Ještě před samotným plánováním ovocného sadu je velice užitečné provést rekapitulaci dostupných informací, tedy faktů. Je třeba znát původní podmínky pozemku, zhodnotit jeho vodní podmínky a dostupné meteorologické informace. Důležitá je též orientace pozemku vůči světovým stranám. Podle dostupných informací si vytipujeme vhodná místa pro ovocné řady a pro výsadbu solitérů i drobného ovoce. Před naplánováním výsadby dřevin je také třeba znát potřeby jednotlivých druhů ovoce, tedy jejich nároky na živiny, typ půdy, závlahu, sluneční záření a odolnost vůči mrazu. A právě tento krok není vůbec jednoduchý, jelikož ovocnářství je studijním oborem na celý život. Na trh se neustále valí novinky, ovšem obnovovány jsou i odrůdy tradiční, krajové. Jinou skladbu bude mít navíc sad na jižní Moravě a jinou ve východních Čechách, jinou v horském pásmu, byť právě české hory nejsou nijak vysoké, a jinou v nížinách. Prostě bude rozhodně lepší přizvat k naplánování sadu odborníka – zkušeného sadaře. Nejprve se rozhodujeme o formě výsadby, tedy o celkovém konceptu a formě stromů v sadu. Za prvé nebudete s největší pravděpodobností plánovat sad určený pro intenzivní sadaření. Většina zahrádkářů volí při zakládání sadu statné stromy s pěknými korunami, které se vysazují roubované. Pořizujeme si tedy odrůdy roubované na podnoži, nejčastěji s podnožemi vzrůstnějšími a s bohatým kořenovým systémem. Tyto stromky vysazujeme jako prostokořenné. Díky bohatým kořenům jsou v dospělosti statné stromy dobře kotvené a zároveň snáze získají dostatek živin a vody i za horka a sušších podmínek. V případě těchto stromů sice obvykle dochází k pozdnějšího nástupu plodnosti a možné nerovnoměrnosti sklizně, stejně jako tvorbě větších korun, které způsobují obtížnější sklizeň z výše položených větví. Z výše uvedených důvodů proto mnoho majitelů pozemků raději zvolí polokmeny, což je perforovaná forma ovocných dřevin, stejně jako zákrsky, čtvrtkmeny, pláňata (semenáče) a stromy zpravokořeněné. Ovšem tyto formy ovocných dřevin jsou vhodné spíše k získávání zkušeností a porovnávání. Klíčová je geometrie výsadby, kterou můžeme volit pravidelnou a nebo divokou. Je třeba také uvažovat prakticky, čili bychom se měli zamyslet, jak budeme ovoce sklízet, jak se budeme po sadu pohybovat s mechanizací, jaká je svažitost pozemku, které je třeba výsadbu přizpůsobit, a jak velké nám konkrétní stromy a keře vyrostou do výšky a kolik místa potřebují okolo sebe. Dřeviny navíc mohou mít i jiné funkce než jen plození ovoce, mohou být větrolamem, tvořit stín na místě, kde je to žádoucí, mohou opticky a funkčně členit prostor. Výsadba dřevin v sadu je přitom žádoucí pravidelná, nikoli náhodná, nemusí však být přísně geometrická. Můžeme dřevinami například kopírovat linie cest a svejlů či prostě jen vrstevnic, pokud je to možné, vysazujeme i v rovných přímkách, třeba dělící pásy. Výsadba stromů a keřů v jakékoli pravidelné formě (křivka, přímka, oblouk, ...) je též praktická i z hlediska údržby sadu. Třeba při sekání trávníku. Samozřejmě je klíčové vědět, kolik kterého ovoce chceme a vůbec jsme schopni zpracovat či jen konzumovat. Prostě množství ovoce a účel pěstování jsou klíčové. Třeba při volbě letních jablek je ideální volit různé odrůdy, které zrají po sobě, čímž získáme pravidelný přísun plodů po delší dobu a zamezíme v případě pozdních mrazíků pomrznutí zárodků veškeré úrody. Výběr odrůd je vůbec na celém procesu tou nejzajímavější součástí. Ideální je kombinace odrůd starých i nových, volíme však především podle chuti a účelu pěstování. Je skutečně ohromný rozdíl sadů extenzivních oproti vlastnímu sadu. U těch extenzivních dominuje skladovatelnost, odolnost vůči otlaku (mechanickému poškození) a nemocem. Volit lze i odrůdy podle toho, kdy kvetou, čímž zamezíme riziku pomrznutí za pozdních mrazíků. Určitě se však i my zaměříme především na odrůdy, které dobře odolávají nemocem. Skladovatelnost je vlastností důležitou pro stálý přísun ovoce po co nejdelší dobu. Odolnost proti otlaku pak není v domácích podmínkách vůbec důležitá, jelikož zboží nebudeme složitě přepravovat na větší vzdálenosti. Navíc můžeme ovoce různě konzervovat (zavaření, zamražení, sušení, …). Vhodné je vytvořit si seznam odrůd, o jaké máme zájem, vytvořit si přehlednou tabulku a porovnat vlastnosti předvybraných odrůd. Mezi ně patří doba sklizňové zralosti a konzumní zralosti, odolnost a nebo naopak náchylnost vůči chorobám a škůdcům, způsob opylení, ideální způsob konzumace, tvar a velikost dřevin apod. Takový seznam nám bude velice praktickou pomůckou, s jejíž pomocí si jednotlivé odrůdy porovnáme zcela detailně. S pomocí těchto informací pak můžeme vytvořit detailní design výsadby a vytvořit si skutečný nákupní seznam dřevin. V zahradnictví vám pak k vybraným dřevinám nabídnou alternativní odrůdy, pokud ty, které právě požadujete, nejsou zrovna k dispozici. Možná budete překvapeni, jak málo větších stromů (je třeba zásadně počítat s budoucí velikostí dřevin) se na váš plánovaný sad vůbec vejde. Lepší než z milimetrového papíru je v tomto případě vytyčit plochu sadu a výsadbu si cvičně vyměřit, načež použijeme kolíky s názvy zvolených dřevin a jejich budoucími nároky na prostor (číselnými samozřejmě). U vzrůstných odrůd je to běžně 4 až 6 metrů. V budoucnu ohromné solitéry pak dáváme na severní či západní stranu pozemku, aby ostatním dřevinám v budoucnu zbytečně nestínily. Problematický však může být i postoj souseda, proto je lepší s ním promluvit a z hlediska legislativy pak dodržovat vzdálenost výsadby od plotu. Určitě se nesnažte za každou cenu zmenšovat vzdálenosti dřevin, „nacpat“ toho na plochu co nejvíc a myslet, že pak vše v budoucnu vyřešíte řezem, vůbec nejde o dobré řešení. Vzrůstné odrůdy je prostě nechat třeba růst, jak potřebují. Stejné chyby se ale dopouštíme často i u keřů drobného ovoce, kdy se pak jeden přetlačuje s druhým a odnese to úroda i jakost ovoce. Určitě nezapomeňte kromě stromů ani na keře a stromky s drobným ovocem, počínaje angrešty a rybízy a konče třeba lískovými ořechy, ale i ořešákem královským, což bude ve vašem sadu naopak jednou strom nejmohutnější a naprostý solitér. Na pomezí sadu a užitkové zahrady je pak ideální založit záhony na pěstování jahod. A doba, kdy si takto sad naplánovat? No samozřejmě zima, kdy vám práce na domě a v zahradě tolik nesvazují ruce.A pokud nemáte dostatek prostoru pro vlastní sad, určitě se nějaká ta ovocná dřevina vejde i na menší pozemek, třeba u řadové novostavby příměstského domku. Obecně platí, že ovocný sad může mít libovolnou rozlohu. Pokud nemůžeme budovat vyloženě sad („kumulovaná“ výsadba), hovoříme o „bodové“ výsadbě ovocných dřevin, které na pozemku doplňují okrasné a užitkové záhony a okrasné dřeviny.Též je třeba používat rozum i při volbě dřevin pro okrasnou část zahrady. Pokud chcete sklízet hrušky, zapomeňte na okrasný jalovec kvůli rzivosti hrušní, jde totiž o houbu, která přezimuje právě na jalovcích. Také se rozhlédněte, zda se jalovce nevyskytují ve vašem nejbližším okolí.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
