100 druhů – 3 zemědělsky významnéKáva se vyrábí ze zcela vyzrálých semen stálezeleného keře kávovníku (Coffea). Pro svoji oblibu je kávovník dnes rozšířen téměř po celém světě v tropickém pásu Jižní a Střední Ameriky, Afriky, Madagaskaru a Asie. Byť tento rod čítá cca 100 druhů, patří mezi hospodářsky nejvýznamnější kávovník arabský (Coffea arabica), kávovník statný (Coffea canephora) a kávovník liberijský (Coffea liberica). Kávovníky dorostou do výšky až 5 metrů a jejich světlé větve nesou tmavozelené, lesklé listy. Ve vegetačním období se na rostlinách objevují shluky drobných květů, po odkvětu se na jejich místech tvoří plody – nejprve jsou zelené, později červené (ale jsou i výjimky – například žluté). Suchá nebo lépe mokrá cesta přípravy semen kávovníkuPlody v sobě ukrývají 2 semena. Semena se po sklizni buďto suší na slunci a nakonec se tepelně upravují pražením (hovoříme o takzvané suché cestě, při které ovšem nedojde k selekci nedostatečně vyzrálých a poškozených zrn), nebo se nekvalitní semena selektují pomocí vody – vyplavou totiž na hladinu (mokrá cesta), až poté dojde k sušení a pražení kvalitních semen. Kofein – klíčová součást kávy, přítel i nepřítelKlíčovou chemikálií je v kávě kofein. Nejenže slouží konzumentům kávy, ale naopak chrání semena před býložravci, je pro ně toxický. Samozřejmě se ani kávovník nevyhne škůdcům – například housenkám některých tropických motýlů velice chutná. Do plné sklizně doroste čerstvě vysazený až 50 cm vysoký semenáček po třech až pěti letech, ovšem poté plodí 50 až 60 let (někdy narazíme i na stoleté rostliny). Kofein snižuje únavu a zvyšuje aktivitu lidského organismu, což je na západě známo již od devátého století. Jak káva povzbuzuje, léčí, ale i zabíjí?Káva má tedy povzbuzující účinky, ovšem i močopudné, podporuje vylučování žaludečních a žlučníkových šťáv, snižuje svalovou únavu, přidává se do léků tlumících bolest a horečku, používá se jako protijed při otravách alkoholem, narkotiky a jinými drogami. Účinky kávy mohou být i negativní - může se projevit celkový neklid a nervozita, poruchy trávení, nepravidelnost srdečního rytmu. Silní pijáci kávy si mohou rozvinout ischemickou chorobu srdeční a infarkt. Kávovník si vypěstujete i samiKávovník si sice vypěstujete sami, ale chutnou kávu od něj v našich podmínkách nečekejte. Abyste rostlinu vypěstovali, je třeba koupit či jinak získat nepražená semena a nebo ještě lépe mladé semenáčky. Semenáčky bývají při prodeji sesazené po několika desítkách kusů, musíme je proto rozesadit, aby rostliny měly dostatek prostoru pro svůj vývoj a rostly souměrně. Kávovník umístíme na světlé, ale nikoli slunné stanoviště a přiměřeně zaléváme. Příliš silná zálivka způsobuje hnědnutí konců listů a rostlina může i uhynout. Ve vegetačním období přihnojujeme každý týden vícesložkovým hnojivem. V zimě rostlině snížíme teplotu na 15 °C, zaléváme jen mírně, ovšem zajistíme dostatek světla. Pokud budeme mít štěstí a budeme trpěliví, odmění se nám kávovník květy a nakonec i červenými plody, které můžeme použít k výsevu nových rostlinek, nebo semena darujeme novému zájemci o 'pokojové' pěstování kávovníku - skutečně jde v tomto případě o pokojovku s nádhernými listy a neopakovatelnými, jemnými, sněhobílými květy. Určitě se nesnažte doma vypěstovaná semena sušit a pražit. Skutečně by vám káva nechutnala. Taxonomie kávovníkuKávovník (Coffea) je dvouděložný keř či nevysoký strom z čeledi mořenovité. Zahrnuje cca 100 druhů rostlin, které pocházejí z Afriky, Madagaskaru a Maskarénských ostrovů. Některé druhy se staly významnou zemědělskou plodinou - kávovník arabský (Coffea arabica), kávovník statný (Coffea canephora) a kávovník liberijský (Coffea liberica). Keříky kávovníku se předpěstují v bavlněných obalech a po dosažení výšky cca 30 až 50 cm jsou pak vysazovány na plantážích, především na slabě kyselých, hlinitých píscích. První úrodu dává po dvou nebo třech letech růstu.Kávovníky mají vstřícné či výjimečně přeslenité (po 3) jednoduché listy. Jejich postranní větve bývají vodorovně postavené, s listy rozloženými dvouřadě. Palisty kávovníku jsou vytrvalé, obvykle trojúhelníkovité, s úzce srostlými bázemi okolo větévky. Květy jsou uspořádané v úžlabních hlávkovitých až svazečkovitých vrcholících. Vrcholíky jsou tvořené 1 až několika přisedlými nebo krátce stopkatými květy. Květy jsou podepřené listeny které srůstají u některých druhů do pohárkovitého kalíšku. Květy jsou oboupohlavné a pravidelné. Koruna květů je bílá nebo růžová, nálevkovitá nebo talířovitá, se 4 až 9 cípy, uvnitř lysá nebo v ústí korunní trubky vlnatá. Korunní lístky jsou v poupěti stočené. Tyčinky jsou přirostlé v ústí korunní trubky v počtu 4 až 8, přisedlé nebo s krátkými nitkami. Kališní lístky jsou srostlé v rovný nebo 4 až 6-zubý lem. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, v každém plodolistu je jediné vajíčko. Blizna je dvoulaločná. Plody jsou červené, žluté, oranžové, modré nebo černé peckovice, dužnaté nebo řidčeji vysychající. Peckovice obsahují obvykle 2 pecičky, každá z nich obsahuje jediné semeno s podélným žlábkem na vnitřní straně. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.cz, commons.wikimedia.org, www.shutterstock.com
