Beton a jiné materiály absorbující (nebo naopak odrážející) teplo vytváří zcela odlišné mikroklima než vegetace. Pekelnou výheň. Ale právě o rostliny, které s ní bojují nejúčinněji, bývá ve městech obvykle nouze. Když se ale na lidská sídliště podíváte z letadla, je na první pohled jasné, kde by zeleň mohla být. Na střechách. A čím hustší je v daném místě zástavba, tím je na půdorysu jasnější, že vhodnější místo pro novou zeleň není. Spousta lidí si toho už všimla a zelené střechy se proto stávají stále oblíbenější variantou zastřešení staveb. Kromě líbivého a zatím neokoukaného vzhledu a kromě zlepšení mikroklima přináší mnoho dalších výhod. Čistí okolní vzduch, produkují kyslík a pohlcují škodliviny i CO2, zabraňují přehřívání střech, redukují výkyvy teplot střech mezi dnem a nocí, snižují hluk a prašnost, zvlhčují vzduch v lokalitě, zlepšují tepelně izolační vlastnosti střech a tedy optimalizují tepelnou bilanci budov, navíc také zadržují stále cennější dešťovou vodu a jsou pokládané za nehořlavé. Zpomalují odtékání dešťové vody a ulehčují tak kanalizaci, zároveň se stávají útočištěm pro hmyz, ptactvo a další živočichy. Dovedou přitom účinně odolávat nevlídným klimatickým podmínkám včetně dlouhotrvajícího sucha. Tedy pokud je zelená střecha správně založena a pokud byl proveden vhodný výběr odolných rostlin. Základním principem zelených střech je, že zemina (substrát) na střeše dovede zadržet dostatečné množství dešťové vody, aby rostliny vysazené na střeše bez potíží přečkaly suché období. Potřeba dodatečného zavlažování přichází na řadu až za skutečně extrémních podmínek. A pokud byly trvalky na střechy vhodně zvolené, nejsou problémem ani mrazy. Dokonce ani krupobití. Prostě a jednoduše, i na vaší střeše může být až kouzelná zahrada. A dokonce i pochozí, takže si budete moci na střeše vybudovat třeba pergolu a posedět. Jak na to? Zelené střechy jsou budované jako intenzivní a extenzivní. Nejčastější jsou střechy extenzivní, jejichž konstrukce má únosnost 60 až 300 kg na m2, tedy poměrně malou. Nízká únosnost střechy umožňuje pěstování rostlin, které se rozšiřují plošně, jsou takzvaně půdokryvné. Jde především o traviny, trvalky, skalničky a nízké rostliny, které jsou odolné extrémnímu střídání horka, sucha a mrazu. Extenzivní střechy mají tloušťku substrátu 3-6 cm (pro travní koberce a mechy), 6-15 cm (pro skalničky a traviny) a 15 až 20 cm (pro plazivé rostliny). Extenzivní zelené střechy mohou být ploché, pultové i šikmé. Intenzivní zelené střechy vyžadují únosnost střešní konstrukce až 1.000 kg na m2. Můžeme zde proto umístit vrstvu zeminy silnou až 1,3 metru. Do substrátu pak můžeme vysázet květiny, keře, nízké stromy, ale třeba i zeleninu. Intenzivní zelené střechy mohou být pouze ploché (se sklonem do 5o) a bývají vybaveny drenáží a zavlažovacím systémem. Střešní konstrukce je od srážkové vody, zeminy a kořínků rostlin oddělena dělící, dilatační a ochrannou vrstvou. právě ochranná vrstva se ukládá kvůli riziku prorůstání kořínků rostlin. Vegetační vrstva je tvořena vrstvou drenážní (např. keramzitem, případně prostorovou rohoží), filtrační (geotextilií, minerálními či skleněnými rohožemi), hydroakumulační (rašelinou či tuhými minerálními deskami) a vegetační (zeminou či substrátem). Firma SP PROFIL se zabývá výrobou střešních prvků včetně všeho potřebného pro realizace plochých střech, příslušenství k zeleným střechám a terasám a ucelených systémů odvádění srážkové vody ze střech. Standardem je i zaškolení pro aplikace firemních produktů. Konkrétně SP PROFIL vyrábí kontrolní šachty pro zelené a přitěžované střechy, jejich vpustě, chrliče a ochrany střešních vpustí, kačírkové lišty pro dělení souvrství a kačírkové lišty okrajové (materiál hliník, plech s PVC ochranou a nerez), střešní vtoky (vpusti) jednoúrovňové, dvouúrovňové a boční, kulaté chrliče a kulaté bezpečnostní přepady, sanační těsnění, ochranné koše vpustí, vyhřívací sady a profily z plechů pro hydroizolace.Zdroj: SP PROFIL, ČESKÉSTAVBY.cz
