Přelom nastal v sedmdesátých letech, kdy se prosadilo dodnes používané konstrukční řešení – tedy okno sestavené z extrudovaných profilů z PVC s jednou hlavní komorou s kovovým zesilujícím profilem a s jednou nebo více předkomorami. Postupně výrobci oken optimalizovali složení PVC a vylepšovali nejrůznější detaily, rozšiřovali jednotlivé systémy a nabídku doplňků.Dnešní situaceAby plastová okna dostoupila původnímu požadavku uživatelů na zvyšování úspor za energie, výrobci neustále snižují prostup tepla. V současné době je standardem pětikomorová skladba profilů při hloubce alespoň 80 mm se součinitelem prostupu tepla U = 1,1 až 1,4 W/m2K. Někteří výrobci navíc komory vyplňují tepelně izolační látkou. U nové generace profilů je pak běžná stavební hloubka 85 mm s počtem komor 6, trojitým těsněním a izolačním trojsklem. Hodnota U je zde menší než 0,8 a dosahuje až k hodnotám 0,4 W/m2K. Budoucnost?Druhá fáze vývoje plastových oken, kdy se především vylepšovaly jejich základních vlastnosti, je, zdá se, u konce. Navíc jakékoli skeptické diskuse o kvalitě a vhodnosti používání plastových oken se ukázaly jako neopodstatněné.Odborníci se shodují, že inovační potenciál plastového okna rozhodně není vyčerpán. Vývoj plastových oken v tuto chvíli směřuje těmito třemi atraktivními směry:Modulární okna - Na základní plastový profil bude možné připevnit specializované moduly. Zvenku izolační modul s designem odpovídajícím architektonickému záměru objektu, zevnitř různé dekory a materiály včetně dřeva či potahových látek. Kladem bude kombinace výhod různých materiálů, nesčetné variace a jednoduchá výměna.Okno jako nedílná součást stavby - Komory okenních profilů mohou být osázeny senzory, servopohony a elektronikou řídící klima budovy. Dále mohou obsahovat komunikační systémy, elektrická vedení a osvětlení, případně i další komponenty pro interakci s budovou. Architektura skla - Trend stavby fasád směřuje v současnosti k architektuře skla. Systémy plastových oken mohou být uplatněny jako fasády, například i s prvky pasivního či aktivního využívání sluneční energie nebo pro přenos světla do vnitřních prostor. Jisté je jedno. Celkový vývoj směřuje k takzvaným inteligentním oknům. V budoucnu tak bude běžné například centrální uzamykání všech oken a dveří při opuštění budovy, větrání řízené rekuperační jednotkou, automatické přepnutí ventilace přes vzduchové filtry při zhoršení kvality venkovního ovzduší (příp. její uzavření), automatické větrání na základě měření vlhkosti a teploty vzduchu nebo naprogramované osvětlení místností dle venkovního světla. Tomu všemu se budou snažit vyhovět i plastová okna budoucnosti.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
