Kaktusy pocházejí z Ameriky. Můžete je spatřit na žhnoucích pouštích a prériích, jiné druhy ve vlhkých teplých tropech. Tyto rostliny, byť vypadají tak odlišně od ostatních, jsou stejně kvetoucí jako např. ibišek. Jsou však přizpůsobeny klimatickým podmínkám. Ve své domovině jsou vystaveny extrémnímu suchu a slunečnímu žáru. Proto je jejich tělo sukulentní, tedy plné dužniny. Kaktusům slouží jako zásobárna vody. Místo listů mají trny nebo ochlupení, které sukulentní tělo kaktusu pokrývá tak hustě, že je chrání před sluncem. Obvykle mají sloupovitý nebo kulovitý tvar. Kvetou obvykle na jaře nebo časně v létě. Barevná paleta květů kaktusů je opravdu široká, jen modré a černé květy kaktusů byste marně hledali. Pouštní typy Tyto druhy kaktusů milují sucho a teplo. Pocházejí z prérií a pouští. Mají obvykle kulovité nebo sloupovité tělo pokryté trny nebo stříbrnými chloupky. Jsou to např. Echinocactus, Cereus, Espostoa, Echinopsis, Gymnocalycium, Ferocactus, Opuntia, Notocactus, Rebutia atd. Světlo: milují co nejvíce světla, obzvláště v zimě. Ideální je tedy v zimním období vytápěný skleník; Teplota: od léta do podzimu je vhodná běžná pokojová teplota. Kaktusy je možno letnit, avšak na deštěm chráněném místě. V zimě je nutná doba odpočinku při teplotě 10 – 13 ° C, snesou však i teploty okolo 5 ° C; Zálivka: v létě zaléváme pravidelně tak, že necháme substrát mezi zálivkami vždy vyschnout. Od podzimu zálivku postupně omezujeme a v zimě nezaléváme takřka vůbec. Slabě zaléváme pouze při teplejším přezimování. Od jara začínáme postupně zalévat; Substrát: substrát pro kaktusy, který se skládá z humusu a písku; Přesazování: mladé rostliny přesazujeme každoročně do květináče, který je však jen o málo větší, než ten původní. Kaktusy ochotněji kvetou, mají-li květináč poněkud těsný. Při práci nezapomeňte používat ochranné rukavice, zabráníte tak poranění o ostny; Množení: kaktusy se množí řízkováním, které odebíráme vždy na jaře. Stonkové řízky se nechávají několik dní zaschnout a teprve pak se zasadí. Další způsob množení je výsevem. Důležitá je však teplota půdy nad 20 ° C. Lesní typy Lesní typy kaktusů naopak přímé slunce přímo nesnáší. Ve své tropické domovině rostou epifyticky v korunách stromů převisle, proto se v bytových podmínkách výborně hodí do závěsných nádob. Lesní kaktusy mají stonky, které se podobají listům. Jsou však ploché. Zajímavé na lesních kaktusech jsou však květy, které mají bílou, žlutou, krémovou, oranžovou, růžovou, červenou, purpurovou nebo fialovou barvu. Častou jsou i dvojbarevné. Květy těchto kaktusů se můžeme těšit od května do července, výjimkou je kaktus vánoční, který kvete v období vánoc, tedy prosinec až leden. Lesními typy kaktusů jsou např. Schlumbergera (vánoční kaktus), Rhipsalidopsis (velikonoční kaktus), Epiphyllum (fylokaktus), Rhipsalis. Světlo: ideální je světlé stanoviště bez přímého slunce v létě; Teplota: nejsou náročné na teploty, v zimě by však měla klesnout pod 10 ° C. Ideální pro přezimování je prosklená veranda. Chladné stanoviště v době odpočinku zajistí dobrou násadu květů; Zálivka: vydatně zaléváme. Zálivku omezíme po odkvětu a v zimě, kdy rostlina odpočívá. V období vegetace hnojíme hnojivem pro kaktusy; Substrát: substrát bohatý na humus; Přesazování: přesazujeme jen pokud je to nutné; Množení: množí se stonkovými řízky, které odebíráme v létě. Řízky necháme několik dní oschnout, teprve pak je zasadíme do substrátu bohatého na rašelinu. Tip: v letních měsících jim výborně svědčí pobyt venku na deštěm a sluncem chráněném místě. V době, kdy rostlina nasadí poupata, rostlinu nepřemisťujte. Poupata by mohla opadat. Problémy při pěstování Při pěstování se mohou vždy objevit problémy, které vedou v nejhorším případě k záhubě rostliny. Vždy jsou tyto problémy způsobeny nesprávnou péčí. Nadbytek vody v zimě způsobuje hnilobný základ stonku. V tomto případě rostlina hyne. Nadbytek vody také způsobuje, že vrcholy stonku usychají, avšak níže se objevuje měkká hniloba. V takovém případě je dobré zkontrolovat stav kořenů. Pokud jsou uhnilé, rostlinu již nelze zachránit. Pokud jsou však kořeny zdravé, jisté šance na záchranu rostliny tu jsou. Předně necháme rostlinu 1 – 2 dny bez květináče, odstraníme uhnilé stonky a výhony. Teprve poté ji přesadíme do nového kaktusového substrátu. Rostlinu zalijeme roztokem Fundazolu. Příliš teplé stanoviště v zimě nebo příliš málo světla způsobuje vytáhlý, deformovaný stonek. Zdá-li se vám povrch kaktusu korkovitý, problém může být v nedostatku vody v letním období nebo také náhlým prudkým ochlazením. Výhodou kaktusů je jejich nenáročnost na prostor. Zaberou jen minimum místa, což jistě ocení ti, kdo mají poněkud těsný byt.
