Po několikaleté vlastní zkušenosti si klademe otázku, proč tak málo českých lidí je schopno ocenit tak krásný obor jakým je zahradní a krajinářská architektura a zahradnický obor vůbec. Proč jsou zahradníci tak nízko na pomyslném žebříčku obdivu, daleko za ostatními řemesly? Vždyť zkrášlovat přírodní prostředí, okolí našich sídel a jednotlivých domů, je jeden z nejvýznamnějších lidských oborů. Zejména pro oblast zemí českých a moravských je toto znevážení zahradnického oboru téměř místním koloritem. A z naší historie víme, že tomu nebylo vždy tak. V dobách první republiky bylo povědomí lidí o zahradní a krajinné tvorbě velmi dobré. Opustíte-li dnes v podstatě pomyslné geografické hranice naší malé republiky, zjistíte, že v ostatních evropských zemích (a to nejen v těch na západ od našich hranic) má zahradnický obor velkou tradici a úctu. Proč převážně u nás slýcháváme posměšné poznámky sousedů k osvícenému majiteli, který si nechal vyprojektovat a zrealizovat zahradu? Proč často slýcháváme na městských úřadech, že navrhujeme příliš krásné veřejné prostory, které stejně uživatelé ihned zdevastují a je vlastně škoda do nich investovat? Proč tak složité otázky tvorby zahrady a krajiny často neodborně řeší obory velmi vzdálené zahradní a krajinářské tvorbě, zejména stavební firmy? Je velmi těžké na tyto a mnoho dalších podobných otázek odpovědět, je však evidentní, že za velkou částí těchto jevů je absolutní neznalost a nepochopení plánování a realizování zeleně a v mnoha případech prostá hloupost, závist a ignorance dotčených a to jak v sektoru veřejném, tak i v sektoru privátním. Z této situace vede především cesta intenzivního vzdělávání, jisté sebereflexe, uvědomění si životních priorit, které jsou dnes u většiny populace nastaveny na přemrštěnou spotřebu a konzum. Pro nějaké výraznější hodnoty není v myslích lidí místo a koneckonců ani čas. Vše se značně zrychlilo a na kvalitu není čas ani trpělivost. V takovém prostředí se rychle prosadí nekvalitní realizátoři a různí pokoutní živnostníci. V této situaci se samozřejmě jako ryba ve vodě cítí velké stavební firmy, jež s neobyčejnou rychlostí zakládají různé divize zabývající se realizováním zeleně či si ochotně zakládají vlastní školky dřevin. Jejich motivací je pouze zisk, nikoli vytváření hodnot. Tyto divize jsou převážně vedeny v jednom případě lidmi absolutně mimo obor, či lidmi, kteří nezískali mnoho zkušeností s realizacemi a velmi rádi se přikryjí štítem velké firmy, kde se jejich vlastní odborná zodpovědnost ztrácí. Toto vše mohou snadno změnit vlastníci pozemků, zahrad i veřejné zeleně. Požadavky těchto klientů na zrealizování venkovního prostoru by měly být značné a opřené o určité znalosti. Kvalita provedení díla musí být vyžadována vždy na vysoké úrovni. Klienti by se měli naučit přistupovat k problematice pragmaticky, i zahrada prostě má svou hodnotu a to ne zrovna malou. Přestaňme se neustále obelhávat. Často slýchaný požadavek na bezúdržbovou zahrady je směšný a neprofesionální. NEEXISTUJE bezúdržbová zahrada či veřejná zeleň. Každý klient by měl hned od začátku vědět, že krásná zahrada ho bude stát nemálo finančních prostředků, spousty energie a času. Pokud není ochoten toto do zahrady investovat, neměl by ji zakládat. Samozřejmostí je porealizační i trvalá péče o vzniklé dílo. Bez této péče zahrada degraduje stejně jako každé jiné dílo. Jsme s neobyčejnou samozřejmostí ochotni platit nemalé částky za servis svého auta, péči o své tělo, pohodlí svého domova, vzhled svého šatníku, libé pocity našich žaludků. Kde se vytratila chuť platit za krásu okolí svého domu? Kde se vytratila spoluzodpovědnost za krásu veřejných prostor našich měst a vesnic? Plně věříme, že se vše zlepší s příchodem svěžího jarního větru, který vymete staré listí z našich zahrad a veřejných prostranství. Zda to bude letošní jaro, jaro příští, jaro za deset či patnáct let, bude záležet opravdu jen na nás všech.Autor: Ing. David Horák, zahradní projektant a realizátor
