Všechno začíná s ustupující zimou a příchodem jara. A již jedno, zda pečujete o trávník stávající a nebo chcete založit nový, péče je nezbytná vždy. Pokud chcete zakládat nový trávník je kromě důkladné přípravy výsevní plochy zásadní i výběr vhodného osiva. To se bude oproti tomu „anglickému“ určitě lišit skladbou druhů, jelikož byť jde o zemi severněji položenou, ovlivňuje zde klima golfský proud a v zimě je sněžení právě v oblastech, kde získal anglický trávník svou slovutnost, naprostou výjimkou. Obvykle zde prší, vyskytují se husté a časté mlhy a teploty jsou příznivější.Víceméně to dnes budeme mít v našich podmínkách s výběrem osiva usnadněno díky prodávaným směsím, kde již podle názvu poznáme, k čemu jsou určeny (okrasný trávník, hřištní směs, luční směs apod.). A travní směs nepotřebujeme jen v případě zakládání nového trávníku, ale i pro dosévání trávníku poškozeného a špatně zapojeného. Pokud si však chceme novou travní plochu právě zakládat, počítejte s tím, že to bude běh na delší trať. Urychlit jej sice lze položením travního koberce, ovšem to je dosti drahá záležitost. Vzít navíc musíme v úvahu fakt, že veškerá příprava plochy je i pro travní koberec praktické stejná jako pro osivo, ovšem například na 100 m2 zatravňované plochy budeme potřebovat cca 3 kilogramy semen, což není drahé, zato za každý metr čtvereční travního koberce si opravdu zaplatíme. Na druhou stranu však úspory plynoucí z pěstování trávníku z travního semene předpokládají, že si tuto práci uděláme sami. Pokud ji zadáme firmě, příliš si nepomůžeme, tedy co se týká finančních úspor. Čas je totiž pro založení a údržbu kvalitního trávníku klíčový a čas jsou peníze. Práce prostě není vůbec levná. Ideální dobou pro založení nového trávníku je právě duben, poté ještě květen a pokud bychom to nestihli, musíme si počkat a na září a nebo duben dalšího roku. V tuto dobu jsou klimatické podmínky pro založení nových travních ploch, ale i dosev, opravy a další péči o plochy stávající, naprosto ideální. A začínáme přípravou plochy.Vrstva kvalitní zeminy pro nový trávník by měla být silná alespoň 15 cm. Začneme tím, že půdu ošetříme hlubokou orbou, přičemž ji vyplejeme a zbavíme kamenů a zbytků kořenů. Při této práci můžeme zároveň vylehčit a tedy provzdušnit hlinité půdy (použijeme cca 2 m3 říčního nebo křemičitého písku na 100 m2), do půd lehkých naopak zapravíme kompost (cca 8 až 10 litrů kompostu na každý m2). Zároveň je vhodné přidat kvalitní organické hnojivo, například dobře uleželý koňský hnůj, který již nevytváří tolik tepla, nemá již tak prudkou reakci, ale jako zásoba živin funguje výborně. Použít ale samozřejmě můžeme jakýkoli výživný organický materiál, který je však třeba zapravit hlouběji. Vhodné je též přidat cca 10 litrů travní zeminy na každý m2. A pokud vám to čas dovolí, je vhodné, aby půda po takovéto úpravě odpočívala alespoň 2 týdny, ale čím déle, tím lépe. Proto je obvyklé . měla by půda po nakypření 2 týdny odpočívat. Čím však déle, tím lépe. Proto se také půda připravuje často již na podzim a na jaře se provádí mělčí prokypření, pokud je třeba, obvykle ale stačí povrch už jen urovnat.Plochu nejprve urovnáváme hráběmi či odpovídající mechanizací a poté utužujeme válcem. Na menší plochy si však vystačíme i s pěchovacími prkny, která zatěžujeme svou hmotností. Nakonec je dobré zjistit si pH půdy a tedy obsah vápna. Pokud je pH nižší jak 5,5, je vhodné použít vápenné zahradní či trávníkové hnojivo v množství cca 5 kg na 100 m2. Následně půdu dobře zalijeme. Pokud jsme do půdy nezapravovali organické hnojivo a ani nepřidávali kompost, je též vhodné pohnojit plochu hnojivem určeným pro zakládání trávníků. K osívání nové travní plochy potřebujeme cca 25 až 50 g osiva na každý m2. K výsevu je ideální den, kdy je bezvětří, semínka jsou drobná a lehoučká. Práci si usnadníme sypačem osiva. Ihned je třeba semínka zahrabat (např. hráběmi), půdu uválcovat a nebo alespoň upěchovat prknem. Poté ji důkladně zalijeme jemně rozstřikovanou vodou, aby se semínka nevyplavovala. Nesmí nám při zálivce vznikat kaluže a potůčky.První travní stébla nám začnou rašit za týden až 14 dní v závislosti na počasí. Za suchého počasí je třeba trávník pravidelně zalévat ráno i večer. Rostlinky necháme růst a s prvním sekáním počkáme až na výšku stébel alespoň 6 až 8 cm, přičemž je zkrátíme na 3 až 4 cm. Ozdobné a kobercové trávníky by neměly nikdy překročit výšku stébel 4 až 6 cm a proto je pravidelně sekáme na výšku 2 až 3 cm a to pokud možno každý týden. Ovšem to lze dělat s již zapojeným porostem. Užitkové trávníky a nebo třeba trávníky na hřištích můžeme udržovat na výšku 3 až 4 cm, ve stinných polohách pak alespoň 5 cm. Pokud chceme nechávat posečenou trávu na trávníkové ploše, je třeba trávník pravidelně hnojit speciálním hnojivem. Hnojení se provádí pomocí sypače podélně i příčně. Za déle trvajícího sucha je též třeba pravidelně zalévat, nejlépe ráno. A pozor, nikdy nesmíme hnojit čerstvě posekaný trávník! Pravidelné hnojení pak bude třeba každoročně po celé vegetační období v pravidelných intervalech, čím starší travní plocha, tím je hnojení důležitější.Jelikož potřebují trávníky kromě živin a závlahy také dostatek vzduchu, je třeba každý rok cca na konci března odstranit svrchní vrstvu mechů a odumřelých zbytků rostlin a trávník provzdušnit. Postupujeme tak, že trávník nejdříve posekáme velice nakrátko, když je půda suchá. Poté provedeme vertikutaci (provzdušnění, prořezání trávníku) příčně i podélně. Na větších plochách je vhodné použít motorový vertikutátor. Provzdušněný trávník se rychle zotaví, i když nevypadá po této činnosti zrovna nejlépe. Vodné je též nasypat na provzdušněnou plochu směs jemného písku a travního osiva, nebo alespoň jen písek.
