ŽulaŽula je klasikou mezi kameny. Je tvrdá, mechanicky odolná, s nízkou nasákavostí a spolehlivě obstojí i tam, kde musí odolávat drsným povětrnostním vlivům. Uplatní se na parapety, dlažby, schodiště a nebo na hřbitovech. V interiérech ovšem též tvoří kuchyňské desky, které vydrží sebevětší zátěž.MramorU něj už musíme počítat s větší nasákavostí. Není tak tvrdý jako žula a je rozmanitější. Často má hezkou kresbu, kterou vlastně tvoří různé příměsi. Vzniká nepravidelné žilkování – mramorování, které bývá napodobováno u mnoha jiných materiálů. Mramor se vyskytuje i v jasných barvách např. bílé, růžové, zelené. Využíváme jej v méně exponovaných místech interiéru. Samozřejmě pokud chceme mít v bytě mramorový krb podobný těm, jaké vídáme na zámcích, musíme si připlatit. Pro venkovní použití se tento druh kamene příliš nedoporučuje.PískovecZe stavebnictví se rozšířil i do oblasti umění. Může být ale vkusnou okrasou domu ve formě obkladů nebo schodiště. Jako zákazník si můžete žádat i složitější tvary u prvků, které mají působit jako dekorativní. Pískovec je v porovnání s jinými kameny velmi snadno opracovatelný a dovoluje vytvářet i zajímavé detaily. Jeho barva nabízí různé variace od šedé přes žlutou až k červené a známe i pískovce vícebarevné.Třeba na podlahy jsou pro změnu vhodné břidlice a kvarcity. Tyto exoticky vypadající kameny se většinou dováží, protože jedině tak je zaručena kvalita a dostatečný rozměr na dílce nahrazující klasické keramické dlaždice. Břidlice a kvarcity se používají venku i v interiéru – tam dokonce i v kombinaci s podlahovým vytápěním. Lícovou stranu kamene si určuje zákazník podle toho, která se mu jeví barevně zajímavější. Zajímavostí je například břidlicová střešní krytina, která má skutečně neopakovatelný vzhled. Krásu kamene hodnoťte na světleAž budete mít vybraný druh přírodního kamene podle jeho konkrétního použití a cenové hladiny (je daná i původem kamene, tloušťkou a způsobem zpracování), zbývá vybrat odstín. Barvu a strukturu kamene je třeba opticky hodnotit venku - na denním světle, nikoli v místnosti, byť by byla sebelépe osvětlená. Dále je dobré kámen osahat, ovšem to vše za vás udělá kameník, stačí být u toho a nechat si poradit. Aby dlouho vydržel i žádoucí vzhled kameneKámen je věčný, ale venku se může jeho povrch bez ošetření měnit nežádoucím způsobem. Přírodní kámen je třeba ošetřovat již předem a to některým z mnoha druhů impregnací. Tak se na povrchu vytvoří tenký film, který ani nepostřehneme. Impregnace se vždy nanáší na kámen suchý a vyčištěný.U kamenných podlah poskytne konzervační vrstva dostatečnou ochranu před mastnotou a vylitými tekutinami. Při běžném čištění je vhodný běžný saponát, v žádném případě přípravek na likvidaci vodního kamene. Zdroj: www.kamenictvi-obelisk.cz
