Není prostě nic snadnějšího, než přesunout své pěstitelské záměry do květináčů, truhlíků a jiných pěstebních nádob a umístit je za svá okna a na balkony a lodžie. Obstaráte si tak takzvaný jedlý balkon. Péče o něj zde sice bude o něco složitější (musíme neustále zavlažovat a přidávat živiny) než na volných záhonech, ale zase máte na starost výrazně méně rostlin než v zahradě, tak proč ne. A navíc, máme k dispozici samozavlažovací nádoby a některé jsou dokonce tak upravené, že je snadno umístíme na zábradlí, kde svou vahou drží i za silného větru. Opravdu je nejlepší nakoupit pro potřeby pěstování na balkóně či lodžii takové truhlíky, u kterých snadno poznáte stav vody, a které dodávají vodu rostlinám kontinuálně. Ovšem ne každá samozavlažovací nádoba je vhodná, například některé mají velice nešťastně řešené vpusti, díky čemuž při doplňování vody více tekutiny vylijete okolo než dovnitř. Nejlepší je horní dolévání v místech běžného zalévání. Voda, která nenateče do vpusti, rovnou zalévá rostliny. Nic jednoduššího neexistuje. Nejhorší je naopak spodní zalévání u dna nádoby a přes takzvanou hubičku. Ovšem v menších mobilních nádobách, jako jsou truhlíky, si nevypěstujete například rajčata či okurky, jelikož prostě potřebují více zeminy. Do truhlíku se hodí leda tak rajčata keříková, ale bohatou odrůdu zde ani od nich nečekejte, prostě vypěstujete trochu plodů pro chuť. A čím lépe budete hnojit, tím více jich bude. Minimální objem zeminy pro větší rostliny by měl být cca 20 až 30 litrů. Prodávají se však i takto objemné truhlíky, většina z nás si ale vystačí s objemným květináčem pro jednu větší rostlinu. Další možností jsou pytle, které se pro tento účel prodávají, přihlédneme-li však k jejich ceně a tu porovnáme s trvanlivostí velkého plastového květináče, nedávají valný smysl. Snadno se protrhnou a obvykle nevydrží déle jak 1, nejvýše 2 sezóny. Máme-li již zvolené rostliny, jejichž nárokům odpovídají i nakoupené nádoby, je třeba připravit substrát, tedy zeminu. Možností máme více. Pokud chceme ve větších nádobách pěstovat zeleninu, vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Proto kromě zahradního substrátu můžeme při přípravě nádob připravit na dně překvapení například v podobě granulovaného chlévského hnoje. Kdo má to štěstí a sežene chlévský hnůj, který velmi dlouho uzrával a vlastně se již stal kompostem, vyhrál. Jinak též lze použít jakýkoli takto dobře uleželý hnůj (koňský, ovčí, prasečí, …), jde ale o nedostatkové zboží a vůbec již ve městech. Rostlinám prospěje i kvalitní kompost, pozor však na kompostárny a jednotlivé šarže prodávaného kompostu – mohou být samá hlína. Lepší je vyhnout se různým lidovým technikám mísení substrátu, kdo však chce experimentovat, je to na jeho riziko / případný úspěch. Určitě však nebude zelenině v mobilních nádobách stačit běžná zemina, navíc dokonce ještě smísená s pískem. Pokud vám někdo poradí rašelinu, zaťukejte si na čelo, jelikož ta neobsahuje téměř žádné živiny a v substrátech se používá pro odlehčení a lepší udržení vody. Laciný substrát živin též mnoho nemá, prodávají se ale substráty profesionální, u kterých by měla zásoba živin vystačit rostlinám i dva měsíce až 3 měsíce. Hnojení nás tedy sice nemine, ale jako start vynikající. Na dno nádoby též můžeme dát místo hnoje posekanou trávu, dokonce lze obsah nádoby vrstvit, čili střídáme substrát a posekanou trávu. Svým rozkladem sice neuvolňuje mnoho živin, ale pomáhá udržet v substrátu vodu. Při rozkladu se navíc silně zahřívá, čili ohřívá půdu. Hnojivo je ideální aplikovat pravidelně se zálivkou, jako to děláme běžně u pokojových rostlin (např. Kristalon start a Kristalon plod a květ, Substral, Hoštické hnojivo, Forestina apod.), existují však i hnojiva pomalu rozpustná, která se lehce zapraví do substrátu a vydrží zásobovat rostliny živinami dlouhou dobu. Zaléváme též vždy jen tak, aby substrát stačil proschnout, nesmí být přemokřený, natož trvale. I když například papriky a okurky mají naopak rády substrát vlhčí, tedy stále dostatek vody. Existují také vhodné přípravky, které zlepšují stav kořenového systému (lignohumát, žížalí voda, …) a zamezují plísním (houbám) – chytrá houba (Pythium olygandrum). Přípravky podporující kořenový systém přidáme do zálivky, v roztoku s chytrou houbou nejprve namočíme kořenový bal přesazovaných sazeniček a nakonec provedeme tímto roztokem po přesazení první zálivku.V žádném případě nesmíme používat substrát loňský. Kromě absence živin bude zaručeně plný zárodků chorob, plísní a najdou se zde i škůdci.Za horkých letních dní, neřkuli na jižně orientovaném balkóně je také třeba uvažovat o přistínění. Použít můžeme rákosovou rohož či jakoukoli jinou formu přistínění.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
