S jarem přichází doba přesazování. Převážně mladé rostliny se přesazují každoročně, starší exempláře podle potřeby. U některých robustních rostlin stačí vyměnit vrchní díl zeminy. Zkontrolujte tedy, jestli není vašim rostlinám květináč malý a kořeny se již nederou z květináče ven. Někdy se vyplatí plastový květináč raději zničit, abychom nepoškodili kořeny. Někdy si rostlina řekne o přesazení sama; zastaví se jí růst nebo jí začnou žloutnout listy. To je znamení, že je nejvyšší čas. Nezapomeňte však, že některé rostliny vyžadují speciální substrát, např. kaktusy, sukulenty, orchideje, hydroponie a další. Pro pokojové rostliny se nehodí zemina ze zahrady. Může obsahovat zárodky nejrůznějších chorob a škůdců. Substráty, které běžně pořídíte v zahradnictví, jsou složeny převážně z rašeliny a navíc obsahují již hnojiva. Rostliny, které jste nechali přezimovat na chladnějším stanovišti, přemistěte do pokoje. Po době odpočinku, kterou jste jim dopřáli v zimě na chladnějším stanovišti, se většinou bohatě odvděčí květy. Dobu odpočinku nepodceňujte. Některé rostliny, např. amarylis, bez poklesu teplot v zimě znovu nevykvetou. Pokud nemáte možnost těmto rostlinám dopřát chlad, raději si je nepořizujte. Ze začátku jara také začínáme s hnojením a zvýšením zálivky. V zimě obvykle nehnojíme nebo velice sporadicky. Nic se však nemá přehánět. Více je někdy na škodu. Mnoho vody může způsobit hnilobu kořenů, příliš mnoho hnojiva pak může celou rostlinu spálit. Proto zálivku zvyšujeme opatrně. Mezi jednotlivými zálivkami vždy necháme substrát vyschnout. Při hnojení je důležité dbát rad, které jsou uvedeny na etiketě nebo v příbalovém letáku. Od počátku hnojení připravujeme slabší koncentrát. Na trhu jsou k dostání nejrůznější podoby hnojiv od granulí, tyčinek po kapalné a krystalické. Důležité je vědět, že po přesazování se rostlina minimálně 1 měsíc nehnojí. Nikdy se nehnojí, pokud je substrát zcela suchý. Rostlině bychom mohli spálit kořeny. S příchodem zimy, kdy se zkracuje den, se ubírá denní světlo i pokojovým rostlinám. Stanoviště, které je za slunných dní plné světla, za zimních ponurých dní nemusí stačit. Některé rostliny doslova přežily zimu. V tomto případě je nejvyšší čas na jejich záchranu. Odstraňujeme suché listy a rostlinu podle potřeby přesadíme. Mnohým rostlinám pomůže pobyt venku, který je doslova ozdraví. Pokud máte zahradu nebo balkon, určitě by měly přijít od poloviny května ven. Jsou to např. palmy, cykas, cymbídium, draceny, datlovník, žumara, fíkusy… Pozor však na mráz, který by rostlinu spálil. Stejně tak jako oprášíme kabát ze zbytků zimy, je třeba provést očistu i rostlinám. Rostliny ozdobné listem sprchujeme jemným proudem vlažné vody nebo jejich listy otíráme vlhkým hadrem. Zbavíme se tak prachu usazeného na listech, který zabraňuje rostlině dýchat. Mnohdy je sprcha vhodnější než lesk na listy, který některé rostliny nesnáší. Na jaře rostliny tvarujeme. Zastřihováním usměrňujeme jejich růst. Po jarním řezu rostlina zhoustne a zkošatí. Při tvarování navíc získáme řízky, které můžeme použít pro množení. Jaro je také obdobím pro množení pokojových rostlin. Některé se množí semeny, jiné listovými nebo vrcholovými řízky, další dělením trsů při přesazování. Pokud si nevíte rady, jakým způsobem se množí vaše oblíbená rostlina, navštivte naši encyklopedii rostlin ...ZDE.
