Je to docela jednoduché, platí to pro trávníky i okrasné zahrady. Protože o tom, co u vás poroste, nakonec rozhodujete jedině vy. Nikdo jiný neovlivní, jestli si na svém pozemku vysadíte rostliny, které jsou už z principu žíznivé; k neuzalévání; věčně trpící horkem a suchem. Anebo zda dáte přednost druhům, které se suchem pracovat umí; snáší lépe horko a vyžadují méně zálivky. Je to podobné, jako když si pořídíte auto s vysokou spotřebou. Nedivte se pak, že za PHM utrácíte majlant. Když svou zahradu vyplníte druhy snášejícími sucho, budou vás horké léto a spotřeba vody k zalévání trápit o dost méně. Docela nepřekvapivě: Pořiďte si barel na dešťovou vodu. Anebo rovnou tři, případně alespoň menší plastové sudy. A hodně. Sbírejte vodu, která vám zdarma prší z nebe. Jímejte to, co by jinak odtékalo okapem pryč do kanalizace. Snažte se prostě zachytit a později zužitkovat to, co vám v horkém létě schází. Samozřejmě, že dokud nedáte dohromady celý bazén dešťovky, na dvoutýdenní vlnu veder to asi stačit nebude. Ale ta sestřádaná voda vám aspoň pomůže zmenšit vaši spotřebu a snížit náklady na vodné/stočné. A dost možná s ní přečkáte nejhorší období sucha do doby, než zase zaprší. Stačí to jen vyzkoušet. Není to nic objevného. Mulčujte. Vrstva mulče je jako prodyšná deka, která umí sama v sobě vázat vlhkost a dokáže částečně bránit zpětnému odparu vody z půdy. Dává vodě čas zasáknout do půdy, dosáhnout až ke kořenům rostlin. Zalévat „do mulče“ vám pomůže hospodárněji nakládat s vodou. Pokud vsadíte na organický mulč, šetříte si práci. Dřevěné štěpky, posekaná tráva, kůra stromů, sláma nebo drcené listí se postupně rozkládají a tím zlepšují kvalitu půdy (a zlepšují její odolnost vůči horku a suchu). Jen pozor, nic se nemá přehánět. Vrstva mulče by měla být mezi 7 – 12 centimetry, nikoliv silnější. Sesekávat sekačkou trávu na milimetrovou rovinku skutečně není receptem, jak si v suchu pomoci. Předně, za sucha by se sekat nemělo vůbec. Proschlá tráva tehdy nemůže regenerovat a jen jí „otevíráte rány“. Které se nezhojí a vytahují z půdy víc vody. V horkém létě byste obecně měli snížit ze svých nároků a zvýšit výšku, na níž sesekáváte. Delší stébla trávy stíní půdu a snižují odpařování způsobené přímým slunečním zářením, čímž udržují půdu v horkém počasí chladnější. Kromě toho udržování vyšší výšky trávy podporuje hlubší růst kořenů, což časem zvyšuje odolnost trávníku proti suchu. Nebojte, umělé trávníky vám skutečně doporučovat nebudeme, i když spotřebu vody mají skutečně minimální. Místo toho zmíníme výhodu půdo-pokryvných druhů. Pokud vám jde jen o to, abyste na zahradě měli pod nohama zeleno, je i porost barvínku docela dobré řešení. Kryje půdu, brání odparu, je nízko-údržbový a prakticky nepotřebuje zálivku. Velkou parádu uděláte i s tlustonitníkem (Pachysandra sp.). Anebo můžete vyzkoušet něco ze suchu-odolné středomořské voňavé bylinné vegetace. Spíš než exotiku se ale vyplatí druhy domácí. Jsou nenáročné už z principu, adaptované na místní klima. Není to o tom „kolik“, spíš „jak“. Za nejvhodnější dobu pro zalévání se obecně považuje časné ráno, protože teploty jsou nízké a půda má přes den čas vstřebat vodu. Snažte se vyhnout zalévání během poledne, kdy jsou okolní teploty vysoké. Nezalévejte ani tehdy, když fouká vítr. Je jako fén, který vlhkost vyfouká dřív, než se voda vsákne. A zalévejte chytře. Pomoci vám může například závlahový mikrokapkový systém s dávkovačem. Precizní dávkování vody vám ušetří na spotřebě, protože se každá kapka dostane na správné místo.Zdroj: FamilyHandyman.com, ČeskéStavby.cz
