Sklepy jsou prostory umístěné částečně a nebo zcela v terénu, tedy pod jeho povrchem. A pokud dům sklep má, na sklepě spočívá váha jeho nadzemní stavby, zcela i částečně v závislosti na ploše sklepa. Údržba a opravy sklepů jsou proto velice náročné. Dokonce existují případy, kdy sklep vybíhá svou plochou mimo dům i pozemek vlastníka sklepa, například pod okolo vedoucí silnici. A často to kromě vlastníka sklepa nikdo již neví. Původní stavební dokumentace neexistuje, navíc byly takové sklepy stavěné často načerno. Zásadní je pevnost materiálů, ze kterých byly sklepy stavěné a také jejich schopnost odolávat vlhkosti. Pokud se ve sklepě projeví statické poruchy, například rozličné posuny, pootočení a nebo vyboulení stěn, případně trhliny způsobené statickými deformacemi, či destrukcí zdiva jiného charakteru (např. vlivem vlhkosti). Některé trhliny nemusí měnit svou velikost, mohou se zdát neaktivními, přesto je třeba tyto trhliny sledovat. Obvyklé bývá, že se v závislosti na venkovních podmínkách mění, jelikož se mění i síly a tlaky shora. Nejčastější příčinou trhlin bývá nekvalitní založení budov, které pak způsobuje poklesy a deformace nosných konstrukcí sklepa i nadzemních podlaží, ovšem může jít i o důsledky tlaků zeminy z boku. Ovšem značné destrukce může způsobit i již zmíněná vlhkost, především ve sklepech bez vodotěsných izolací, čili hydroizolací. Tato vlhkost pak způsobuje destrukci prakticky všech použitých materiálů včetně kamene, cihel, pojiva a dřeva samozřejmě. Ve vápenných maltách vlhkost mění charakter a vlastnosti vápenných sloučenin, ty krystalizují a dovedou změnit svůj objem až o 300 %. V případě malt s podílem cementu pak vzniká takzvaný cementový bacil. Vlhké mapy často s výkvětem vodorozpustných solí způsobujících destrukce povrchových vrstev pak ovlivňují i vnitřní mikroklima sklepů. Tvoří se tak podmínky výskytu mikrobiálních škůdců. Byť mohou na první pohled vypadat důsledky působení vlhkosti stejné, příčiny se mohou lišit. A právě podle příčin je třeba volit způsob sanace, nikoli jen podle důsledků. Pokud do stěn proniká srážková voda, musíme tomu zamezit, stejně tak je třeba zatočit se zemní vlhkostí, ale jinak. V tomto případě může být dokonce třeba i odčerpávání vody ze sklepa, pokud máme zvýšenou hladinu spodních vod. Ovšem příčinou může být i provozní voda, která proniká shora, navíc se může nepříjemně projevit na vyúčtování. Díky tomu však poznáme, že nám prasknul rozvod vody za vodoměrem, podle zápachu zase poznáme prasklou kanalizaci. Voda též může unikat prasklinou v bazénu, ale může jít i jen o pouhou kondenzaci, která je způsobena rozdíly venkovních a vnitřních teplot zdiva (ke kondenzaci dochází, pokud se vzduch u povrchu ochladí na teplotu rosného bodu). Problémem je též relativní vlhkost vzduchu, která přináší problémy s plísněmi, je-li vysoká (od 85% výše je to vážný problém). Drobné vady se odstraní snadno, například menší trhliny stačí vyplnit vápennou maltou, plastovým tmelem či pryskyřicí. Vždy je třeba zvážit, zda použít materiál, který umožňuje difuzi a nebo ne. Materiály umožňující difuzi nejsou dost pevné a za nevhodných podmínek podlehnou destrukci. Pevnější jsou plastové tmely, které difuzi neumožňují, ovšem právě neumožnění prostupu par a vlhkosti může způsobit další poruchy.Možným řešením může být také zpevnění základů a nebo i stěn. Možné je provést postupné podezdívání či podbetonování základů, rozšíření základů, přenos zatížení od základů na jiné konstrukce (třeba jiné základy, které jsou pevnější).Aplikovat lze též železobetonové konstrukce na podlaze sklepa, třeba rozpěrné desky, vodorovnou rámovou konstrukci (postaví se žebra s pasy podél stěn sklepa, ty z části zvětší plochu základů a sníží napětí v základové spáře). Provádí se též hlubinné zakládání pomocí pilotů a mikropilotů, jde ale o velmi drahé řešení, které je vhodné jen u velice cenných historických a památkově chráněných budov. Pokud potřebujeme provést sanaci vlhkého sklepa, je třeba začít měřením vlhkosti vzduchu a brát ohled na budoucí způsob užívání sklepa. Třeba ve vinných sklípcích je vlhkost a nějaké ty plísně naopak žádoucí. Je také třeba posoudit větrání sklepa a navrhnout způsob, jak je zlepšit. V tomto případě jde především o ochranu před plísněmi. Ideální je pro sklepy přirozená ventilace (funguje na principu tlakových rozdílů hustot venkovního a vnitřního vzduchu), roli však hraje i vítr a komínový efekt (šachtová ventilace). Pokud to jinak nejde, je třeba zajistit ventilaci nucenou.Odvlhčení lze zajistit i za pomoci izolací, tedy izolací dodatečných. V tomto případě je třeba brát ohled na umístění budovy v terénu, příčinách vlhkosti a její výši, stejně jako míře destrukce, kterou způsobuje a způsobu, jak budeme sklep používat. Často totiž není třeba dělat vůbec nic. S vyšší vlhkostí se ve sklepech mnohdy doslova počítá a pojem „suchý sklep“ nebyl dříve ani příliš znám. Vhodným řešením může někdy být i zateplení pomocí tepelné izolace uložené na strop sklepa, zateplit však lze i jeho stěny a při výběru vhodného materiálu tak lze bojovat právě i s vlhkostí. Na stropy bývá doporučena tloušťka izolace 8 až 10 cm. Konstrukce vždy izolujeme z chladnější strany, může se proto v konkrétním případě stát, že bude vhodnější dům obkopat a izolant vložit okolo. Pokud bychom izolovali z teplejší strany, zhoršoval by se problém s kondenzací.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com
