Kromě zimy se zvěř poblíž lidským obydlím příliš neodváží, ale nedostatek potravy ji v zimě vyžene z úkrytů a plání, načež poškodí naše výpěstky. Obzvláště pro mladé sazenice a keře menšího vzrůstu pak může být okus fatální. K chuti zvěři přijdou především mladé výhonky, přičemž ale zvěř okouše i lýko, kterým proudí voda a bez kterého dřevina uschne. Samozřejmě je nejlepší mít oplocen celý pozemek, to však v mnohých případech nelze, ať již z jakéhokoli důvodu. Je proto třeba ochránit alespoň mladé a menší stromky a keře. U starších a vzrostlejších dřevin dojde pravděpodobně pouze k okusu nových pupenů na koncích větví a pouze do výšky, kam zvěř dosáhne, což ale není pro život dřeviny nebezpečné. Kmeny dřevin můžeme chránit pletivem a nebo zábalem. Použít lze kov (drátěné pletivo a chráničky), plast (plastové chráničky), ale i textilie. Pomůže také vápenný nátěr kmene. Plastová ochrana má nevýhodu v krátké životnosti, ovšem například poplastované pletivo vydrží mnoho a plast navíc prodlouží životnost samotného drátu. Pokud pak pletivo dobře umístíme a zajistíme, bude ochrana účinná. Ovšem stromy lze obehnat i jednoduchým dřevěným plůtkem, přes který se zvěř nedostane k lýku, ovšem tyto plůtky je třeba pravidelně chránit nátěrem, proto jde o drahé řešení. Dobré je chránit v zimě i některé živé ploty, obzvláště zeravy (túje) velmi trpí okusem a nesnáší jej. Máte-li nově vysazený živý plot a budete nějaký ten rok čekat, než se rozroste a jeho hmota zapojí, bez ochrany to nepůjde. Okus mladých sazenic by mohl způsobit fatální škody, které se u živých plotů mohou vyšplhat na hodně vysoké částky. Sazenice pak buďto uhynou, nebo se jejich růst natolik zpomalí, že jim bude trvat celou jednu sezónu, než se zase proberou. Ovšem zakrývat živý plot mechanickou ochranou není praktické ani vzhledné, proto si musíme vypomoci chemickým prostředkem. A přitom nejde o novinku, chemická ochrana před okusem se používá již dlouho.Například v lesnictví jsou běžné takzvané pachové ohradníky. Chemické přípravky jsou na dřeviny buďto stříkány a nebo natírány, pozor však, nejde o trvalou ochranu, je ji třeba pravidelně opakovat. A čím více prší, tím méně tato ochrana vydrží (výrobci zaručují pouze 2 až 6 měsíců). U chemické ochrany je proto předností snadná aplikace, stinnou stránkou však neustálé opakování investice. Již jsme zmínili, že chemická ochrana je známa velmi dlouho a tento fakt je doslovný. Již naše babičky totiž měly své postupy a i my je můžeme vyzkoušet. Používaly například voňavé mýdlo (mýdlový roztok), vylévaly lógr z kávy na záhony a okolo stromků, používaly prý i lidské vlasy. Ovšem v posledním si nejsem jist, zda to bylo reálné, jelikož ještě nedávno panovala na vsích pověra, že ustřižené vlasy se musí spálit.V každém případě ale byly používány takové prostředky, které měly za cíl znepříjemnit zvěři příjemnou vůni dřevin a jiných rostlin v zahradě. Je též třeba odstranit další lákavé věci, jako například spadaná jablka a to platí i pro kompost. Pokud je na něj navážíte, zakryjte je například posekanou trávou, která při tlení nepříjemně zapáchá. Určitě je ale lepší jablka na kompost nedávat vůbec, jelikož se z tlejících jablek uvolňují spóry plísní. Babičky též používaly ochranu zvukovou například v podobě větrných zvonkoher. Ultrazvukový odpuzovač bude pro změnu rušit i hlodavce a kuny či lišky, čili drobné škůdce. Zvonkohru si snadno vyrobíme sami, za ultrazvukový odpuzovač zaplatíme několik set korun. V každém případě ale nelze zaručit účinnost, čili je lepší vsadit na soubor opatření, pokud chceme mít jistotu.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
