Všechno chce svůj čas. A na podzim se prořezávají peckoviny. Jádroviny (jabloně a hrušně) si nechejte zase na jaro. Teď se soustřeďte na větve, které mají málo světla, byly obtěžkané plody, mají vady a jsou poškozené. U vzrostlých plodících stromů provádíme pouze udržovací řezy, kdy se odstraní pouze suché nebo nevyhovující větve. Prořezávat stromy na podzim vychází z nezbytností, nemá být sezónní módou. Pokud to není nezbytné, pro řez není opodstatnění, nezačínejte s ním. Ta jedna větvička, která je v koncepci navíc, tam vydrží do příštího podzimu. Snaha říznout si do stromu za každou cenu se může snadno obrátit snadno proti vám. Berte to prostě jako chirurgický zákrok – rizika spojená s otevřením pacienta jsou při každém zákroku, a jednou prostě padne kosa na kámen. Řeže se proto, aby se stromu prospělo. A velké rány mu prostě nepropívají. Špatně se hojí, jsou branou pro infekce, strom oslabují. Ranka by měla být co nejmenší. Už 5 centimetrů v průměru je moc. Příliš velký řez pochopitelně nemusí skončit úhynem stromu v další sezóně, ale ono se to nastřádá. A v konečném důsledku mu tak můžete nešetrnou ránou zkrátit život o desetiletí. Z principu byste každou ránu větší než 3 cm měli ošetřit, ale když se postaráte i o menší, chybu neuděláte. Žádné pahýly, odštěpky, záseky do kůry, zhmožděniny a otlaky na ostatních větvích, prosím. Podzimní řez je sadařský, nikoliv sadistický zákrok. Řez má být hladký, mírně šikmo vedený (30-45° aby po něm stékala voda), směřující na větevní kroužek. Pokud rána povede jinudy, nikdy se zcela nezacelí, jen zaschne. Řez tedy vždy provádíme v místě větvení – buď odstraňujeme vedlejší větev na větevní kroužek, nebo sesazujeme na vedlejší větev. Jinak ne. Nikdy bychom při prořezávce (a to platí i mimo podzimní řez) neměli ze stromu odebírat víc než čtvrtinu objemu koruny. Ono to může být jen pár větví, ale ve skutečnosti je to strašný masakr. Stromu bude trvat léta, než se z toho vzpamatuje a zregeneruje. Některé zákroky jsou vyloženě přehnané (řez hlavních, kosterních větví, ve snaze změnit tvar vzrostlého stromu), jiné jsou zbytečné (zakracování výhonů u starého stromu). Keř není strom, a platí to i naopak. Všechno chce své, a stromy i keře potřebují trochu jinou techniku řezu/střihu, jiné metody. A jiné nástroje. Dobrý chirurg zvládne vyoperovat zanícené slepé střevo s pomocí příborového nože, ale není to rozhodně doporučený postup. A zrovna tak budete pro řez stromů potřebovat ruční pilku, nůžky. Abyste si pak nechtěli vypomáhat pákovkami nebo motorovkou, které drtí a štěpí okolí rány. Nářadí je třeba čistit, brousit a desinfikovat, abyste s ním nenadělali víc škody než užitku.Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
