Možnosti nátěrů dřevěného zahradního nábytku jsou v zásadě tři. Liší se podle druhu dřeviny, nutnosti údržby (rozsahu poškození) a také požadovaných odstínů. Dub, buk, teak, maserantduba, meranti atd… Tyto dřeviny se doporučuje v zásadě pouze napouštět olejem. Lakovat můžeme z tvrdých dřev pouze buk a dub, který je dobré natírat lakem podlahovým. Cizokrajné dřeviny se však ošetřují jedině olejem a prospěje to i buku a dubu. Důvodem je vysoký obsah tříslovin. Pokud ošetříte cizokrajnou dřevinu lazurou, popraská pravděpodobně povrch dřeva a začnou odpadávat šupiny lazury. A to dokonce již za 3 měsíce od takového ošetření. Vlastně můžeme hovořit o poškození, nikoli o ošetření dřeva. Pokud ošetřujeme zahradní nábytek olejem, je to třeba provést dvakrát za rok. Před sezónou a na konci sezóny. Některé cizokrajné dřeviny také ošetřovat nemusíme, ale jejich povrch zešedne. Pro někoho nevzhledné, pro jiného žádaná patina. Olejem můžeme měnit odstín dřeva, je však třeba vybírat citlivě. Smrk, borovice, modřín, to jsou nejčastější měkké dřeviny, jaké se u nás používají. A nejen k výrobě nábytku. A právě pro měkké dřevo je nejlepší možnou ochranou tenkovrstvá lazura. Pokud bychom aplikovali lazuru silnovrstvou, mohli bychom mít pocit, že jsme se k nábytku přilepili, především při vstávání. Lazura navíc umožňuje změnu barevného odstínu. Je však třeba postupovat jinak než v případě použití lazury bezbarvé. Odstín dřeva změníme tak, že nejprve dřevo namoříme barevným mořidlem do požadovaného odstínu a teprve po zaschnutí mořidla dřevo natřeme bezbarvým lakem. Získáme tak ochrannou vrstvu, která ochrání zahradní nábytek na dobu až 7 let. A pozor, lazury snese pouze masivní dřevo, lisované deskové materiály se navíc pro výrobu zahradního nábytku vůbec nehodí. Lazuru též nelze použít na dýhu, jelikož ta nemá dostatečnou hloubku, díky které by materiál mohl proniknout do dřeva. Ovšem i dýhovaný nábytek je do zahrad nevhodný. Dýha se vlivem počasí sloupá. Kromě samotné chemické ochrany dřeva zároveň odstraňujeme „šrámy“, čili rýhy, škrábance apod. Zároveň se zbavujeme nežádoucího zešednutí povrchu dřeva. Použít lze například čistič na dřevo, který se nanese na povrch dřevěného nábytku štětcem a necháme cca hodinu působit. Dřevo čistič vsákne a obnoví se tak jeho vzhled. Pokud ještě místy zůstanou šedé fleky, nátěr čističem zopakujeme. Jestliže již dřevo vypadá původně, opláchneme je na závěr vodou. Poté necháme dřevo pořádně uschnout, ale pozor – ve stínu! Nikoli na plném slunci. Před samotným nátěrem je ještě třeba povrch dřeva zbrousit, a to i pokud jsme použili čistič dřeva. Šrámy času jsou prostě také nežádoucí. Navíc zbroušením odstraňujeme i zašedlý povrch dřeva, čistič proto není třeba používat. Prostě můžeme, ale nemusíme. Brousíme však jen jemně, nikoli do hloubky. Před použitím lazury je třeba dřevo ošetřit impregnací vůči houbám a škůdcům (zároveň s impregnací můžeme řešit i odstín dřeva). Míra aplikace lazury je závislá na zátěži, jaká bude na dřevo působit. Dřevo plně vystavené klimatu natíráme alespoň třikrát, dřevo schované pod zastřešenou pergolou, besídkou apod. stačí natřít dvakrát. Pokud ošetřujeme tvrdé dřevo olejem, nepoužívá se již mořidlo. Olej se natírá štětcem a stírá hadrem, případně nanáší i roztírá (roztahuje) hadrem. Přebytečný olej je třeba stírat po celou dobu provádění nátěru, aby se na dřevě netvořily skvrny.Po prvním nátěru lazurou pro změnu dřevo pustí takzvané vlasy, proto je potřebné po zaschnutí nátěru jemné přebroušení jemným brusným papírem o hrubosti 180. Jednotlivé vlasy by se jinak mohly trhat a hrozilo by narušení ochranné lazury. Poté nátěr lazurou ještě alespoň jednou zopakujeme. Přečtěte si také související rady čím natřít zahradní nábytek.
