Pokud nové dřevěné prvky v zahradě necháte roky bez ošetření, byť byly na začátku řádně impregnovány a natřeny, najdete na nich nejen řasy, ale i mechy, lišejníky a nakonec také dřevokazné plísně a parazitické houby. A právě plísně a houby jsou „konečnou stanicí“. Do hnijícího dřeva se zároveň pouští dřevokazný hmyz. Pokud bude stačit důsledné zbroušení povrchu a nová impregnace a nátěr, máme vyhráno. Dřevo však ještě nesmí být napadené plísněmi a přitom jde o velmi namáhavé řešení, které je vlastně zcela zbytečné. Když bychom prováděli péči pravidelnou, bylo by ošetřování dřeva mnohem jednodušší. Navíc jde i o dodržení určitých zásad, které vzhled a životnost dřeva prodlouží. Dřevěné povrchy teras a dřevěné podlahy pergol musí být stále odkryty, nesmíme je zakrývat žádnou neprodyšnou krytinou, stejně jako různými koberečky. Za deště nasáknou vodu a položené na dřevě vysychají velmi pomalu, načež dřevo pod nimi snáze hnije. Dřevěná terasová prkna prostě musí stále dýchat a musí jim být umožněno co nejrychleji vysychat. Dále je třeba ošetřené povrchy zbytečně nenarušovat různým vrtáním a zatloukáním hřebíčků. A zásadní je také údržba v zimě. Z teras i střech pergol odstraňujeme sníh, menší množství sněhu na zastřešené pergole necháme, ale při bohaté nadílce je opravdu dobré sníh strhnout. Pergoly jsou často stavěné svépomocí a nebo truhláři a tesaři z jejich vlastních zkušeností a bez projektu. Není tedy počítána statika a nadměrné množství sněhu by již pergola nemusela unést. Nemluvě o tom, že jako krytina se často používá dutinkový polykarbonát a ten má nosnost také omezenou. I když tedy vydrží dřevěná konstrukce pergoly, nemusí to platit o střešní krytině. Taktéž stěny pergol nezatěžujeme nadměrnými břemeny a určitě už nezasahujeme do konstrukce pergoly. Překáží vám v jednom místě nosný trám? Budete se s tím muset smířit, říznout řetězovou pilou dovede leckdo, ale následky mohou být fatální. Stejně tak je třeba držet pergolu a terasu dostatečně daleko od zdrojů nadměrného tepla. Krb či gril nestavíme u nosné konstrukce a na dřevěnou terasu volíme takový výrobek určený ke grilování, který ji nepoškodí. Vraťme se však k údržbě dřeva. Základem jsou speciální čistící prostředky určené na dřevo v exteriéru. Těmi je dobré pergolu i terasu občas očistit a poté ostříkat nejlépe tlakovou vodou a nechat vyschnout. K nátěrům pak přistupujeme, pokud jsou venkovní teploty v rozmezí +5 až +25 °C. Určitě neimpregnujeme a nenatíráme za deště, prudkého slunce a silného větru. O sněžení a krupobití nemluvě. Ale kdo by to dělal, že? Vlhkost vzduchu je při provádění nátěrů ideální v rozmezí 30 až 80 %. Nikdy ne méně a ani více, pokud se tedy budeme držet „zlatého středu“, jsme na hodnotách 50 až 60%.Pokud máme dřevěnou pergolu a terasu (ale i jiné dřevěné prvky v zahradě) nové, začínáme ochranným hloubkovým nátěrem. Jestliže byly konstrukce vyrobené z neimpregnovaného dřeva, je třeba použít nátěry s obsahem fungicidních a insekticidních látek a to takové, které proniknou hluboko do struktury. Tato impregnace bude chránit dřevo před plísněmi, hnilobou a parazity z řad hub i hmyzu. Navíc impregnace zvýší savost podkladu, lze ji použít jako základní vrstvu pro další nátěr. Před aplikací nátěrů je samozřejmě třeba pergolu a terasu obrousit a očistit. Jako finální vrstva je vhodný lazurovací lak, který dřevo ochrání a přitom nezakryje jeho krásnou strukturu. Pergolu je pak třeba pravidelně kontrolovat a podle potřeby nátěr obnovovat. Není to potřebné každý rok, ale alespoň jednou za dva roky určitě. Dřevo se prostě jakožto přírodní materiál přizpůsobuje povětrnostním vlivům, změnám teplot a vlhkosti a stále pracuje. Po čase proto přestanou být ochranné nátěry funkční. Nakonec ony samy reagují na klimatické vlivy. Vnitřní plochy pergoly, které nejsou vystaveny srážkám, pak lze ošetřit i voskem, případně průhledným lakem. Ovšem klimatickým vlivům vystavené dřevo musíme nechat dýchat a přitom právě především vosky by na takových površích dlouho nevydržely, lak by pro změnu rychle popraskal. Jako ideální materiál se také jeví kvalitní oleje. Nakonec dříve se hojně používala například fermež, což je vlastně olej lněný. Další možností ochrany dřeva jsou různé barvy na dřevo. Pro čištění dřevěných povrchů můžeme doporučit exterierové čističe, které mají schopnost povrchy omlazovat. Exterierový čistič uvolní špínu a odstraní veškeré nežádoucí živé kultury na dřevě. Omlazuje tak dřevo a zároveň nepoškozuje ošetřený povrch dřeva. Přitom je i šetrný k okolní vegetaci. Před použitím přípravku je třeba dřevo nejprve pořádně opláchnout (vyšší proud vody zahradní hadicí a nebo ideálně vapkou). Poté smícháme exterierový čistič s vlažnou vodou v potřebném poměru čistícím kartáčem, nejlépe křemíkovým, roztok naneseme na dřevěné povrchy. Pokud je dřevo hodně špinavé, nemusíme přípravek vodou ani ředit. Nasáklé dřevo pak drhneme kartáčem ve směru vláken, dokud nebude dřevěný povrch čistý. Je též možné, že bude třeba proces opakovat. Nakonec povrch důkladně opláchneme a před dalším ošetřením necháme důkladně vyschnout (alespoň 24 hodin). Mokré dřevo neimpregnujeme ani nenatíráme. Z přípravků na ochranu dřeva pak můžeme doporučit různé typy olejů různých značek, určených pro exteriér. Aplikujeme je výhradně na suché dřevo a výhradně za suchého počasí. Dřevo by zároveň nemělo být vystaveno přímému slunečnímu záření a vysokým teplotám. Nátěr provádíme rovnoměrnou, tenkou vrstvou oleje. Použít lze obyčejný štětec a nebo aplikátor oleje. Po aplikaci oleje dřevo částečně odolává vodě, získá pěkný naolejovaný vzhled a stává se odolnější vůči opotřebení. Olej přitom zvýrazní kresbu dřeva. Navíc je možné dřevo i tónovat díky nabídce různých odstínů olejů. Ovšem v případě olejů se doporučuje aplikaci provádět každoročně na začátku jara a na podzim. Počasí má na aplikovaný olej fatální vliv.Výrobků pro ochranu dřeva v exteriéru je však spousta, vyráběných na různé bázi a různých značek, stejně jako druhů čistících prostředků. Stačí si jen vybrat. Pokud již máte svou terasu a pergolu řádně ošetřené, aby vydržely co nejdéle, lze je ozdobit rostlinami v mobilních nádobách. A ani nemusíte myslet na jejich zavlažování, lze si pořídit jednoduchý systém kapkové závlahy, který dopravuje vodu rostlinám stále a rovnoměrně, v malém množství. Kapková závlaha nám umožní odjet na dovolenou a vrátit se do zelené oázy.
