Plže prozrazují stříbřité slizovité stopy a děravé listy, oni sami však již v tu dobu odpočívají v podzemním úkrytu. Na rostlinách se objevují vždy v hojném počtu v noci či za deště, nejvíce jich na zahradě najdeme ráno po dešti. Největším zlem z rodu plžů je plzák španělský (Arion lusitanicus), který pochází z Pyrenejského poloostrova, ze západní Francie a Anglie. U nás byl prvně objeven v roce 1991 a od té doby se šíří a množí, řádí však po celé Evropě. Plzák španělský má neutišitelnou chuť k jídlu, byť je mrňavý, dospělý jedinec zkonzumuje za sezónu až 1 kilogram rostlinné hmoty. Typický je tento živočich svou hnědo-oranžovou barvou a také značnou produkcí slizu, který mu umožňuje pohybovat se i za minimální vlhkosti prostředí. Jak se plzák španělský liší od našich původních druhů?Svou velikostí 8 až 12 cm je podobný našemu plzáku lesnímu (Arion rufus), který je však skromnější, i když dorůstá ještě větší velikosti. Od plzáka španělského se zásadně liší zabarvením. Mláďata plzáka lesního jsou mléčně bílá s tmavými tykadly, zatímco mladí plzáka španělského se vybarvují od žluté až po hnědou a na jejich hřbetu najdeme dva jasněji zbarvené pruhy. Dospělí plzáci lesní jsou i černí či jasně cihloví, zatímco „španělák“ rezaví, hnědne a jeho odstíny připomínají i ušpinění. Dospělí plzáci přežijí zimu jen výjimečně, proto jsou na jaře všichni plzáci mladí a tedy i zranitelnější. Nejúčinnější jsou proto zásahy brzy z jara. Plzák španělský se množí od června , oplodí se navzájem a vajíčka pak kladou společně též oba jedinci páru. Každý jedinec naklade ročně až 220 vajíček v několika snůškách. Vajíčka plzák klade od půlky srpna do půlky prosince, nejvíce na přelomu srpna a září. Mladí jedinci se z vajíček líhnou po 38 a 43 dnech. Pokud jsou vajíčka kladena v září a později, přezimují, a mladí se líhnou až na jaře. Za teplé zimy i velmi brzy, nejčastěji ale od dubna. Nejvíc plzáků napočítáme na zahradě v květnu a červnu. Plzáci svou potravu pilně strouhají radulou, což je jazyk posetý drobnými zoubky. A pokud jsou plzáci přemnoženi, jsou schopni zlikvidovat celou zahradu. A pozor, právě nyní v květnu vrcholí jejich sezóna! Jak se zbavit plzáka španělského a jiných plžů?Plzáky sbíráme, nastražujeme pasti, používáme biologické i chemické prostředky. Je mnoho způsobů, jak se můžeme pokusit plzáky zastavit. Které jsou ale opravdu účinné? 1. Preventivní opatřeníJelikož plzák miluje vlhko a teplo, musíme omezit jeho ideální podmínky. Rostliny zaléváme přímo ke kořenům (třeba zasadíme k rostlině obrácenou PET lahev s uřízlým dnem a zaléváme do ní), kompost umístíme co nejdál od záhonů, jelikož ten plzáci opravdu milují, stejně jako hromady dřeva či kupky sena. Dále vytvoříme mechanické a voňavé zábrany. Zapuštěné plechy s okrajem zahnutým ven by měly plzáka zastavit při výšce alespoň 15 cm, plzákům ale vadí i drsný a suchý povrch. Proto zahrádkáři umisťují na okraje záhonů rozdrcené vaječné skořápky, skořápky z ořechů, jehličí, piliny, popel, hrubý písek, slámu, ale i vápno. Plzákům nevoní levandule, šalvěj, tymián, kopr, česnek, měsíček, pelyněk, petržel, kostival, chrpa, hortenzie, nebo třeba pivoňka. Tyto rostliny můžeme i jen nastříhat na drobné kousky a opět z nich vytvořit zábranu, lepší je však jejich vysazení na okraje záhonů. Jako biologická zbraň prý na plzáky působí kávový lógr - při jeho pozření se otráví, působí na ně jako nervový jed. Vyzkoušet lze i piliny, psí chlupy, či kousky koberce. Účinná je i sůl, kvůli chemické reakci chloridu sodného s tkání plže se zasažený jedinec rozpadne. Účinné jsou též plůtky a ohrádky kolem záhonů. Plzáci prý také nesnášejí po záhonech rozsypané saze, ale … už se jich někdo ptal? Jelikož mají slimáci rádi na zahradě „nepořádek“ a co nejvíce zákoutí, udržujte zahradu pravidelně a zbavujte plevele, zastřihávejte okraje trávníků, odstraňte přebytečný mulč – do něj se totiž s jistotou nastěhují a prořezejte větve keřů, které se dotýkají země. 2. Když už plzák likviduje naši úroduV tomto případě musíme plzáky posbírat a zalít horkou vodou. Bitvu zahájíme ráno nebo po dešti, kdy vylezou ze svých skrýší všichni jedinci. Opaření plzáci se ve vařící vodě rychle rozloží a my jimi pohnojíme svůj kompost, který oni paradoxně tolik milují. Kompostový hromadný hrob plzáka je vhodné posypat metaldehydem. Plže prý lákají mrtvolky vlastního druhu a metaldehyd způsobí dehydrataci a uhynutí dalších jedinců. Obsažen je například v suchém jílu, který stačí rozmělnit, nadrtit.Před sběrem si dokonce můžete i připravit bojiště. Plzáka nalákáte na zkažené ovoce a zeleninu, ale i na granule pro kočky a psy. Pokud navíc večer nastražíte na záhony pytle, prkna, staré koberce, případně velké listy, ráno pod nimi plzáky, ale i jiné plže, posbíráte. A opět – polít horkou vodou, pohnojit jimi kompost a zasypat drtí suchého jílu.Účinná je prý i pivní past. Pokud do země zapustíme nádoby s pivem, kdy bude hladina piva dostatečně hluboko (jinak by se plzáci přišli jen opít a zase by pokračovali v konzumaci zahrady), plzáci se v pivu utopí. Osvědčené jsou PET lahve, do kterých vystřihneme několik okének (dveří), které vytvoří shora stříšku trčící šikmo nad otvorem. Pivní past zapustíme do záhonu a do půlky napustíme pivem. Ovšem stačí i obyčejný kelímek od jogurtu, láhev s širokým hrdlem, obal od mléka a podobně.Přečtěte si další tipy jak zabít slimáky. Výborným řešením pro likvidaci slimáka jsou hlístice, cca 1 mm velký parazit, který si slimáka najde, pronikne do něj jeho dýchacími otvory a uvnitř vyvrhne rychle se množící bakterii, s jejíž pomocí slimáka společnými silami usmrtí. Hlístice dostaneme na zahradu postřikem na předem provlhčenou půdu. Na plochu 40 m2 potřebujeme cca 12 milionů hlístic, za které zaplatíme cca 450 korun (přípravek Nemaslug). Pokud použijeme hlístice, nesmíme již aplikovat chemické přípravky, pivo v nádobách a přirozené nepřátele slimáků však ano. Nutno ale dodat, že hlístice jsou účinné pouze na začátku jara na mladé plzáky. Na dospělce již tolik neúčinkují. A navíc by bylo třeba, aby i sousedé ošetřili stejným a nikoli zrovna levným způsobem své pozemky.Přirození nepřátelé slimákůVelmi účinná je též spolupráce s přirozenými nepřáteli plzáka. Stačí je pouze nalákat do zahrady. Jsou to ježci, ropuchy, ještěrky, skokani, střevlíci, rejsci a slepýši. Přiláká je malé zahradní jezírko, živý plot a jiné křoviny, úkryty ze dřeva a kamení. Lákat do zahrady nemusíme domácí slepice a kachny, ovšem při vědomí, že dovedou způsobit větší spoušť než plzák, si to zřejmě rozmyslíme. Slepice a kachny hledají dokonce i vajíčka plzáka. Ovšem dospělé jedince už nechtějí. V tomto případě nastupuje kachna pojmenovaná „indický běžec.“ Ta dospělé slimáky přímo vyhledává, jelikož jsou pro ni milovanou pochoutkou. Do zeleninové a květinové zahrady ji však nepouštějte. Opatrný bych nakonec byl i s rejskem. A pokud se nám na zahradě zabydlel „pan ježek,“ nesmí být rušen naším psem, neřkuli zabit. Je to osobnost a vděčný přítel. Velmi opatrně je třeba přistupovat k chemickým zbraním. Mohou likvidovat i rostliny a škodit domácím zvířatům. Z chemických přípravků jsou účinné látky na bázi metaldehydu, po jejichž požití dochází u plžů k dehydrataci. Pozor však – metaldehyd je silný jed i pro nás a domácí zvířata. Účinné jsou i přípravky na bázi sloučeniny železa a fosforu, přitom jsou pro domácí zvířata neškodné. Další z chemických zbraní je tuhý podpalovač (pepo). Rozdrolíme jej a pohážeme na vhodném místě s vysokou koncentrací plžů. Po jeho pozření pojdou.Existuje též takzvané krmítko na hudení slimáků, což je speciální nádobka, do které umístíte jakýkoli přípravek, aniž by se mohl dostat k rostlinám či domácím zvířatům.Nabízené jsou například přípravky Mesurol Schneckenkorn (rychle působící granule nezávisle na teplotě, odolávají dešti a vlhkosti), Ferramol (granulky na bázi fosforečnanu železitého, který se běžně vyskytuje ve volné přírodě, slimáci si po pozření granulí zalezou do svých podzemních úkrytů, kde uhynou), Vanish Slug Pellets (tyto granule obsahují toxický T-metaldehyd, dejte si však pozor na tuto chemikálii především vy sami a chraňte před ní domácí zvířata, účinnější je za vlhka), Nemaslug – parazitické hlístice (jde o prášek obsahující mikroskopické hlístice, ředí se ve vodě a zalévá do půdy v době výskytu slimáků, hlístice působí dlouhodobě – více jak 6 týdnů).Chemických přípravků je nabízeno mnoho druhů, jak jsme již ale zmínili, je s nimi třeba nakládat rozumně.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
