Domy staré, běžné novostavby, domy nízkoenergetické, pasivní, nulové a aktivníVe staré zástavbě najdeme často zastaralou otopnou soustavu, která je i silným zdrojem nežádoucích emisí, nezateplenou obálku domu, větrání pouhým otevíráním oken a špatně odizolovanou konstrukci včetně otvorových výplní. Potřeba tepla na vytopení interiéru je v těchto domech i více jak 200 kWh/(m2a), čili více jak 200 kWh na každý metr čtvereční podlahové plochy interiéru ročně. Zatímco běžná současná novostavba (a nemělo by tomu tak již být) spotřebuje k vytápění interiéru až 150 kWh/(m2a), nízkoenergetické domy nejvýše 50 kWh/(m2a), což již představuje opravdu vysoké úspory (samozřejmostí je zateplení obálky domu, instalace tepelně izolačních oken a dveří, kvalitní zateplení půdy či alespoň stropu posledního podlaží a též zateplení základů) a domy pasivní dokonce méně jak 15 kWh/(m2a), v pasivním domě prakticky nepotřebujeme ani doplňkový zdroj tepla (s výjimkou rekuperace), přičemž je využíváno zbytkového tepla zvenčí, které se dovnitř dostává velkými plochami oken směřujícími na jih, ale i tělesného tepla obyvatel domu (37 oC je víc, než poskytuje podlahové topení) a tepla z elektrických spotřebičů. Ideálním pasivním domem je vlastně obrazně eskymácké iglú, kde stačí k vyhřátí pobyt jeho obyvatel a jedna zapálená svíčka. Existují též domy nulové (v zahraničí označované jako Energie plus), které dokonce dovedou vytvořit přebytek tepla (najdeme zde i rozsáhlou plochu fotovoltaických panelů) a domy aktivní, které jsou schopny prodávat elektřinu do veřejné sítě. Potřeba tepla na vytopení interiéru je zde menší jak neuvěřitelných 5 kWh/(m2a). A právě dnes je nejčastější výstavba v nízkoenergetickém standardu.Pro nízkoenergetické domy je typická otopná soustava o nižším výkonu, využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce a řízené větrání. Hlavní důraz je přitom u nízkoenergetické výstavby kladen na vyváženost kritérií, čili je třeba, aby byly veškeré vstupy ve vzájemných proporcích a pokud nelze konkrétní kritérium splnit (například orientaci pozemku), musíme přidat v jiných opatřeních. Nepředimenzovat ani nepoddimenzovat krb či krbová kamna s krbovou vložkou!Zaměřme se však na vytápění nízkoenergetických domů. Jedním z ideálních řešení pro vytápění (ale i jako doplňkový zdroj tepla) je krb či krbová kamna. Ovšem zapomeňme v tomto případě na topidla o vysokých výkonech. Prostě už jen proto, že při nízkých tepelných ztrátách celého domu vyplývá z logiky věci, že nemůžeme instalovat krb s krbovou vložkou, která má výkon vyšší o násobky než jsou tepelné ztráty celého domu. Při výběru krbu či krbových kamen s krbovou vložkou je proto třeba dbát kromě vzhledu především na technické parametry - minimální, nominální a maximální výkon, kterých zdroj tepla dosahuje. V rozmezí minimálního a maximálního výkonu pak můžeme zdroj tepla regulovat. Na nominální výkon pak pracuje při optimálních podmínkách.V zásadě jde o to, že pokud bychom chtěli dosáhnout výrazně předimenzovaným zdrojem tepla nižších výkonů, bude zařízení dehtovat, bude mít špinavé sklo, komín se bude zanášet a požitek z ohně se nám prostě vytratí. Stejně tak ale není možné instalovat kamna poddimenzovaná, jelikož dosahováním vyšších výkonů se poškodí, ať už jakkoli. Je proto důležité, aby požadovaný výkon určil odborník, nejlépe již projektant při návrhu nového topného systému pro nízkoenergetický dům.Trendem je u krbů a kamen pro nízkoenergetické domy kromě nízkého výkonu také velké prosklení, zajištění přívodu vzduchu a vhodný výběr komína odpovídajícího výkonu zdroje tepla, případně vyvložkování či vyfrézování komína stávajícího, pokud je to v daném případě třeba. Ovšem u novostaveb plánujeme předem a zdroj tepla i komín volíme současně. Výpočet výkonu krbů a kamenDůležitý je tedy nejen design zdroje tepla, tvar a materiál, ale hlavně správně zvolený výkon. Kamna se správně zvoleným výkonem mají pracovat na cca 60-70% svého maximálního výkonu (nominální výkon)! Záleží též na tom, zda budou hlavním zdrojem tepla a nebo doplňkovým. Krby a krbová kamna pro doplňkové topení vybíráme ve spodní hranici vypočteného výkonu (rodinných domů a bytů), zatímco u rekreačních objektů (chaty a chalupy) se držíme horní hranice, případně navýšíme výkon o 30 až 50% (potřebujeme velký výkon kvůli vytápění vymrzlé budovy, ve které netopíme stále). Pokud se však v objektu bude krbem či krbovými kamny s krbovou vložkou topit stále, musíme se držet střední hodnoty vypočteného výkonu. Aby bylo možné potřebný výkon správně vypočítat, potřebujeme znát objem místností, které budou vytápěny (v m3), izolaci domu a jeho tepelnou ztrátu (nízkoenergetický dům dosahuje hodnot cca 23 W/hod/m3), způsob využívání a četnost topení (důležité pro přesný výpočet), umístění domu (klimatické pásmo), což rozhoduje o množství studených dní a délce topné sezóny. Čím chladnější pásmo, tím větší potřebujeme výkon zdroje tepla. A zjednodušený výpočet?součet objemů místností (v m3) x tepelná ztráta = výkon (v kW)Pokud nám vyjde například hodnota 7 kW, potřebujeme jako hlavní zdroj tepla pro byt či rodinný dům zařízení s optimálním výkonem 6 - 8 kW, nebo v rozmezí výkonu 3 - 10 kW, přičemž maximální výkon by neměl přesáhnout 11 kW!Teplovodní nebo teplovzdušnou krbovou vložku?Konkrétní řešení pro daný dům musí opět navrhnout odborník. Samozřejmě ale záleží i na osobních preferencích, někdo upřednostňuje vložky teplovodní, jiný teplovzdušné, a to jak odborníci (např. kamnáři), tak koncoví uživatelé – zákazníci. Teplovodní krbové vložky využívají jako médium vodu - právě jejím prostřednictvím předávají teplo. Při spalování v krbové vložce s vodním výměníkem vzniká energie, která je z části odevzdávána jako sálavé teplo přes sklo, její větší část však ohřívá vodu ve výměníku ohniště. Ohřátá voda se poté dostane pomocí oběhového čerpadla do zásobníku topného systému (akumulační nádoby). Můžeme tak ohřívat užitkovou vodu, nebo podporovat vytápění dalších místností. Tento princip je ideální v kombinaci s centrálním topným systémem (ústřední topení, podlahové topení).Systém je složen z teplovodního výměníku krbové vložky, přívodu studené vody (výpusť výměníku), odtoku teplé vody, systému chladící smyčky, oběhového čerpadla, třícestného směšovacího ventilu, expanzní nádoby, pojistného ventilu a akumulační nádoby. Teplovzdušné krbové vložky vytápí interiér teplým vzduchem, který je po domě rozváděn izolovanými hadicemi nebo plochými kanály. Vždy přitom musí být zajištěna zpáteční cesta vzduchu (zpět ke spotřebiči). Rozvody vzduchu jsou samotížné (dopravní cesta topného media není delší jak 4 metry horizontálně) nebo nucené (využívají ventilátor). U rozvodů instalovaných na neizolovaných půdách je nezbytná dodatečná izolace teplovzdušného vedení (hrozí zde vznik vodního kondenzátu v potrubí, přičemž vzniklá vlhkost je živnou půdou pro plísně a bakterie). Předností teplovzdušných krbových vložek je rychlý náběh tepla, vyšší okamžitý výkon, levnější pořizovací náklady (oproti akumulaci), vytopení většího objemu místností (cirkulace vzduchu) a nižší hmotnost. Zápornou stránkou je častější přikládání, propojení všech místnosti zvukově, roznášení pachů a prachu po celém domě a velké rozdíly teplot u podlahy a u stropu. Teplo vznikající při spalování na povrchu krbové vložky je odváděné do vytápěných prostor pomocí konvekce (proudění) teplého vzduchu výdechovými otvory (mřížkami) na plášti krbu. Pro fungováni konvekce je třeba zajistit dostatečné množství přiváděného chladnějšího vzduchu od podlahy do prostoru pod vložkou a následný výdech z horní části obestavby do vytápěného prostoru. Pokud se rozhodnete, že budete vytápět teplým vzduchem i další místnosti, měl by být vzduch odebírán z horní části teplovzdušné komory a dále transportován samotíží nebo nuceně. A je též nutné zajistit odvedenému vzduchu cestu zpět ke krbové vložce. Zdroj: www.kamna-i-krby.cz
