Způsobů dělení svítidel je dlouhá řada. Mnohdy se setkáme i se zjednodušeními například na svítidla plošně svítící a bodová, realita je však mnohem složitější. Osvětlení v zásadě rozdělujeme na interiérové a venkovní, kde je vyžadován vyšší stupeň ochrany (IP). To však platí i pro místnosti se zvýšeností vlhkostí a vlhčí provozy uvnitř budov. V interiérech by mělo osvětlení splňovat konkrétní hygienické normy, ovšem u rodinných domů, bytové výstavby a rekreačních zařízení jde pouze o doporučení z pohledu hygienika. Hygienická legislativa neřeší podmínky bytových prostor. Je však třeba se při vybavování těchto prostor osvětlením řídit vyhláškou o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 137/98 Sb. O to přísnější jsou ale normy pro osvětlení pracovišť, což jsou obvykle také interiéry. Zde se musíme řídit nařízením vlády č. 178/2001 Sb. v § 3. Dle něj je základním požadavkem, že osvětlení (denní, umělé i sdružené) musí odpovídat nárokům vykonávané práce na zrakovou činnost, pohodu vidění a bezpečnost zaměstnanců v souladu s normovými hodnotami. Normovou hodnotou se zde rozumí konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě. Osvětlení je prostě důležité, o to složitější je proto jeho výběr. Kromě rozdělení na osvětlení interiérové a venkovní lze osvětlení dělit i podle objímek, hodnoty jištění, principu svícení konkrétního zdroje světla apod. U venkovních svítidel najdeme menší výběr a více technická řešení, to u svítidel interiérových se výrobci a designéři opravdu vyřádili. Vždyť na to nakonec měli celá staletí a tisíceletí. Od objevení přípravy ohně přes louče, vybíjených populací velryb, jejichž tukem se především svítilo, přes lampy petrolejové a svíčky voskové až po první jedince od vynálezu žárovky. Ovšem klasické žárovky jsou dnes zařazeny do kategorie topidel a jsou nahrazovány zdroji světla úspornými. Avšak svítidla samotná, čili to vše, co nese zdroj světla a do čeho je přiváděna elektřina, či co si ji vyrábí samo ze sluneční energie, prochází evolucí doslova nekonečnou. Svítidla se vyrábí z mnoha různých materiálů a jejich kombinací a dlužno říci, že na své si přijde opravdu každý. Podle intenzity a dosahu rozeznáváme umělé osvětlení celkové (rovnoměrné osvětlení prostoru bez ohledu na zvláštní místní požadavky), odstupňované (v části prostoru zesílené na vyšší intenzity, třeba tam, kde se vykonává nějaká práce), místní (doplňuje celkové osvětlení a je samostatně ovládané, může být i bodové, kdy zvyšuje osvětlenost na omezené ploše), kombinované (celkové nebo odstupňované osvětlení je doplněno osvětlením místním), nouzové a náhradní.Celkové osvětlení, které je u nás tradiční, může být přímé (všechno světlo od zdroje dopadá na pracovní plochu nebo podlahu), polopřímé (část světla dopadá na stěny a strop), smíšené (světlo je rozptýleno do prostoru všemi směry) a nepřímé (všechno světlo dopadá na strop či stěnu a prostor je pak osvětlen pouze světlem odraženým). Nejčastěji používáme osvětlení polopřímé, které na nás působí nejpříznivěji. Ovšem i v prostorech, kde jsme zvyklí na celkové osvětlení, je často třeba osvětlení místní a odstupňované. A často je toho dosahováno právě kombinací.Na pracovištích se pak často setkáváme i s osvětlením sdruženým, kdy umělé osvětlení doplňuje osvětlení denní. V každém případě platí, že každý typ osvětlení má své výhody a nevýhody, proto by volba osvětlovacího systému měla být řešena především podle toho, o jakou místnost jde a jaké činnosti zde chceme vykonávat. Proto je umělé osvětlení navrhováno tak, aby vyhovovalo všem nárokům (zrakovým úkolům) na náš zrak v konkrétním prostoru. Úroveň osvětlení musí odpovídat druhu běžně vykonávané práce, musí být rovnoměrné, rozložení jasů ploch v zorném poli musí být přiměřené, musí být zvolen vhodný převažující směr osvětlení a stínivost, musí být omezeno možné oslnění, zvoleno vhodné spektrální složení světelného zdroje a přiměřené podání barev. Praktická je též možnost použití místního přisvětlení a regulace celkového osvětlení. A nutná je také údržba a pravidelná kontrola osvětlovací soustavy. Obecně pak platí, že intenzita umělého osvětlení musí být tím větší, čím menší detaily musí člověk svým okem rozeznávat, čím menší jsou kontrasty rozlišovaných ploch a čím déle trvá zraková činnost. Interiérové osvětlení dále můžeme rozdělit na stropní a stěnové, závěsné, bodové osvětlení, stojací lampy a lampičky, LED panely a pásky apod.Stropní osvětlení (přisazené) je takové osvětlení, kdy nevidíte závěs (lanko, kabel), čili svítidlo je kotveno přímo na stropě. Toto osvětlení není tak výrazným estetickým prvkem interiéru jako například zavěšený lustr, ovšem jeho variabilita je ohromná. Kromě svítidel s difuzéry z mléčného skla, které mohou vypadat třeba jako jakési létající talíře, sem můžeme zařadit i zabudovaná světla bodová, kterých musí být vždy více (nedovedou osvětlit větší plochy).Stropní osvětlení závěsná, tedy u nás stále ještě tradiční lustry, patří mezi hlavní (centrální) osvětlení prostor, jsou obvykle nejvýraznějším světelným zdrojem každé místnosti, ve které jsou instalovány. Tato osvětlení bývají zavěšena na lanku nebo tyči a často vyžadují vyšší stropy, abychom o lustr nemohli zavadit hlavou. Při nižších stropech je umisťujeme nad konferenční stolek či jídelní stůl, tedy tak, abychom pod lustrem nemohli chodit. Některé lustry vyžadují hodně pevný závěs, což bývá obzvláště ve starých chalupách s prkennými, rákosem pobitými stropy, problém. Délku závěsu je pak obvykle možné nastavit podle potřeby. Celkové, hlavní a tedy plošné osvětlení vždy zajistí dobrou viditelnost na větší ploše, hodí se především do kuchyně, koupelny, domácí kanceláře nebo studentského a obývacího pokoje. Nejběžnější typem těchto svítidel jsou stropní svítidla s mléčným opálovým difuzorem, dále pak LED panely (LED světelný zdroj svítí do hrany difuzoru svítidla, tedy panelu), které nabízí výborné cenové relace a širokou škálu provedení (vestavné, stropní, závěsné…). Celkové osvětlení též může být skryté v sádrokartonu pomocí hliníkových profilů a LED pásků.Bodové osvětlení (spotové) je vyráběno v mnoha variantách (např. jednobodové až vícebodové). V dnešní době je u bodových světel možné počet světel, kolejnice i spojky variabilně složit podle svých potřeb. Bodová svítidla (bodovky) jsou velice flexibilní, světlo si můžeme podle potřeby vždy nastavit. Umístit je přitom lze kromě stropu (stropní bodová svítidla) i na zeď, do stropních podhledů, na přiznané trámy apod. Bodovky s šetrným LED zdrojem světla pak snadno umístíme i do sádrokartonových desek. Bodová svítidla vytvoří útulnou atmosféru. Jejich instalaci doporučujeme především v obývacím pokoji, ložnici, na chodbě, ale i kuchyni a koupelně. Bodová světla lze pořídit instalovaná do napájecí lišty, jako stropní bodová svítidla a třeba stropní vestavná bodová svítidla pro montáž do sádrokartonu. LED panely též představují moderní zdroj světla schopný výborně nahradit hlavní osvětlení místnosti, tedy obvykle to stropní. Je však oproti například lustru náročnější jejich instalace. Abychom ušetřili místo, instalují se tyto panely obvykle jako podhledové svítidlo (tedy umístěné v sádrokartonu a nebo ve zdi). Některé typy však můžeme i zavěsit od stropu. Předností LED panelů je rovnoměrné a příjemné rozložení světla. To takové LED pásky jsou vynikajícím řešením pro orientační osvětlení všude, kde to jen jde. Od podsvícení či osvětlení nábytku až pod chodby a schodiště. Jde vlastně o LED diody zapuštěné do samolepicího pásku, který je velice ohebný a můžeme jej instalovat i do méně přístupných částí bytu. Tyto pásky se vyrábí i pro použití v zahradách. Stojací lampy a stolní lampy a lampičky, to je kapitola sama pro sebe, hlavně pak spolu s lustry opravdu velmi tradiční. Nabídku najdeme v mnoha barvách, tvarech, materiálech a designech, prostě je radost si vybírat. Ideální jsou na pracovních stolech, v pracovních koutech, ložnicích, předsíních apod. Některé prostě někam postavíme a víc nelze dělat, pouze svítit, jiným lze různě ohýbat ramena se zdroji světla, čímž nabízí vysokou variabilitu osvětlení. Lampy a lampičky též nabízí různé úchyty, spony a klouby, proto nemusí zrovna jen stát na stole či podlaze. Stojací lampy pak jsou například výborným doplňkem bodového osvětlení, který zútulní obývací pokoj. Co se týká osvětlení jednotlivých druhů místností, nároky na světlo se zásadně liší. Koupelnová stropní, nástěnná a doplňková světla mají svá specifika především z hlediska bezpečnosti (vyšší krytí, voděodolnost), při instalaci je navíc třeba dodržovat ochranné zóny (což platí i pro zásuvky a vypínače). Obecně platí, že v koupelnách potřebujeme především osvětlovat detaily a pokud instalujeme v těchto menších prostorách například více světel bodových, nepotřebujeme již žádný hlavní zdroj světla. Specifikum pak též představuje osvětlení zrcadla na stěně nad umyvadlem, to je obzvláště důležité a nejen pro ženy.Osvětlení kuchyně lze též řešit stejně jako koupelnu techničtějším způsobem oproti pokojům obývacím a ložnicím. Hodně zde využijeme klasické nebo ledkové zářivky, případně ale i LED žárovky, panel či pásky. Obzvláště důležité je osvětlení sporáku, to však často řeší digestoř, stejně jako celé pracovní plochy. Hlavní stropní osvětlení pak lze umístit například v podobě menšího závěsného lustru nad jídelní stůl. Údaj o stupni ochrany konkrétního svítidla nám říká, jak vysoká je jeho ochrana před poškozením vniknutím cizích předmětů (prachu, vody atd.). Označuje se IP kódem (např. IP44), kdy první číslice za písmeny IP udává ochranu před nebezpečným dotykem a před vniknutím cizích předmětů, druhá číslice pak udává stupeň ochrany proti vniknutí vody. Čím vyšší je dvojčíslí, tím větší odolnost svítidlo má, tím více je chráněno.
