Pokud semena předtím, než je dáme klíčit, namočíme, jejich klíčení usnadníme. Vynechme nyní semena se speciálními nároky, která musí přemrznout, projít trávicím traktem zvířat a nebo speciální chemickou lázní a zaměřme se na běžná semínka běžných rostlin, která klíčí průměrně dlouho a nebo ještě déle. Někdo používá k máčení semínek obyčejnou vodu, starým zahradníkům se však osvědčily bylinné (bylinkové) nálevy. Mají totiž 2 schopnosti zároveň – urychlí klíčení a zároveň ochrání klíčící rostlinky před plísněmi a nemocemi. Navíc je zároveň posílí. A proč máčení semínek vlastně pomáhá? Voda odplaví inhibitory růstu, což jsou látky, kterými příroda brání semena, aby nevyklíčila v nevhodnou dobu. Například při prvním krátkém dešti a poté by klíčky zaschly. Příroda to má prostě vymyšlené. Pokud však semena máčíme, přesvědčíme je, že vody je již hojnost a ona začnou klíčit rychleji a bez jakýchkoli obav. Heřmánek pravý – jedna z nejvšestrannějších léčivých rostlin s antibakteriální schopností, ničící též plísně, navíc výborně chrání i křehké klíčící rostlinky, nejvíce prospívá koupel v nálevu z heřmánku bobovitým rostlinám (fazole, hrách, čočka, artyčok a vlčí bob), podobné, ovšem méně komplexní účinky nabízí také dobromysl, yzop, tymián, řepík lékařský, heřmánek římský a řebříček obecný, nálev z heřmánku je vlastně vhodný pro semena jakýchkoli rostlinKopřiva dvoudomá, smetánka lékařská, kozlík lékařský a dubová kůra – mají schopnost změkčovat obaly semen, navíc podporují růst prospěšných mikroorganismů a brání křehké klíčící rostlinky, zvyšují jejich obranyschopnost, kozlík lékařský navíc podporuje odolnost klíčků vůči chladu, ideální je takový nálev pro semena rajčat, paprik, pórku, okrasných letniček, ale i mladé cibulky kuchyňské cibulePřeslička rolní – posiluje klíčící rostlinky především vysokým obsahem křemíku a ten je důležitý pro větší pevnost buněčných stěn, kyselina křemičitá přitom účinkuje i proti houbovým onemocněním, vynikající jsou její schopnosti ochrany hlíz brambor Bylinné nálevy podporující klíčení rostlin můžeme připravit mnohem silnější, než si připravujeme pro sebe, když se chceme pomocí bylinek léčit a nebo předcházet nemocem. Nálev je pak velmi účinný i jen při krátkém a jednorázovém namočení, prospěšné látky rychleji proniknou slupkou semínek. Pro máčení semínek si navíc vystačíme i jen s malým objemem nálevu, proto nám stačí jen menší množství bylinek na trochu vody. A to je v době, kdy máme k dispozici jen bylinky sušené a často je musíme koupit v lékárně či bylinkářství, velmi důležité. Bylinné nálevy jsou pak levné. Pouze u déle máčených semínek musíme nálev dvakrát až třikrát denně měnit. Jinak by se nám kazil a semínkům bychom spíše ublížili. Jeho životnost prodlouží a klíčivost semínek zvýší občasné promíchání nálevu, ten se tak okysličí a právě ponořená semena mohou trpět nedostatkem vzduchu. Pokud je vždy na chvíli vyjmeme z nálevu a necháme na vzduchu, vůbec nic nepokazíme. Alespoň se nadechnou, pozor však, nesmí zaschnout, uškodilo by jim to a inhibitory růstu by zapracovaly přesně naopak, než si přejeme. Nálev připravíme jednoduše tak, že bylinnou směs přelijeme vroucí vodou (můžeme nechat i pár minut vařit) a necháme stydnout při luhování. Vychladlý nálev o pokojové teplotě můžeme přecezený použít bezprostředně. A jak dlouho vlastně semínka máčet v bylinném nálevu? Obecné pravidlo nám říká, že menší semena potřebují kratší dobu, větší delší. Minimální doba pro máčení semen je pak 1 hodina. Ovšem semena fazolí, hrachu a salátu máčíme až 4 hodiny, okurek a košťálovin půl dne až den, rajčat a paprik jeden až dva dny (paradox, jelikož semínka jsou miniaturní, ale mají obzvláště dlouhou klíčivost), mrkve, petržele, celeru a cibule určitě 2 dny.
