením plísní a škůdců, venkovní prvky rovněž před účinky povětrnosti. Velmi účinnou ochrannou se v těchto případech ukázaly nátěry konopnými přípravky.Konopný olej, který je základem těchto prostředků, je totiž, stejně jako celá rostlina, velmi odolný vůči plísním a škůdce odpuzuje. Je to zcela přírodní, biologicky odbouratelný produkt, vyznačující se zvýšenou odolností proti nasáknutí dřeva vodou. Tento olej ale zároveň zachovává povrch prostupný pro vodní páry a dřevo tak může dále dýchat. Vnitřní konstrukce zpravidla stačí opakovaně natřít čistým napouštěcím konopným olejem. Ten je vzhledem ke svému čistě přírodnímu složení vhodný i pro nátěry nábytku, hraček apod.Protože tento olej ale není zcela rezistentní vůči působení UV záření, je nutné venkovní prvky dodatečně ošetřit jiným prostředkem. V tomto případě se jako ideální nabízí konopné lazurovací laky, které obsahují rovněž minerální pigmenty jako ochranu zešednutí působením UV záření a dřevo je tak i v exteriéru dokonale chráněno mnoho let. Tyto laky se vyrábí v široké paletě odstínů a jejich odolnost se udává až dvojnásobná oproti klasickým lazurám. Práce s konopnými nátěry je příjemná a bezpečná, nanáší se štětcem, není potřeba je ředit, na umytí pomůcek stačí mýdlová voda, případně je možné použít rovněž klasické ředidlo S6006. Pro rovnoměrné zvýraznění kresby dřeva je vhodné setřít nevsáklý olej po 10 až 15 minutách od nanesení pomocí suchého štětce nebo hadru. Na českém trhu lze konopné nátěry najít pod tuzemskou značkou Naturol.Konopné a přírodní materiály obecně zažívají celosvětově velký boom, zelenému stavitelství patří budoucnost. Trendem moderní doby je stavba domů ze zdravotně nezávadných materiálů šetrných k životnímu prostředí, jejichž výroba není náročná na spotřebu energií. Pokud i vy chcete přispět k lepšímu životnímu prostředí, zvolte si pro své stavění přírodní stavební materiály a snažte se využívat především místní suroviny. Autor: Nicol VondraZdroje: Ing. Václav Sladký, CSc. a kol.: Konopí, šance pro zemědělství a průmysl; Magazín Legalizace; Biom.cz; Len a Konopí 2014- Lnářský svaz ČR
