Proč jsou plísně nebezpečnéOdpověď je jednoduchá: vážně ohrožují naše zdraví. Poškozování majetku je až na druhém místě. Do okolního prostředí plísně uvolňují své výtrusy - spóry, které pak dýcháme. Spóry způsobují alergie – nejčastěji alergickou rýmu a průduškové astma. Ještě horší je to v případě plísní na potravinách, kdy se můžeme otrávit mykotoxiny. S výjimkou potravin s ušlechtilými plísněmi si na napadení potravin plísní musíme dát pozor.Co jsou plísněOpticky jde o nárosty různých barev v závislosti na druhu plísně. Tělo plísní je tvořené houbovým vláknem, hyfou, větvícím se v podhoubí (mycelium), ze kterého vyrůstají rozmnožovací orgány plísní. A právě z rozmnožovacích orgánů se uvolňují škodlivé výtrusy. Plísně se rozšiřují tak, že uchycená spóra (výtrus) naklíčí, vytvoří se hyfa a mycelium (houbové vlákno a podhoubí s rozmnožovacími orgány). Z rozmnožovacích orgánů se opět uvolňují spóry. Kromě toho se rozrůstá také hyfa. Rychlost šíření plísní je závislá na jejich druhu a konkrétních podmínkách. Proč se plísně v bytech vyskytujíPlísně se v bytě rozšiřují především díky vlhkosti. Největší riziko jejich šíření je tedy ve vlhkých prostorách a na vlhkých stavebních konstrukcích a v jejich okolí. Mezi zdroji vlhkosti a jejím odváděním proto musí být rovnováha. Nedostatečné větrání, tepelné mosty, kondenzace vodních par, zatékání dešťové vody, vzlínající zemní vlhkost – to jsou nejčastější příčiny šíření plísní. Už jen vydýcháváním vzduchu v bytě se do prostředí uvolňuje nadměrné množství vodních par. Vlhkost ještě zvyšuje nadměrné množství pokojových rostlin, vaření, užívání koupelny, praní a sušení prádla, mytí nádobí či třeba žehlení. Svou "kapičku" přidají i v bytě chovaná zvířata. Jak s plísněmi bojovat preventivněNejlepším útokem je v tomto případě vždy obrana, čili prevence. Prostě vytvoříme takové prostředí, kde se plísním nebude dařit. Vše začíná u stavebních konstrukcí a je lhostejné, zda jde o starší objekt či novostavbu. Zemní vlhkost a vlhkost ve stavebních konstrukcích (bez ohledu na její původ) starších budov jsou stejně nebezpečné jako nedostatečně vyschlá novostavba před nastěhováním. Největší rizika pronikání vody do stavební konstrukce jsou pak zdola a shora. Je proto nutné důkladně odizolovat základy (u vážně poškozených objektů se to řeší i podřezáním) a zajistit bezpečné odvádění srážkové vody ze střechy (střecha musí mít vhodný tvar, krytina musí být pro vodu neprostupná a bezvadně musí fungovat okapový systém). Kolem domů na přemokřených pozemcích je pak nutné provést drenáž. Riziko nakonec představuje i shora nezakrytý komín komínovou stříškou. Dalším rizikem jsou nekvalitně provedené rozvody vody (včetně baterií) a kanalizace, ale i rozvody ústředního vytápění, případně jejich nečekané poruchy a havárie. Velmi důležité je také odvádění vodních par z koupelen (ventilace) a kuchyní (digestoř). Čímž jsme se dostali k potřebě pravidelného větrání celého interiéru. Větrání je prouděním vzduchu, kdy vlhký a vydýchaný vzduch je nahrazován čerstvým. Vývoji plísní však zabraňuje už jen samotné proudění vzduchu, nejen jeho výměna. Pokud je některá místnost bez oken, je nutné zajistit zde větrací systém. Stejně tak jej vyžadují do zdí vestavěné skříně. Dalším způsobem boje proti plísním jsou preventivní ochranné a konzervační prostředky (impregnace, barvy, nátěry a různé speciální chemické prostředky). A pozor, pokud si myslíte, že vyčištěním vany, umyvadla či sprchového koutu saponátem máte vyhráno, je to velký omyl. Saponát je totiž nutné důkladně odstranit vodou i z různých skulin, těsnění a povrchů spár mezi dlaždicemi. Je totiž ideálním živným roztokem pro uchycení plísní. Jak se plísní zbavitPokud jsme zanedbali prevenci, můžeme si být jistí, že se plísně objeví. Způsobů, jak plísně odstranit, je více. Základním prostředkem jsou chemické přípravky označené souhrnným názvem fungicidy. U nich záleží na správné volbě přípravku a na jeho správném použití. Fungicidy působí na povrchy napadené plísněmi desinfekčně a záleží vždy na rozsahu postižení plísněmi, postiženém materiálu a konkrétním prostředí. Kvalifikovaný prodejce vám vždy poradí, informace je také možné získat na hygienické stanici. A nejen to, přizvaný hygienik vám může zkontrolovat stav ovzduší v interiéru (provede mikrobiologickou kontrolu). Fungicidem se plísně nejčastěji odstraňují stíráním. Naneseme přípravek na textilii a plíseň stíráme, což provádíme až do jejího úplného odstranění. Pokud chceme přípravek aplikovat postřikem, je nutné to provádět opět přes tkaninu, aby se dál nešířily spóry. Přesto však poté musíme plísně z povrchů setřít a zároveň vždy řádně větráme. Pokud ale plísně napadly společně s vlhkostí povrchy natolik, že pouhé použití fungicidu nestačí, je nutné sáhnout po sofistikovanějších metodách. Materiál buďto vyměníme (oklepeme omítku a použijeme sanační omítkovou směs, vytrháme podlahovou krytinu, odstraníme vlhkost a položíme novou a podobně). Používají se také metody fyzikální – elektrolýza, podřezání zdiva a položení hydroizolace, vysušování zdiva. Mezi účinné chemické metody pak patří injektáže (do zdiva injektujeme v pravidelných rozestupech účinnou chemikálii). Plísně na ostění signalizují tepelné mosty či špatně izolovaná okna a dveře, kdy do zdiva proniká vlhkost, ale i nedostatečné větrání prostor – vzdušná vlhkost se sráží (nejvíce na okenních sklech), stéká dolů a zatéká do skulin. Pak je též nutné uvažovat o stavebním záshu – výměně oken a dveří, vnějším zateplení budovy. Způsobů, jak s plísněmi bojovat, je mnoho. Bohužel jsou však plísně všudypřítomné a bitva je vždy velmi vyrovnanou šachovou partií. Málokterý stavebník si dokáže vždy účinně poradit sám – bez odborné pomoci.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
